logo itpoint.cz

Připomínky k návrhům vládního nařízení a prováděcích vyhlášek k novému Telekomunikačnímu zákonu byly rozeslány do mezinárodního připomínkového řízení

Materiály byly sice předloženy k připomínkám a veřejné diskusi, uplatněné připomínky však nebyly většinou respektovány, nebyly ani řádně projednány a proto se do mezirezortního řízení dostaly vyhlášky a nařízení vlády, které mají celou řadu velmi závažných nedostatků. Proto se HK obrací přímo na MDS !

Materiály byly sice předloženy k připomínkám a veřejné diskusi, uplatněné připomínky však nebyly většinou respektovány, nebyly ani řádně projednány a proto se do mezirezortního řízení dostaly vyhlášky a nařízení vlády, které mají celou řadu velmi závažných nedostatků. Proto se HK obrací přímo na MDS !

Vážený pane ministře,

v příloze Vám posíláme připomínky k návrhům vládního nařízení a prováděcích vyhlášek k novému zákonu o telekomunikacích, které byly rozeslány do mezirezortního připomínkového řízení.

Cílem HK ČR je vytvoření takového právního prostředí pro podnikání v telekomunikacích, které vytvoří rovné podmínky pro všechny podnikající subjekty, bude zcela jasné a průhledné a stane se zárukou rychlého rozvoje odvětví, bez něhož není možný rozvoj celé společnosti.

Žádáme Vás, vážený pane ministře, abyste ze své pozice uložil řádné projednání uplatněných připomínek, aby vyhlášky splňovaly to, co se od nich očekává.

S ohledem na závažnost našich připomínek navrhujeme, aby k jejich projednání a zapracování do předložených návrhů byla, jak jsme již dopisem ze dne 12.5. 2000 navrhovali, vytvořena odborná pracovní komise složená ze zástupců předkladatele, tj. MDS a odborníků z HK ČR, jak bylo již dříve několikrát požadováno i přislíbeno. Naše nabídka na spolupráci a odbornou pomoc při zpracování předpisů i nadále trvá.Text vyhlášek bude podle našeho názoru nezbytné v mnoha případech ještě doplnit a upravit, aby odpovídal požadavkům a záměrům nového telekomunikačního zákona na vytvoření skutečně konkurenčního prostředí, které bude podporovat rychlý rozvoj telekomunikací v ČR.

Domníváme se, že na řádné projednání některých vyhlášek je doposud dostatek času, neboť jejich praktická účinnost bude stejně až od začátku roku 2001, kdy mohou být vydány první licence na poskytování veřejné telefonní služby.


 Ing. Jaromír Schling / www.vlada.cz
ministr
dopravy a spojů
Ing. Jaromír Schling

Narozen 21. 6. 1946 v Pelhřimově, ženatý, 2 děti. Po ukončení základní školní docházky v roce 1961 se vyučil strojním zámečníkem v Motorpalu Jihlava (1961 až 1964). Následně dálkově vystudoval střední odbornou školu a rovněž i strojní fakultu v Brně (1975 až 1981), obor automatizované systémy řízení. Od roku 1964, kdy začal pracovat v Motorpalu Jihlava jako údržbář vystřídal mnoho dělnických a technických profesí, např. v rámci Městského bytového podniku Jihlava, podniku Oseva nebo Jihlavských skláren Bohemia, kde mj. působil jako ekonomický náměstek ředitele, vedoucí personálního úseku a ředitel divize.

V letech 1981 až 1989 člen KSČ, od roku 1991 člen ČSSD, člen městského zastupitelstva v Jihlavě a od roku 1996 poslanec PSP ČR.


K návrhům prováděcích vyhlášek a nařízení vlády k novému zákonu o telekomunikacích, které byly zaslány do mezirezortního připomínkového řízení máme následující připomínky (k jednotlivým návrhům byly již dříve požadovány zpracovatelem připomínky a návrhy byly dány k veřejné diskusi, problém je v tom, že uplatněné připomínky nebyly nikdy řádně projednány, nebylo sděleno, proč uplatněné připomínky nebyly přijaty, proč jsou ve vyhláškách ustanovení, která jsou pro provozovatele neakceptovatelná atd.).

