logo itpoint.cz

Je ADSL spásou pro internet ? V Česku ne, bohužel

Český Telecom a asi i ministr Mlynář, soudě podle jeho vyjádření na tiskové konferenci k zahájení kampaně Březen měsíc internetu, si mohou dnes 3. března, kdy ADSL startuje, odškrtnout splněný bod. ADSL tu už sice bylo, dokonce ve dvou podobách (pilotní testování a následně v květnu 2002 IOL Platinum), ale teprve nyní jde o službu, která nebude mít jepičí život ...

Je vhodné dodat, že snad jen zatím. Informace, které Český Telecom (ČTc) zveřejnil ve středu již byly mnohokrát okomentované jinde. Na našem serveru lze nalézt informace v tiskových zprávách asi od všech zainteresovaných subjektů. Snad jen pro krátké shrnutí - ČTc a asi i ministr Mlynář, soudě podle jeho vyjádření na tiskové konferenci k zahájení kampaně Březen měsíc internetu, si mohou 3. března, kdy ADSL startuje, odškrtnout splněný bod.

ADSL tu už sice bylo, dokonce ve dvou podobách (pilotní testování a následně v květnu 2002 IOL Platinum), ale teprve nyní jde o službu, která nebude mít jepičí život. ČTc ji mohl nabídnout koncovým zákazníkům své divize Internet On Line pod názvem IOL Broadband a IOL Broadband Profi. Novinkou, kterou požadoval ČTÚ, je existence velkoobchodní nabídky, kterou podepsalo již nejméně devět konkurenčních operátorů. Nikoliv bez výhrad, nicméně dokázali již přijít i koncovou nabídkou nižší než je IOL. Moc prostoru ale nemají, jde zhruba o rozdíl 5%. Na dnešní nabídku ADSL lze nahlížet z mnoha úhlů. Z pohledu dominantního operátora má být výhodou nejnižší cena v Evropě podle kurzovního přepočtu u té nejnižší úrovně. Na rozdíl od původního IOL Platinum zde není omezení přenesených dat.

Zástupci Uživatelů Internetu (ZUI) ovšem oprávněně upozorňují, že z hlediska parametrů je tato nejlevnější varianta svými parametry hluboko pod základními nabídkami v zahraničí, které cituje ČTc. Navíc se již objevují informace o existenci evropského ADSL za ceny nižší, než uvádí ČTc. Deutsche Telekom nabízí spojení o rychlosti až 768 kbit/s podle druhu připojení za základní měsíční poplatek deset až 20 eur (zhruba 330 až 660 korun).

Dohromady s poplatkem za provoz telefonní linky pak služba měsíčně stojí 37 až 41 eur (1150 až 1270 Kč) / ČTK /. Je jasné, že dokud i u nás nebude možné sestavit takovou tabulku nejnižších cen za ADSL, jakou mají ve Velké Británii, těžko hovořit o funkční konkurenci na trhu ADSL. Na situaci již reaguje i Mlynář. Vzhledem k přetrvávajícím diskusím, jejichž obsahem je porovnávání ceny ADSL v České republice a v zahraničí, se ministr Vladimír Mlynář rozhodl požádat Český telekomunikační úřad o vypracování srovnávací studie cen služby ADSL v mezinárodním měřítku. Tato studie by měla být nezávislým a objektivním zdrojem kvalifikovaných informací jak pro veřejnost, tak pro podnikatelské subjekty na českém telekomunikačním trhu.

ZUI také upozorňuje na vysoký cenový gradient. Jinými slovy, jiná než nejlevnější varianta je tak drahá, že většina zákazníků, a to i z řad firem, raději zůstane u té nejlevnější možnosti. Pokud nezůstaneme jen u porovnávání kurzů, ale i koupěschopnosti a parametrů ADSL nabídky, je podle výpočtů ZUI současná nejnižší cena 12 x vyšší než minimální ceny v Evropě.

