logo itpoint.cz

Regulátor, Telecom a propojovací poplatky - předčasný jásot

3. září snížil ČTÚ propojovací poplatky zhruba o jednu třetinu. K tomuto dojmu alespoň svádí zběžné přečtení cenového rozhodnutí. Nejdůležitější jádro dokumentu, tedy vlastní tabulka cen, na první pohled vypadá stále stejně uspořádaná. Stále rozlišuje silný a slabý provoz, a stále rozlišuje tři "vzdálenostní" pásma. Každý v podstatě vidí a porovnává jen první, nejnižší pásmo. Tak vychází zdánlivě třetinové snížení poplatků ...

3. září snížil ČTÚ propojovací poplatky zhruba o jednu třetinu. K tomuto dojmu alespoň svádí zběžné přečtení cenového rozhodnutí č. 06/PROP/2002. Nejdůležitější jádro dokumentu, tedy vlastní tabulka cen, na první pohled vypadá stále stejně uspořádaná. Stále rozlišuje silný a slabý provoz, a stále rozlišuje tři "vzdálenostní" pásma. Každý v podstatě vidí a porovnává jen první, nejnižší pásmo. Tak vychází zdánlivě třetinové snížení poplatků. Toto nejnižší pásmo bylo a je do 21. září 2002 definováno takto : maximální cena za propojení pro "místní" se použije v případě, pokud bod propojené pevné veřejné telekomunikační sítě (dále jen "pevná VTS"), ve kterém je volání ukončeno, nachází ve stejném uzlovém telefonním obvodu, ve kterém je umístěn bod propojení mezi VTS. Pokud tedy půjde o hovor mezi největšími českými městy Prahou a Brnem, kde lze předpokládat nejsilnější provoz mezi dvěma Uzlovými Telefonními Obvody (UTO), stačí alternativnímu operátorovi mít přístupové boby do sítě Českého Telecomu (ČTc) kdekoliv v Praze a kdekoliv v Brně a bude platit dosavadní kalkulace, kterou jsem si vypůjčil z tohoto článku na Lupě, který se tímto problémem také zabýval.

Cituji :

Přesně je popsán výpočetní model, jak dosud funguje. Zmíněné cenové rozhodnutí 06/PROP/2002 zabývá pouze službou ukončení hovoru. Na druhou stranu ale výslovně zakazuje účtovat poplatek za sestavení hovoru, za kapacitu propojení se sítí ČTc a odsouvá účtování ceny za tzv. nepokrytou ztrátu. Na druhou stranu povoluje účtovat poplatky za zřízení a provoz propojovacích okruhů. Nejsem si jistý, že jde použít také na originaci hovoru prostřednictvím služby volby operátora (CS). Je zde sice zmíněna zásada reciprocity, ale to nemusí být případ služby CS. Větším problémem je ale fakt, že se po přečíslování zásadně změní zatřídění dálkových hovorů.

Ve zmiňované tabulce jsou použity termíny místní, 1 tranzit a 2 tranzity. Do 22. září místní znamená uvnitř UTO, tedy že v jediném UTO je jak přístupový bod, tak volaný účastník ČTc (v drtivé většině). Protože operátoři mají své přístupové body vždy na tranzitní ústředně, používá se obvykle termín hovor v rámci středového UTO, tedy UTO, na jehož území leží tranzitní ústředna. 1 tranzit znamená, že účastník a přístupový bod jsou v různých UTO, ale uvnitř jediného Tranzitního Telefonního Obvodu (TTO). Tranzity jsou pak ostatní případy, tedy přes hranice TTO. Pracuje se zde tedy se stejnými termíny, se kterými musí kalkulovat i běžný účastník, aby zjistil, zda je jeho hovor meziměstský nebo místní, neboli uvnitř UTO.

Po 22. září se ale tato situace dost změní. Z hlediska koncového uživatele zmizí UTO i TTO. TTO ho pravda po postupném sjednocování různých pásem meziměstských hovorů nezajímají několik let, ale existují třeba z hlediska působnosti telefonních seznamů. Novou jednotkou se stane Telefonní Obvod (TO), odpovídající novým krajům a v některých případech i původnímu TTO. Volání napříč krajem tak bude mít cenu místního hovoru. Z hlediska poplatků za propojení mezi sítěmi operátorů je situace mnohem složitější. Termín místní, dříve uvnitř UTO se zredukuje na spojení v rámci místní ústředny. Jde o ústřednu označovanou také jako HOST, skutečně základní prvek telefonní sítě ČTc. Taková ústředna někdy v mimoměstských oblastech znamená území původního UTO, někdy dokonce území dvou UTO. Ve velkých městech je ale situace jiná. Jen v Praze je přes dvacet místních ústředen HOST. Pokud tedy chce alternativní operátor platit ČTc tuto nejnižší - místní sazbu, musí mít přístupový bod přímo na této ústředně. V referenční nabídce propojení (RIO), kterou počátkem tohoto roku ČTc zveřejnil, jsou ale nabízeny přístupy do jeho sítě jen v tranzitních ústřednách. Tím ovšem může dosáhnout alternativní operátor nejlépe sazby 1 tranzit. K poklesu poplatků sice také dochází, ale ne na zmiňovanou úroveň 41/21 haléřů (silný/slabý), nýbrž na 51/26 haléřů.

Z uvedeného je jasné, že nejnižší úroveň propojovacích poplatků je vlastně fiktivní záležitostí. Nelze se tedy divit, že alternativní operátoři se vyjadřují ke snížení svých koncových cen více než zdrženlivě. Například GTS ústy svého mluvčího oznámila, že cenové rozhodnutí je třeba nejprve velmi podrobně prozkoumat.

Článek ze dne 10. září 2002 - úterý