K JEDNOTLIVÝM VYHLÁŠKÁM UVÁDÍME

Prokazování finanční způsobilosti

Zákon v § 17 stanovuje zcela obecně finanční způsobilost, kterou musí prokázat žadatel o telekomunikační licenci, ale i současný držitel "pověření", kterému bude na základě "prokázání finanční způsobilosti " vydána nová licence. Pro současné držitele pověření, kteří svými výsledky prokázali své schopnosti, požadujeme prokazování způsobilosti zjednodušit. V odst. 3 je uvedeno na příkladech, kdy není žadatel způsobilý (nedoplatky daní, dlužné pojistné, konkurz apod.), nikde ale není jednoznačně stanoveno, jaká kriteria musí splnit, aby byl způsobilý. Je tedy zcela na subjektivním posouzení úřadu, jak rozhodne. K tomu není nikde ani naznačeno, jaká aktiva musí mít, jaký musí mít majetek, zda může mít půjčky, jakými prostředky musí disponovat apod. Vyhláška musí obsahovat jednoznačná kritéria a jejich vyhodnocení pro posouzení finanční způsobilosti. V této souvislosti je nezbytné připomenout, že některé požadované údaje podléhají bankovnímu tajemství a pokud žadatel uvede nesprávné údaje, úřad nemá možnost si jejich správnost ověřit. Opětovně požadujeme zásadně redukovat rozsah požadovaných údajů, a to jak finančních, tak i údajů o plánech, které tvoři ve společnostech velmi střežené obchodní tajemství. Případně poskytované údaje stejně nebudou mít žádnou vypovídací hodnotu. Za současného bouřlivého rozvoje telekomunikací nelze vůbec odhadnout, co bude za dva až tři roky, natož za pět let jak z hlediska techniky, tak i zájmu uživatelů. Požadované a popř. poskytnuté údaje nemohou sloužit k regulaci, je zde ale reálné nebezpečí jejich úniku a zneužití konkurencí.

Konkrétní připomínky :

  1. Vypustit odst.1c) z § 2
  2. Požadavky na členění nákladů podle odst. 2.1 a 2.2, které je uvedeno za bodem 2.3 Přílohy je nepřijatelné, samostatně je možné uvést náklady na drobné zboží s služby, osobní náklady a ostatní provozní náklady
  3. V Příloze odst. 4.1, 4.2 a 4.4 požadujeme vypustit další podrobnější členění
  4. Údaje podle bodu 9 Přílohy tvoří z velké části přísně střežené obchodní tajemství, proto požadujeme bod vypustit . Je nezbytné odpovědně vyhodnotit, které údaje jsou pro regulaci nezbytné, ostatní není možné od společností vyžadovat, s výjimkou údajů poskytovaných na základě zákona o statistice.

Pronájem telekomunikačních okruhů

Zákon v § 33 stanovuje, že rozsah okruhů a jejich technické parametry stanoví prováděcí vyhlášky, odst. 3 jednoznačně ukládá úřadu, že uloží povinnost poskytovat uvedenou službu tomu subjektu, který má výrazný podíl na trhu v oblasti poskytování služby pronájem okruhů. Vyhl. v § 2 dělí okruhy na minimální a doporučené, může se tedy stát, že poskytování služby podle zákona bude povinně uloženo i společnosti, která není schopná po technické stránce např. zajistit pronájem okruhů po pevných linkách (normální analog apod.). Doporučujeme obě tabulky spojit a ponechat na provozovateli, které okruhy je schopen nabízet.

