logo itpoint.cz

Na Slovensku chtějí být železnice dalším operátorem

Železnice Slovenské republiky (ŽSR) pracují v současné době na vytvoření a zpřístupnění vlastní telekomunikační infrastruktury pro potřeby poskytování telekomunikačních služeb jako alternativní operátor

Železnice Slovenské republiky (ŽSR) pracují v současné době na vytvoření a zpřístupnění vlastní telekomunikační infrastruktury pro potřeby poskytování telekomunikačních služeb jako alternativní operátor. Předpokládá se, že ke spuštění těchto služeb by železnice mohly přistoupit již v rozmezí let 2002 až 2004. Jak uvedl vedoucí oddělení železničních telekomunikací na odboru informatiky ŽSR Jozef Dúbravčík, vyžádá si to investici řádově dvou až čtyř mld. Sk.

Železnice již v současnosti disponuje rozsáhlou telekomunikační infrastrukturou, zasahující prakticky do všech regionů Slovenska. Páteřní síť optických kabelů ŽSR však tvoří již méně kvalitní metalické vedení s maximální přenosovou rychlostí 2 Mbit/s. Další úseky jsou vázány na pronájem vedení od Slovenských telekomunikací, a.s. (ST). Železnice proto bude muset v nejbližších letech investovat do této oblasti značné prostředky.

Rychlejšímu rozvoji telekomunikačního businessu železnic však v současnosti brání pomalá transformace ŽSR, kvůli které je pozdrženo uvolnění poslední tranše úvěru od Evropské investiční banky (EIB). EIB poskytla železnicím úvěr ve výši 200 mil. EUR ještě v minulém roce, přičemž ŽSR z něho prozatím čerpala dvě tranše v celkové hodnotě 140 mil. EUR. "Vláda sice nedávno schválila projekt transformace a restrukturalizace společnosti, ale nepřijala finanční model stabilizace železnic při jejich transformaci na dvě společnosti," uvedl J. Dúbravčík. Z poslední tranše by se na rozvoj telekomunikací mělo použít zhruba 20 až 30 mil. EUR. "EIB nebo jiné banky však uvažují i o poskytnutí dalších úvěrů pro železnice v následujících letech, ale jen na životaschopné projekty - a tím telekomunikační business je," dodal J. Dúbravčík.

ŽSR ještě v současnosti neposkytují žádné telekomunikační služby. Pro začátek by se však chtěly podle slov J. Dúbravčíka orientovat na klientelu blízkou ŽSR s výhledem na širší spektrum zákazníků, Nevylučují ovšem ani možnost poskytování služeb pro domácnost, zejména však po skončení monopolu ST na hlasovou telefonní službu v roce 2003. Problém přenosu hlasu přes internet (Voice over IP) mají ŽSR již vyřešený, nevlastní však ještě licenci od Telekomunikačního úřadu SR.

Z organizačního hlediska se podle J. Dúbravčíka uvažuje o vytvoření samostatné organizační jednotky, která by po rozdělení železnic na dvě společnosti zůstala pod akciovou společností ŽSR, která bude provozovatelem dopravní cesty, přičemž s její privatizací se nepočítá. Vzhledem k tomu, že telekomunikační infrastruktura je součástí dopravní cesty, považuje se rovněž za neprivatizovatelnou. Na rozvoji telekomunikačního projektu ŽSR dnes pracuje okolo 700 zaměstnanců podniku.

Hustotou vláken se Slovensko řadí mezi nadprůměrné země v Evropě. Telekomunikační obchod považují podle něho také železnice za perspektivní podnikání, a to rovněž v prostředí takového operátora, jakým je Deutsche Telekom, majoritní vlastník Slovenských telekomunikací. Za další konkurenty je možno do budoucna považovat sdružení elektroenergetických podniků Energotel, nebo dceřinou společnost Transpetrol Transtel, a.s. Možnosti v této oblasti zůstávají otevřené také státnímu SPP (Infogas). Nicméně, na trhu se objevují i zcela nové společnosti, mezi nimi například v září založená akciová společnost Dial Telecom.

 Česká informační agentura
pk

Článek ze dne 20. listopadu 2000 - pondělí

Zbrusu nová vzdálená správa pro Linux