logo itpoint.cz

Dohoda Světové obchodní organizace o telekomunikačních službách a liberalizace sektoru v České republice I. Díl

Nejdůležitějším dokumentem týkajícím se liberalizace telekomunikačních trhů zemí seskupených ve Světové obchodní organizaci je smlouva o uvolnění obchodu se službami, tzv. GATS (General Agreement on Trade in Services), neboť telekomunikace spadají do kategorie služeb.

Nejdůležitějším dokumentem týkajícím se liberalizace telekomunikačních trhů zemí seskupených ve Světové obchodní organizaci je smlouva o uvolnění obchodu se službami, tzv. GATS (General Agreement on Trade in Services), neboť telekomunikace spadají do kategorie služeb. V rámci této smlouvy se zavázalo 15. března 1997 69 států včetně České republiky v sektoru komunikací umožnit přístup zahraničním subjektům na své trhy s určitými omezeními specifikovanými v přílohách ke čtvrtému protokolu (platnému od 1.1. 1998) uvedené smlouvy. Tato omezení se týkají zejména pevné veřejné telefonní sítě a napojení na veřejné telefonní sítě. Platnost tohoto omezení končí pro Českou republiku koncem roku 2000.

Na základě Hlavních zásad státní telekomunikační politiky, schválených českou vládou v srpnu 1994, bylo vytvořeno prostředí pro postupné otevírání telekomunikačního trhu v České republice. Během několika následujících roků vstoupili na trh noví poskytovatelé telekomunikačních služeb a dnes je již možné tvrdit, že telekomunikační trh dosáhl vysokého stupně liberalizace.

Plného otevření trhu bude dosaženo 1. ledna 2001, kdy bude, podle závazků vlády, uvolněna konkurenci celá oblast meziměstských, mezinárodních a místních telefonních služeb zprostředkovaných po pevných okruzích, které jsou zatím monopolně (kromě místní telefonní služby v územně vymezených místních sítích) zajišťovány akciovou společností ČESKÝ TELECOM, a.s.

Česká legislativa v oblasti telekomunikací odrážející závazky státu jako budoucího člena Evropské unie

Rozvoj telekomunikací v České republice v letech 1990-1998 se týkal zejména zrychlení telefonizace. V roce 1992 vstoupila v platnost novela Zákona o telekomunikacích (150/1992 Sb.). Tato novela umožnila kromě částečné liberalizace a demonopolizace telekomunikačního sektoru, který byl do té doby charakterizován činností státního monopolu, také rychlé sbližování telekomunikační politiky České republiky s politikou a legislativou Evropské unie v oblasti telekomunikací.

V souladu s Usnesením vlády České republiky č. 428/1994 Hlavní zásady státní telekomunikační politiky byly liberalizovány veškeré telefonní služby s výjimkou poskytování meziměstských a mezinárodních telefonních služeb (včetně místních telefonních služeb mimo oblasti vymezených místních sítí) a zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a pevné sítě pro zajištění těchto služeb. Jako hlavní cíl do roku 2000 tento dokument stanovil zdvojnásobení hustoty hlavních telefonních stanic na 100 obyvatel v ČR.

Ve shodě se svým Programovým prohlášením, jako podklad pro další rozvoj v oblasti telekomunikací, vláda ČR dne 14.4. 1999 vzala na vědomí svým Usnesením č. 324/99 novou Národní telekomunikační politiku, jejíž platnost je stanovena pro střednědobý horizont – cca. 5 let – s tím, že některé úkoly jsou dlouhodobého charakteru. Nově schválená NTP vychází z celoevropských trendů uskutečňování reforem v telekomunikačním sektoru, preferuje vytvoření transparentního regulačního rámce pro sektor telekomunikací, poukazuje na hlavní problémy v tomto sektoru, stanovuje úkoly a naznačuje jejich řešení v souladu s požadavky vyplývajícími z členství v NATO a připravovaným vstupem ČR do EU. Pro dosažení cílů NTP je nezbytné realizovat tyto hlavní procesy :

Nový Zákon o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (151/2000 Sb.) byl schválen oběmi komorami Parlamentu České republiky v první polovině roku 2000 (16.5.) a vstoupil v platnost 1. července 2000

Zákon upravuje ve věcech telekomunikací :

  1. podmínky pro zřizování a provozování telekomunikačních zařízení a telekomunikačních sítí
  2. podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb
  3. výkon státní správy včetně regulace

Tento zákon vytváří společně se sekundární legislativou zcela nové právní prostředí reflektující právní prostředí a praxi v členských státech EU.

Za účelem podpory konkurence na trhu vyjasňuje Zákon právní pozice hráčů na trhu a dává jim stejně jako investorům významné jistoty, že s nimi bude zacházeno spravedlivě a předvídatelně. Všeobecně vytváří Zákon důvěru veřejnosti v nové prostředí.
Zákonem byl zřízen Český telekomunikační úřad (http://www.ctu.cz/) jako nezávislý regulační orgán, který bude vykonávat státní správu a regulaci v telekomunikačním sektoru. Vláda České republiky schválila na následující 4 roky do funkce předsedy Úřadu Ing. Davida Stádníka.