O kvalitě univerzální služby

Text vyhlášky musí odpovídat znění zákona a jednoznačně řešit problematiku jakosti univerzální služby poskytované jak po pevné, tak i po mobilní síti. Podle našeho názoru projednávaný návrh vyhlášky neumožňuje poskytování univerzální služby mobilními operátory, přestože schválený návrh zákona o telekomunikacích v § 30 odst. 3 s možností poskytovat univerzální služby i mobilními operátory počítá. Vyhláška ve znění předloženém do mezirezortního připomínkového řízení neřeší celou řadu otázek, které musí být při konkrétním poskytování služby zcela jednoznačně vyřešeny a ve vyhlášce uvedeny. Pro poskytování univerzální služby platí poněkud jiné podmínky, než při poskytování ostatních telekomunikačních služeb. Při nesplnění povinností stanovených pro poskytování univerzální služby vyhláškou hrozí poskytovateli služby vysoká pokuta, proto pravidla musí být jednoznačná a nemohou záviset na pozdějším subjektivním výkladu, co se obecně stanoveným požadavkem (např. uvedeným v zákonu nebo i vyhlášce) rozumí.
Připomínky uplatňované z hlediska mobilního operátora se dotýkají i provozovatele pevné sítě, neboť v řadě případů budou i v pevné síti používána koncová zařízení připojená na rádiovou smyčku apod.

K jednotlivým ustanovením uvádíme :

  1. Vyhláška musí podle našeho názoru v úvodním ustanovení podrobně a jednoznačně stanovit, co všechno univerzální služba je, jakému okruh uživatelů je služba povinně poskytována (a u mobilní služby i umístění mobilního zařízení, prostřednictvím kterého je služba poskytována). Toto přesné vymezení je možné uvést i v jiné vyhlášce. Půjde o dosažení intenzity elektromagnetického pole ve volném prostoru ve výšce 3m, jak to stanovuje pověření vydané mobilním operátorům pro spolehlivě pokryté území, nebo budou stanoveny jiné podmínky? V této souvislosti je potřebné vyřešit i případy, kdy uživatel univerzální služby poskytované mobilním operátorem změní bydliště nebo místo, odkud chce službu použít apod. Při nestanovení jednoznačných podmínek by mohlo docházet ke zbytečným sporům a stížnostem, že služba není poskytována nebo že nesplňuje jakostní parametry podle vyhlášky.
  2. Požadavky podle § 3 písm. 10) a 11) musí být výslovně vztaženy jen na vlastní síť poskytovatele univerzální služby, v případě propojení spojení do jiné sítě mohou být doporučující bez možnosti sankce.
  3. V § 5 odst.1 je potřebné definovat, co je stanovené území. Vyhodnocování v rámci územní jednotky je v mobilní síti nerealizovatelné, protože spojení je často zajišťováno prostřednictvím základnových stanic umístěných v jiných územních jednotkách a vykazované údaje by nebyly správné. Pro mobilního operátora přichází do úvahy pouze území republiky, protože síť nemá s územně správním členěním nic společného, jednotlivé oblasti pokryté ze základnové stanice se překrývají a rovněž hovory jsou zprostředkovávány z té základnové stanice, která má v daném okamžiku nejlepší možnost poskytovat kvalitní služby. Pro mobilní síť navrhujeme jako územní jednotku celé území státu.
  4. Pokud jde o kartové a mincové telefonní automaty, tak jejich služby v mobilní telekomunikační síti za současného rozvinutého stavu pokrytí obyvatelstva postrádají jakéhokoliv smyslu. Jejich zřizování Pověření pro mobilní operátory z roku 1996 neumožňuje a např. žádost o povolení k jejich zřizování a poskytování služeb byla společnosti RadioMobil v roce 1997 ČTÚ zamítnuta z důvodu, že se nejedná o mobilní zařízení. Proto je potřebné toto ustanovení z návrhu vyhlášky vypustit.
  5. Jako ukazatele kvality univerzální služby v mobilní telekomunikační síti stanoví návrh v bodě g) dobu přihlášení obsluhy pracoviště poskytujícího službu na ohlašovně meziměstského a mezinárodního provozu a v bodě h) míru pohotovosti veřejných telefonních automatů kartových a mincových. Mobilní telekomunikační síť a mobilní telekomunikační služby podle standardu GSM takové pracoviště neznají ( s výjimkou pracoviště podávajícího informace o telefonních číslech).

