logo itpoint.cz

Černá středa generálních ředitelů

Včera o svá křesla přišli hned dva generální ředitelé významných podniků s celostátní působností. V obou případech nešlo o nečekané překvapení. Českou Televizí se nezabýváme, zato u Českého Telecomu může jít o signál větších změn, i v souvislostí s liberalizací odvětví

Představenstvo Českého Telecomu odvolalo z funkce generálního ředitele Přemysla Klímu. Klíma zatím zůstává členem představenstva, z něhož jej může odvolat až valná hromada. Vedením společnosti do jmenování nového generálního ředitele představenstvo pověřilo svého předsedu Ondřeje Felixe. Zároveň se bude zabývat možností dalších personálních změn ve vrcholovém vedení firmy. Neoficiálním důvodem Klímova odvolání jsou problémy při privatizaci Telecomu, která podle vládních představitelů zřejmě zkrachovala. "Cílem státu je firmu připravit na další proces privatizace. Stát se musí ujmout svých akcionářských práv," uvedl k odvolání Klímy mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič

Podle neoficiálních informací souvisí Klímovo odvolání s problémy při privatizaci firmy. Již v minulosti se objevily zprávy, že Klíma měl zájem na neúspěchu prodeje. Privatizační poradce J.P. Morgan v úterý vládě nedoporučil pokračovat v prodeji 51procentního podílu Telecomu konsorciu vedenému Deutsche Bank. Klíma stál v čele Telecomu od poloviny července 1999, krátce předtím ho do devítičlenného představenstva nominoval Fond národního majetku. O personálních změnách v orgánech Telecomu bude zřejmě rozhodovat i mimořádná valná hromada. Představenstvo Českého Telecomu ji svolalo na žádost Fondu národního majetku na 20. prosince. Podle ekonomů by akcionáři mohli jednat o výplatě vysoké dividendy, která by státu částečně nahradila výpadek privatizačního výnosu. Podle ministra Vladimíra Mlynáře není normální, že Telecom již dlouho dividendy nevyplácel.

Prodej Telecomu zřejmě ztroskotal na nedostatku financí Deutsche Bank na vyplacení státu, minoritního akcionáře TelSource a na nutnosti koupit 49 procent Eurotelu od konsorcia Atlantic West. Prodej od začátku komplikovaly dohody mezi státem a TelSource o srovnatelné prodejní ceně a možnost Atlantic West prodej Telecomu zablokovat. V případě, že stát formálně ukončí prodej Českého Telecomu, chce minoritní akcionář TelSource podle svého šéfa Bessela Koka s vládou dál partnersky spolupracovat. "Budeme jako partneři spolupracovat s vládou a prozkoumáme všechny možné varianty," uvedl Kok. Podle Koka nebyl TelSource, který v Telecomu ovládá 33,5 procenta akcií, o ukončení privatizace formálně informován a čeká proto na vyjádření kabinetu. Jeden z vlastníků TelSource, nizozemská KPN však oznámila, že privatizace zatím neskončila a firma stále jedná se všemi zúčastněnými stranami. Stát, který v Telecomu prodává 51 procent, má s TelSource dohodu o společném postupu při prodeji akcií. Ta spočívá v tom, že každý z partnerů může participovat na nabídce případného kupce. Ten by měl akcie obou subjektů kupovat za srovnatelnou cenu. Konsorcium Deutsche Bank údajně nabídlo za akcie v držení TelSource méně než za podíl státu a TelSource proto s transakcí nesouhlasil. Privatizační poradce J.P. Morgan poté oznámil, že vládě nedoporučí prodej uskutečnit a několik vládních představitelů to označilo za téměř jistý krach privatizace. Ministerstvo financí chce do 30. ledna příštího roku připravit pro vládu návrh, jak dál postupovat při privatizaci Telecomu.

Představenstvo dnes rovněž projednalo podnikatelský plán firmy na příští rok a rozhodlo, že firma musí změnit obchodní politiku a své řízení. Důvodem je nutnost flexibilně reagovat na rychle se měnící podmínky na liberalizovaném telekomunikačním trhu.

ČTK

Článek ze dne 28. listopadu 2002 - čtvrtek