Zákon otevírá dveře dalšímu rozvoji konkurence na telekomunikačním trhu tím, že stanoví jasná pravidla pro udělování licencí a zvláštní povinnosti uložené držitelům licencí majících významný podíl na trhu (princip asymetrické regulace). Zákon dále stanoví základní podmínky pro poskytování univerzální služby, která zajistí přístup k základním telekomunikačním službám pro všechny občany. Zakotven je i otevřený přístup k veřejným telekomunikačním sítím za účelem zajištění propojitelnosti sítí a interoperability služeb za rozumných podmínek pro všechny účastníky trhu, kteří projeví zájem. Kromě veškerých těchto opatření Zákon určuje spravedlivé a transparentní postupy pro přidělování vzácných zdrojů – kmitočtů a čísel – aby se zajistilo jejich efektivní využití.

Státní správu v telekomunikačních záležitostech vykonávají podle Zákona Ministerstvo dopravy a spojů a Český telekomunikační úřad. Ministerstvo dopravy a spojů je zodpovědné v první řadě za tvorbu telekomunikační politiky a stanovování principů a hlavních pravidel státní regulace v telekomunikacích, mezinárodní vztahy (včetně vztahů k EU) a plnění mezinárodních závazků a kromě toho schvaluje plán přidělování kmitočtových pásem. Ostatní pravomoci v oblasti státní správy telekomunikací byly Zákonem svěřeny Českému telekomunikačnímu úřadu, který by měl vykonávat běžnou správní činnost při aplikaci Zákona.

Nové právní prostředí by mělo urychlit přechod od těžkopádného veřejného sektoru ke komerčně orientovanému prostředí, kde uživatelé nejsou účastníky, ale zákazníky. Současně se zvyšuje konkurence na trhu.

Privatizace společností ČESKÝ TELECOM a.s. a ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s.

Sektor telekomunikací je v České republice v současnosti charakterizován privatizačním procesem u dominantního provozovatele pevných telefonních služeb, společnosti ČESKÝ TELECOM, a.s. Stát má ve společnosti 51,1 % prostřednictvím Fondu národního majetku. 27% vlastní TelSource, jehož podílníky jsou KPN (51%) a Swisscom (49%). KPN je dále individuálním vlastníkem 6,5% akcií. Zbývajících 15,4% je rozděleno mezi ostatní akcionáře.

ČESKÝ TELECOM a.s. jako hlavní provozovatel telekomunikačních služeb, získal výhradní práva na provozování mezinárodních a meziměstských telefonních služeb po pevné síti, a to do konce roku 2000. Společnost je zároveň pověřena zřizováním, obnovou a údržbou pevné telekomunikační sítě.

Kromě podílu v ČESKÉM TELECOMU, a.s. zvažuje vláda prodej akcií ČESKÝCH RADIOKOMUNIKACÍ a.s., kde si také zatím drží těsnou většinu (51%). Společnost Tele Danmark získala 20,8% a zbylých 28,2% připadá ostatním akcionářům. ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. jsou v České republice nejvýznamnějším provozovatelem sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a současně význačným poskytovatelem pronájmu okruhů pro poskytování datových služeb.

Prodejem majetkového podílu státu dojde k oslabení vlivu státu v těchto společnostech s dominantním postavením na telekomunikačním trhu České republiky. Vliv státu bude uplatněn pouze nepřímo – výkonem funkce regulátora, jehož kompetence byly stanoveny novým zákonem o telekomunikacích.

Rozvoj telekomunikací v České republice

Telekomunikace v České republice vykazují od počátku devadesátých let rostoucí rozvojový trend. Zvláště po roce 1994 dochází k dynamickému rozvoji telekomunikačních služeb. Dominantní službou zůstává telefonní služba, avšak nejvyšší růst zaznamenaly veřejné mobilní služby. Počet mobilních stanic se rychle vyrovnává počtu pevných hlavních telefonních stanic (HTS).

V průběhu těchto let došlo rovněž ke kvalitativní přeměně telefonní sítě, a to její digitalizací. Celkový přehled o rozvoji telekomunikací od roku 1993 do konce roku 1999 uvádí následující tabulka, zatímco následné grafy představují vývoj počtu účastníků pevných a veřejných sítí (do poloviny roku 2000).

Ukazatelé rozvoje telekomunikací v České republice 
Ukazatel

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

Počet hlavních telefonních stanic (HTS) na 100 obyvatel

18,99

20,89

23,24

27,34

31,78

36,29

36,96

Počet bytových stanic na 100 bytů

34,65

38,76

42,19

50,09

59,95

69,74

72,51

Míra digitalizace HTS (%)

10,92

15,06

17,89

31,70

48,49

64,02

74,43

Průměrná čekací doba na zřízení HTS (měsíce)

46,40

47,95

71,55

17,23

7,15

1,89

1,23

Počet veřejných telefonních automatů na 1000 obyvatel

1,6

1,8

2,0

2,6

2,8

2,9

2,9

Počet veřejných mobilních telefonních stanic na 100 obyvatel

0,11

0,26

0,44

1,94

5,05

9,36

18,88

Počet přípojek kabelové televize na 100 obyvatel

1,63

3,22

4,79

6,04

6,78

7,69

8,72

Pokrok se nezastavil ani během roku 2000. K 30. červnu 2000 se míra digitalizace zvýšila na 81% a k témuž datu bylo v zemi 3 851 000 hlavních telefonních stanic, z čehož bylo 2 679 000 bytových a zbývajících 1 172 000 podnikatelských.

MDS 14.11. 2000

Článek ze dne 15. listopadu 2000 - středa

Všechna firemní zařízení Android pod kontrolou