O zvláštní způsobilosti k obsluze vysílacích rádiových stanic

V § 5, odst. 4 navrhujeme snížit minimální požadovaný věk pro získání Průkazu operátorů amatérské služby na 10 let. (vazba na novické třídy ve vyhlášce o amatérské radiokomunikační službě § 5). Neakceptování tohoto návrhu může vést k tomu, že mládež bude více používat občanské radiostanice, kde bude záhy seznámena s obecným jevem porušování předpisů např. nedodržování výkonu radiostanice, hovorové kázně apod. Opakovaní celé zkoušky v případě, že uchazeč neprospěje jen z jednoho předmětu - viz § 10 považujeme za neúčelné mrhání prostředky daňových poplatníků. Navrhujeme opakování zkoušky pouze z oboru, ve kterém byl uchazeč neúspěšný, a to ve lhůtě do 6 měsíců. V § 3, odst.1), písm. h) doporučujeme znění: Operátoři, kteří úspěšně složili
zkoušku operátora amatérských radiových stanic podle dříve platných předpisů mohou požádat Úřad o vystavení průkazu. Průkaz bude v takovém případě vystaven bez složení zkoušky, a to pro operátorskou třídu, jíž žadatel dosáhl podle dříve platných předpisů. Za vystavení průkazu uhradí žadatel správní poplatek podle zvláštního předpisu. Následující odstavec se přečísluje.

O amatérské radiokomunikační službě

V § 5 doporučujeme doplnit tzv. novické třídy pro mládež ve věku 10 až 15 let , jak již bylo dříve předloženo. Doporučujeme provést toto doplnění s ohledem na hlavní smysl a poslání radioamatérské služby, kterým je sebevzdělávání a technická studia. Je jistě velmi vhodné podpořit jakékoli ušlechtilé naplňování volného času mládeže. Lhůta stanovená v § 9 - nejvýše 10 dnů - pro krátkodobý provoz mimo trvalá stanoviště je nedostatečná. Radioamatér by nemohl provozovat stanici ani po dobu své dovolené a podobně. Navrhujeme toto omezení zcela vypustit. Dále naopak navrhujeme rozšířit výčet definic pod písm. a) a b) o údaje fm a am.
S ohledem na možné problémy s výkladem doporučujeme doplnit ustanovení § 12 a § 13 o platnosti dosud dosažených tříd operátorů. Toto ustanovení souvisí s novým předpisem o odborné způsobilosti operátorů, které předpokládá existenci průkazů o odborné způsobilosti. V případě amatérské služby nebyly tyto průkazy mnoho let vydávány.