Hlavním kvalitativním parametrem je tedy rychlost toku dat a agregace. Právě u agregace 1:50, uváděné u nejlevnější varianty, je vhodné se zastavit. Zjednodušeně řečeno, o kanál s přístupovou kapacitou do IP sítě stejnou s tou, kterou si platíte, se dělíte s 50ti ostatními účastníky. Anebo o dvojnásobně široký kanál s ostatní stovkou uživatelů atd. Je jasné, že okamžitou rychlost, kterou budete mít k dispozici, určuje chování dalších účastníků. Pokud to budou firmy intenzivně využívající spojení, asi na ostatní už mnoho kapacity nezbude. V ideálně špatné situaci na vás zbude právě 1 / 50 kapacity a tedy z přenosové rychlosti 192kb/s ve směru k vám - down, jsou neuvěřitelné 4kb/s. Agregace 1:50 existuje i ve světě, ale různými způsoby, třeba limitem přenesených dat je taková nabídka určena jen pro uživatele s malým provozem. Firemní klientela by v "normálních" podmínkách zvolila dražší a kvalitnější variantu, ty jsou ale dnes velmi drahé, a tak zůstane u té nejlevnější z výkladní skříně. Jde trochu o analogii z telefonní sítě. Pro bližší představu: zde se ovšem plánuje kapacita zhruba 1:10 a lepší …

Nejde o zbytečné obavy. Připojení ADSL je sice i v nabízené variantě rychlejší než modemové nebo ISDN, je trvalé, ale současně se s ním počítá zejména pro datově náročné aplikace, jako multimediální přenosy všeho druhu (sledování filmů Video on Demand), telefonii Voice Over IP atd. A to rozhodně bude s nejlevnější variantou pokud ne nemožné, tak velmi nepříjemné. Nemusím být velký futurolog, abych odhadl další vývoj. Nejnižší ceny neklesnou, dokud nebude zlepšen přístup konkurence ke službě. Na rozdíl od situace běžné v zahraničí, kdy konkurenční operátor přebírá provoz od svého zákazníka přímo na prvním místě, kde to jde, tedy na ústředně místního Telecomu za jednotkou DSLAM, totiž ČTc nutí konkurenty využívat nejen svou místní smyčku, ale i svou datovou síť. Tím má kontrolu nad různými omezeními, například dokáže zabránit využívat ADSL pro jiné účely než právě internet. Tato kontrola bývá maskovaná za technickými důvody. Je s podivem, že jindy celkem bojovná konkurence příliš neprotestovala. Určitou vyjímkou je firma Czech On Line. Ta požaduje po ČTc "propojení sítí pomocí ADSL", zatímco stávající nabídka ČTc vlastně znamená jen IP datový tok pomocí ADSL. A to je podstatný rozdíl. Bohužel ani návrh nového telekomunikačního zákona neobsahuje řešení "přístupu k bitovému proudu". Možná to je způsobeno i tím, že i EU nejprve na tuto formulaci ve své legislativě pozapomněla. Nemyslím ale, že by někdy cena výrazněji klesla k 1000 korunám za měsíc. Spíše se zlepší parametry služby, tedy zejména přenosová rychlost. To připouštějí i představitelé ČTc.

ADSL dnes ještě domácnostem nepomůže

ZUI prezentovali velmi zajímavá, i když neoficiální čísla. V ČR využívá dnes vytáčený přístup k internetu 650 000 lidí. Přesněji řečeno, u 650 000 telefonních stanic se na účtu objevuje nenulová položka za přístup k internetu. Z tohoto počtu je asi 150 000 linek ISDN a zbytek, tedy 0.5 miliónu, jsou nejběžnější analogové linky. Z tohoto nemalého počtu ale jen u 30 tisíc linek překročí na jejich účtu položka za internet 1000 korun. Asi nebudu příliš spekulovat, když zapochybuji, zda někdo, dosud platící za internet měsíčně 200 - 800 korun, si bude ochotný připlatit do částky kolem 1500Kč. I když získá trvalé a mnohem rychlejší připojení. Vytáčené připojení tak rozhodně neztratí svůj masový význam. V současné situaci, kdy poskytovatelé připojení dostávají od ČTc určitý podíl z tržeb podle provolaných minut, není jejich zájmem snížení cen za vytáčený internet. Řešením by mohla být změna podmínek, kdy poskytovatelé by zpětně platili ČTc (regulované) ceny za poskytnutí jeho přístupové sítě, tak, jak tomu je u volby operátora u hlasové telefonie. Tomu, že není něco s internetem u nás v pořádku svědčí i data prezentovaná u příležitosti zahájení akce Březen měsíc internetu. Nárůst počtu domácností využívajících internet totiž ztratil v posledních 2 - 3 letech svou původní dynamiku a znamená tedy naše určité zaostávání za vyspělejšími státy. Ti, kteří již internet využívají, ho sice využívají intenzivněji, ale díky tomu, že noví uživatelé přibývají pomalu, dochází k rozevírání nůžek mezi těmi, co internet využívají a těmi ostatními. Využívání internetu dnes ani ne tolik přímo vydělává, spíše přináší úspory a zvyšuje efektivitu různých oborů lidského konání. Typickým příkladem může být třeba vyhledávání pracovních míst.

