logo itpoint.cz

ADSL naruby

Tedy přesněji, jak vlastně vypadá z druhé strany, ze strany operátora

Český Telecom, přesněji jeho tiskové oddělení, uspořádal pro technicky založené novináře exkurzi do své ústředny v Praze-Dejvicích se zaměřením právě na problematiku ADSL. Nechci zbytečně zjednodušovat, asi všichni naši čtenáři problematiku ADSL znají. Na rozdíl třeba od vytáčeného připojení technologie ADSL využívá skutečně jen účastnické vedení. Její využití je tedy omezeno více než u jiných služeb reálnou vzdáleností od ústředny a skutečnou topologií ústředen operátora. Ještě, než je vedení - pár měděných vodičů - připojeno na vstup telefonní ústředny, je na něj nasazena frekvenční výhybka. Má stejnou funkci, jako LC výhybka, kterou má před svým ADSL modemem každý uživatel. Jen její provedení je samozřejmě přizpůsobené modularitě telefonních rozvodů. Na obrázku vidíte kontaktní pole, do kterého se výhybky zasouvají. Co jedna zelená krabička, to jeden uživatel ADSL, bez ohledu na rychlost a agregaci. Abychom však nebyli pesimisté, na této ústředně je uživatelů ADSL více, zobrazené kontaktní pole není jediné.

Zelene vyhybky

Stojan DSLAMů Připojení ADSL kabeláže

Zde se oddělí ADSL signál v nadhovorovém frekvenčním pásmu a převede se k tzv. DSLAMům, tedy v podstatě opět ADSL modemu. Nezapojené kabely jsou rezerva pro budoucí rozšíření kapacity. Ze stojanu DSLAMů jdou data již optickými kabely dále, mimo budovu ústředny.
Pokud máte o ADSL zájem, ale vaše telefonní číslo stále není mezi těmi šťastnými, kde lze ADSL zřídit, může to mít více důvodů. Vaše lokalita ještě není na ADSL vůbec vybavena. Ačkoliv jste třeba v Praze v blízkosti ústředny již technologií ADSL vyzbrojené, nemusíte být na ni přímo připojeni. Například zmíněná dejvická ústředna typ HOST přímo obsluhuje skutečně jen své nejbližší okolí. I lokality nepříliš vzdálené (cca 2-3km) již jsou do ní připojeny pomocí "detašovaných" ústředen typu RSU. Jen tato dejvická jich obsluhuje přes dvacet. A protože ADSL využívá přímo účastnické vedení. musíte mít štěstí na RSU taktéž vybavené ADSL technologií. Ve městech tak snadno nastane situace, kdy si na ADSL počkáte, ačkoliv sousedé přes ulici ho již spokojeně využívají. Při plánování technologie ADSL Telecom samozřejmě odhaduje poptávku v daném místě. Slouží mu k tomu jednak výstupy z internetových portálů, kde si můžete ověřovat dostupnost ADSl pro konkrétní číslo, ale také výše minut provolaných do Internetu z dané oblasti. Nevím, zda to je nejšťastnější. Telecom se tak vůbec nedozví o těch zájemcích, kteří potřebují trvalé připojení k interntu natolik, že již nyní využívají nějaký jiný způsob, ať již kabelovou televizi (zde zejména firemní zákazníci UPC čekají na ADSL jako na mnohem levnější možnost) nebo bezdrátové připojení WiFi, GPRS nebo jinou formu WLAN. Právě tito zákazníci jsou ochotni zvážit přechod k dnes již celkem rychlému ADSL. Naopak bych mnoho nesázel na uživatele vytáčeného připojení. Kdo měsíčně promodemuje 200 až 500 Kč, bude asi velmi zvažovat úvazek na násobek své dosavadní útraty. Velký potenciál by zde mohly mít sousedské sítě, tedy sdílení připojení mimo vlastní domácnost, které jsou vlastně dnes ilegální. Věřím, že by se našlo dost zájemců o pevné připojení, byť menší rychlostí a samozřejmě za menší cenu. Pokud by toto dokázal operátor šikovně marketingově uchopit… Jistě, světové trendy jsou základní přípojku ADSL zpřístupnit cenou. Snad se i my tedy brzy dočkáme. Na internetu probleskly spekulace o chystaném snížení ADSL cen od příštího měsíce, tedy srpna. Podrobnosti zatím neznáme a můžeme jen spekulovat, zda by se toto zlevnění mohlo týkat i stávajících zákazníků, či zda půjde o nějakou promoakci na zlákání nových uživatelů, tedy třeba o instalaci za korunu, případně o rozšíření nabídky ADSL směrem dolů. Tedy za méně peněz snad ani ne méně rychlosti (např. v Německu je nejnižší nabízená rychlost 1Mb/128Kb), jako spíše méně dat. Také je otázkou, zda bude následovat i odpovídají velkoobchodní nabídka. Z nejmenovaného zdroje dominantního operátora jsem zaznamenal názor, že vlastně při existenci velkoobchodní nabídky pronájmu místní smyčky (Local Loop Unbundling) pozbývají smysl velkoobchodní nabídky ADSL. Aneb alternativní ISP si mohou rovnou pronajmout vedení. Na druhou stranu ale na unbundling je patrně připraven jen zlomek ústředen Telecomu z těch, kde je instalovaná technologie ADSL.