O rozsahu pronájmu a technických parametrech telekomunikačních okruhů

Smysl této vyhlášky vidíme zejména v harmonizaci jednotlivých typů okruhů a jejich technických specifikací a nikoliv v rozsahu poskytované služby. Ze znění vyhlášky není jasné, zda každá společnost, která pronajímá telekomunikační okruhy, musí nabízet úplnou minimální nabídku a některé z doporučených, nebo může vycházet ze svých technických možností. Např. analogové telefonní okruhy je schopen pronajímat pravděpodobně jen ČESKÝ TELECOM, a to ještě ne na celém území republiky. Doporučujeme upravit text tak, že se nebude rozlišovat minimální a doporučený soubor, bude jen jedna tabulka a rozsah nabídky bude ponechán na komerčním základě. Nabízené okruhy může zveřejnit poskytovatel služby ve Všeobecných podmínkách. Nerespektováním připomínky bude z možnosti poskytovat telekomunikační službu pronájem okruhů vyloučena většina zájemců, znění je v rozporu s požadavkem na vytvoření konkurenčního prostředí. 1. § 3 je nezbytné dát do souladu s § 33 a § 81 zákona o telekomunikacích, který rovněž stanovuje požadavky na Všeobecné podmínky pro poskytování telekomunikační služby. Požadavky ve vyhlášce jdou nad rámec zákona, který stanovuje povinný obsah Všeobecných podmínek, uvedení dalších údajů je věcí poskytovatele služby. I z praktického hlediska povinné stanovení obsahu Všeobecných podmínek je nevyhovující a neodůvodněně svazuje jak pronajímatele okruhů, tak omezuje i možnosti toho, kdo si okruh chce pronajmout. V oblasti konkurence musí být ponechána větší možnost k realizaci nabídek pronájmu i ve Všeobecných podmínkách. Proto by mohl být obsah jen doporučující a měla by být upravena popř. vypuštěna jednotlivá písm. takto :

  1. Je potřebné doplnit nebo uvést další písm., kde bude text, podle kterého se bude řešit i případný pronájem telekomunikačního okruhu, který zatím není ve vyhlášce uveden, aby při dalším rozvoji technologie a poskytování služeb nemusela být vyhláška porušována; je potřebné rovněž umožnit pronajmout telekomunikační okruh podle individuálních požadavků zákazníka, které nemusí přesně souhlasit s doporučeným a minimálním souborem.
  2. Cenové údaje musí být v ceníku a ne ve Všeobecných podmínkách, protože se mohou operativně měnit. Některé ceny se odvíjí z cen zařízení, které se velmi rychle mění a to je další důvod, proč je potřebné písm. vypustit.
  3. Některé uváděné požadavky jsou předmětem konkrétní smlouvy, která je s objednavatelem individuálně dohodnuta a uzavřena, při tom je maximálně vycházeno vstříc zákazníkovi, proto nemohou být stanoveny předem (dodací lhůty, lhůty pro odstraňování poruch apod.).

O podmínkách přístupu k veřejným telekomunikačním sítím, propojování veřejných telekomunikačních sítí a připojení neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím.

Text navrhované vyhlášky je potřebné upravit podle textu nového telekomunikačního zákona tak, aby např. vyjadřoval rovnoprávné postavení provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí. Asi by měl stanovovat, kdo je "žadatelem" a kdo tedy má vůči druhému plnit povinnosti uváděné ve vyhlášce a při tom respektovat jeho podmínky. Předpokládáme, že provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí si budou vzájemně rovni a podle toho budou vyhláškami vydanými k provedení nového zákona o telekomunikacích upraveny i jejich vzájemné vztahy. Do vyhlášky je podle našeho názoru potřebné jednoznačně uvést princip, že jednání o propojení a přístupu k síti jsou vedena na komerčním základě. Dále je ve vyhlášce potřebné samostatně specifikovat a vymezit podmínky připojování neveřejných sítí k síti veřejné a stanovit práva a povinnosti jak provozovatele sítě veřejné, tak i sítě neveřejné. Vyhláška musí řešit i otázky přístupu k veřejné síti, zřízení speciálního propojovacího bodu, resp. rozhraní, kde bude možnost připojit speciální zařízení, prostřednictvím něhož budou poskytovány telekomunikační služby apod. Odvolávky na Všeobecné podmínky veřejné telekomunikační služby jsou zavádějící, protož může být požadavek na poskytování takové služby, se kterou v nich není uvažováno. Pokud se jedná o propojení dvou veřejných sítí s držiteli licence na poskytování veřejných telekomunikačních služeb, nemůže jít o vztah žadatele (§ 6 odst. 4 a 5), neboť jsou si oba rovni a povinnost propojení pro ně může vyplývat ze zákona.