ADSL a alternativy

Jak bylo zmíněno, předností ADSL by měla být vysoká přenosová rychlost. I ČTc uvádí ve svých materiálech, kde vysvětluje princip ADSL, jeho přenosovou rychlost až 800kb/s up a 8Mb/s down. Přitom současná nejvyšší rychlost, nabízená ČTc, končí na rychlosti 1Mb/s down a 256kb/s up. Pokud tedy potřebujete lepší připojení než nabízí vytáčený přístup, stále zůstávají alternativami jak nabídky kabelových televizí, tak i bezdrátové připojení všeho druhu. Pokud někdo tu možnost má, bývá nabídka kabelové televize nejvýhodnější. Ceny zde začínají třeba u UPC Mistral na 1080Kč, bez omezení přenesených dat. Bezdrátové připojení bývá za stejných podmínek dražší, existují ale i levnější nabídky, obvykle podmíněné nějakým omezením. Jak kabelový, tak bezdrátový internet je ale dostupný pouze ve velkých sídlech, kabelová televize v těchto sídlech ještě omezeně na lokality s nejvyšší koncentrací obyvatel. Ve čtvrtích rodinných domků nebývá kabelová televize samozřejmostí. Černým koněm by mohla být nová nabídka bezdrátového přístupu na internet Blue Tone od Českých Radiokomunikací. Zde se začíná od 950Kč měsíčně. ČRa navíc disponují vlastní celoplošnou datovou infrastrukturou, která by jim měla umožnit rychle pokrýt i menší sídla.

Ani to příliš ADSL nevyřeší. I jeho technická použitelnost předpokládá vzdálenost do zhruba 4 km kabelové délky od ústředny Telecomu. Tím jsou ze hry venkovská sídla. Ale ADSL nemusí být dostupné ani na všech ústřednách. Z ekonomických důvodů je potřeba, aby na ústředně byl dostatečný zájem o tuto službu. Pokud je ale třeba v jediném místě nasazeno na telefonní linky mnoho modemů ADSL, dochází díky přeslechům ke vzájemnému rušení přenášených dat a tedy ke snížení efektivní rychlosti přenosu. Pokud tedy bude ADSL levnější než bezdrátové nebo kabelové připojení, narazí jeho využití na bariéru vzájemného rušení, pokud by třeba v panelovém domě se stovkami bytů měl přípojku ADSL každý telefonní účastník. Ve venkovských lokalitách, kde se nevyplatí budovat síť kabelové televize a není zde ani možnost bezdrátového připojení z blízkého většího sídla. Asi bude často překročena i vzdálenost od telefonní ústředny. Pokud by tyto vývody bezezbytku platily, zase by to znamenalo příliš malý zájem o ADSL, a tato služba by za dnešních cenových i technických podmínek zůstala omezena jen na centra velkých měst. Podepisuje se na tom i naše nižší koupěschopnost. Protože ale v evropských zemích je ADSL skutečně bohatě využívanou službou, lze tuto situaci jistě ještě napravit.

Článek ze dne 3. března 2003 - pondělí

Konference SCADA SECURITY 2019