logo itpoint.cz

Omezení ochrany telekomunikačního tajemství

V § 84 zákona o telekomunikacích jsou uvedeny případy, kdy lze prolomit ochranu telekomunikačního tajemství a s daty stanoveným způsobem nakládat.

V § 84 zákona o telekomunikacích jsou uvedeny případy, kdy lze prolomit ochranu telekomunikačního tajemství a s daty stanoveným způsobem nakládat. Jedná se o tyto případy :

  1. Zákaz získávat osobní a zprostředkovací data uživatelů telekomunikačních služeb se nevztahuje podle § 84 odst. 6 zákona o telekomunikacích na "data potřebná pro vydáváni telefonních seznamů a předávání dat podle § 35 zákona o telekomunikacích". Jedná se například o poskytování identifikačních údajů o účastnících v rozsahu jména, příjmení, adresa a účastnické číslo, popřípadě i obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání držiteli telekomunikační licence pro poskytování univerzální služby, popřípadě jinému poskytovateli veřejné telefonní služby na základě jeho žádosti pro účely informační služby a vydávání jednotného telefonního seznamu nebo o poskytování těchto identifikačních údajů držitelům přidělených čísel tísňového volání v rozsahu § 35 odst. 1 písm. c), tj. jméno, příjmení, adres a účastnické číslo, popřípadě i obchodní jméno, sídlo či místo podnikání. Tísňovým voláním se rozumí bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech a která je nutno ve veřejném zájmu zpřístupnit.

  2. Provozovatelé veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb si mohou vzájemně předávat data související s poskytováním telekomunikační služby, zejména údaje o účastnících telekomunikačního spojení, je-li to nezbytné, pro zajištění propojení a přístupu k síti, ke vzájemnému vyúčtování a k identifikaci zneužívání sítě a služeb.

Poskytovatel veřejné telekomunikační služby smí zpracovat data související s poskytováním telekomunikační služby, zejména údaje o účastnících telekomunikačního spojení, pro obchodní účely, pokud k tomu dal účastník písemný souhlas.

Sdělování údajů orgánům oprávněným zvláštními předpisy

Další průlom do ochrany telekomunikačního tajemství umožňuje dvěma způsoby § 86 zákona o telekomunikacích ve prospěch orgánů oprávněných zvláštními právními předpisy, a to jednak formou předávání informací a jednak formou zabezpečení připojení zařízení pro odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu, a to na náklady poskytovatele služeb.
K tomuto ustanovení byla vydána prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra č: 191/2000 Sb.

Sankce

Jaké sankce hrozí ze strany Českého telekomunikačního úřadu (ČTU), pokud někdo poruší ustanovení telekomunikačního zákona ? ČTÚ může uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč podnikající právnické nebo fyzické osobě, která porušila telekomunikační tajemství nebo povinnosti týkající se ochrany osobních nebo zprostředkovacích dat. Jde-li o fyzickou osobu, ČTÚ uloží pokutu až do výše 100 tisíc Kč. Kromě toho může být takové jednání posouzeno podle příslušného ustanovení trestního zákona jako trestný čin porušování tajemství dopravovaných zpráv podle § 239 nebo § 240 a pokud vznikne škoda, vzniká i povinnost k její náhradě.

Vztah k zákonu o ochraně osobních údajů

Osoby vykonávající telekomunikační činnosti, jsou při nakládání s daty, souvisejícími s poskytováním telekomunikačních služeb, zejména údaji o účastnících telekomunikačního spojení a zprostředkovacími daty, limitovány nejenom právní úpravou ochrany telekomunikačního tajemství, ale i zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen zákon).

Osobním údajem zákon rozumí jakýkoliv údaj týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů - fyzické osoby. Za určený či neurčitelný se subjekt údajů považuje tehdy, jestliže lze na základě jednoho nebo více osobních údajů přímo či nepřímo zjistit jeho identitu, ledaže by k tomu bylo třeba nepřiměřené množství času, úsilí či materiálních prostředků.

Zpracováním osobních údajů se rozumí jakákoliv operace nebo soustava operací, které správce nebo zpracovatel systematicky provádějí s osobními údaji. Jedná se zejména o shromažďování, ukládání na nosiče informací, úpravu, vyhledávání, používání, předávání, šíření, třídění, likvidaci, manuální zpracování atd.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že každá společnost (ve smyslu zákona "správce") vykonávající telekomunikační činnost právní úpravě obsažené v tomto zákonu podléhá, neboť součástí její činnosti je nepochybně systematické nakládání s osobními údaji účastníků a uživatelů telekomunikačních služeb.

Společnost např. zejména povede aktuální databázi všech svých účastníků veřejné telefonní služby, bude poskytovat osobní údaje jinému držiteli telekomunikační licence, bude poskytovat informační službu o telefonních číslech účastníků a povede a bude vydávat jednotný telefonní seznam.

Povinnosti správce při zpracování osobních údajů zákon stanoví především ve svých ustanoveních § 5-12. Za ty nejdůležitější jmenujme především povinnost zpracovávat údaje pouze se souhlasem subjektu údajů, povinnost stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovány, stanovit prostředky a způsob zpracování dat.

Na osoby vykonávající telekomunikační činnost se také vztahuje povinnost zabezpečovat osobní údaje podle § 13 zákona, .tzn. přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému prostupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněným přenosům, k jejich jinému neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů.

Co se týče povinnosti mlčenlivosti, je třeba zdůraznit, že obdobně jako v případě telekomunikačního tajemství je tato povinnost uložena i zaměstnancům správce a dalším osobám, které se na zpracování údajů podílejí. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.

Článek ze dne 22. března 2001 - čtvrtek

Power BI Day 2018