O rozhraní a koncovém bodu veřejné telekomunikační sítě

Vyhláška v oblasti rádiových zařízení by měla být zpracována podstatně podrobněji, zejména s ohledem na koncový bod resp. rozhraní. To má souvislost i s pokrytím území signálem předepsané intenzity, jakosti poskytovaných služeb, pokrytí signálem apod.

Nařízení vlády, kterým se stanoví výše poplatků za přidělené kmitočty a přidělená čísla.

Nesouhlasíme se začleněním stanic pevných služeb a radioreleových spoju do 1 GHz do jednotného oceňování pevné služby podle navrženého nového sazebníku bod B)

Tato zařízení byla ve stávajícím zpusobu zpoplatňování oddělena od radioreleových spoju nad 1 GHz s odlišným výpočtem poplatku, které jsou tímto novým návrhem násobně zvýšeny. Z nového návrhu zpoplatnění je sice jasně zřejmá jistá prospěšná snaha o regulaci a maximální úsporu kmitočtového spektra, avšak v současné době jeho praktická aplikace na tento druh pojítek podle našeho názoru zbrzdí dnešní slibný a nesporně prospěšný rozvoj komunikačních infrastruktur a podnikatelských aktivit v tomto oboru.

  1. Z uvedené formulace § 9 odst. 1 není zcela zřejmé, jak budou zpoplatňováni provozovatelé, kterým byly poplatky vyměřeny před nabytím účinnosti tohoto nařízení (např. provozovatelé stávajících spojů).

    Podle našeho názoru může být výklad např. následující :

    - rovozovatel bude platit poplatky podle výměru stanoveného před nabytím účinnosti tohoto nařízení, a to až do zániku platnosti povolení k provozu - do vydání nového povolení

    - o nabytí účinnosti tohoto nařízení bude vyměřena provozovateli nová výše poplatků a od následujícího roku (v případě ročního výběru poplatků) bude platit dle tohoto nového výměru
  2. V Sazebníku poplatků B) PEVNÁ SLUŽBA, koeficient K7 není např. řešena situace, kdy v průběhu času dojde ke změně kmitočtového rastru v příslušném pásmu (viz např. nedávný přechod z 25 kHz na 12,5 kHz). Dojde ke změně výměru poplatků ?
  3. Z definice K7 není jasné, jakou hodnotu bude K7 mít, když
    - zabraná šířka pásma bude menší než rastr (např. rastr 5 MHz, zabraná 3,5MHz) (z jedné strany by bylo logické, že provoz prostředku, který zabírá užší pásmo by měl být levnější, na druhé straně však ČTÚ už zbytek částečně zabraného kanálu nemůže dále přidělit, to však není vinou provozovatele prostředku, ale příliš širokým kanálem v rastru apod.)
    - zabraná šířka pásma bude větší než celistvý násobek šířky kanálu v rastru - podobná situace jako v předchozím případě, ale ne zcela stejná (v tomto případě je požadováno povolení na provoz prostředku, který zabírá větší šířku pásma, než je minimální šířka v rastru - tedy buď vysoká přenosová kapacita nebo zastaralý modulátor - oproti výše uvedenému případu, kdy se požaduje povolení provozu prostředku, který je co do šířky pásma úspornější, než s čím se vůbec počítá prostřednictvím stanoveného kmitočtového rastru)
  4. V odstavci A2) Ostatní sítě pozemní pohyblivé služby není uvažován případ, kdy v radiové síti je pouze jedna základnová radiostanice, tzn. jaký bude v tomto případě koeficient dmax. Užití koeficientu K6 nemá oporu v zákoně. V tomto zákoně je jasně stanoveno, kdo je od poplatků osvobozen. V případě, že předkladatel vládního návrhu bude trvat na použití koeficientu K6, není stanoveno např. K6=1 pro případy, kdy poplatník nebude splňovat kriteria pro poskytnutí této slevy na poplatku.

Článek ze dne 1. června 2000 - čtvrtek

Zbrusu nová vzdálená správa pro Linux