Kabelový vstup Pb spojka
Kabelové hlavy Kabelová lávka

Předchozí obrázky ukazují podzemní vstup kabelů do budovy Telecomu. Samozřejmě se tento prostor nachází v suterénu domu. I když je snímek dnes snad již historické olověné spojky nezřetelný, lze zde nalézt hadičku, která slouží k natlakování kabelu vysušeným vzduchem. Kabely tohoto typu používají totiž takzvanou papírovzduchovou izolaci, což v podstatě znamená, že jednotlivé měděné drátky jsou omotány papírovou páskou v celé své délce. Výhodou jsou dobré přenosové parametry, nevýhodou, že první část věty platí, jen pokud je papír suchý. Pokud totiž dojde k narušení pláště podzemního kabelu, vniká do něj zejména vlhkost. Tlaková ochrana pak jednak signalizuje problém tím, že tlak klesá a jednak může u malých závad kabelového pláště oddálit nástup plné havárie všech vedení. Díky přetlaku je vlhkost vytlačována ven z kabelu. Suchý vzduch pomáhá udržet izolaci suchou. Je jasné, že vše uvedené platí jen pro malé závady. Proti ostré lžíci bagru samozřejmě nepomůže nic. Současné zemní kabely mají jednak plastovou izolaci žil i pláště, navíc je ale prostor mezi jednotlivými dráty vyplněn silikonovým gelem, který vodu odpuzuje.

Sál ústředny Po požáru ústředny Telecomu ve Frýdku Místku na samém počátku roku 2000, který byl vzhledem k datu dáván do souvislosti s fenoménem W2K a způsobil škodu 127.5mil. Kč následoval v roce 2002 požár ústředny v Blanické ulici v Praze 2, se škodou 119.8 mil. Kč. Kromě značných škod požár vždy znamenal mnohatýdenní výpadek spojení pro desetitisíce telefonních účastníků. Zjišťovali jsme tedy, jak je na takovou událost ústředna Telecomu připravena dnes. V sále ústředny je nainstalovaná elektronická požární signalizace a na zemi stojí několik ručních hasicích přístrojů. Aktivními hasebními systémy s inertními plyny bohužel dejvická ústředna vybavena není, patrně pro nemalou náročnost při dobudování do hotové budovy. Těmito systémy, které do prostoru elektronických technologických stojanů jsou schopné při požáru napustit plynné směsi, které požár uhasí a jemné technice nijak neuškodí, se chlubí většina nových telehousů, ať již bývalý karlínský Redbus nebo vršovický Sitel.

Článek ze dne 26. července 2004 - pondělí