APVTS analyzuje vztah pevných a mobilních sítí v oblasti hlasových služeb
Cílem analýzy je důkladné zhodnocení cenového rozhodnutí, stanovujícího
způsob výpočtu cen za propojení veřejných sítí při terminaci volání
do mobilních sítí. Analýza vysvětluje vývoj vzniku nerovnováhy mezi pevnými
a mobilními sítěmi a prohlubování této nerovnováhy v průběhu uplynulých
let, objasňuje aspekty cenového rozhodnutí ČTÚ a jeho vliv na proces tvorby
koncových cen a shrnuje důsledky, plynoucí ze současného – neřešeného
- stavu problematiky terminace hovorů v mobilních sítích.
Cílem analýzy, vypracované Asociací provozovatelů veřejných
telekomunikačních sítí (APVTS) je důkladné zhodnocení cenového rozhodnutí,
stanovujícího způsob výpočtu cen za propojení veřejných sítí při
terminaci volání do mobilních sítí.
Od 1.4.2004 platí nová maximální cena za propojení veřejných pevných
sítí při terminaci hovoru v mobilních sítích. Tato cena byla stanovena na
základě cenového rozhodnutí ČTÚ, určujícího rovněž způsob výpočtu
cen za propojení pevných a mobilních sítí.
APVTS přivítala byť i malý (13%) pokles maximální ceny za propojení,
současně však zdůraznila svoje úsilí pokračovat v narovnání vztahů
mezi pevnými a mobilními sítěmi. Nová cena je výrazně vyšší, než
odpovídá chování mobilních operátorů na telekomunikačním trhu a jejich
způsobu tvorby cen a nadále prohlubuje současný stav nerovnováhy mezi sítěmi.
Snaha o snížení maximálních cen za propojení pevných a mobilních sítí
byla vždy jednou z priorit APVTS. Úsilí APVTS o snížení ceny za propojení
vyvrcholilo v listopadu 2001 rozhodnutím regulátora stanovit pevně cenu za
propojení ve výši 3,66 Kč za minutu. Do této doby stanovovali ceny mobilní
operátoři a ty byly podstatně vyšší (7,15 – 7,60 Kč za minutu).
K dalšímu snížení ceny však již nedošlo, proto APVTS podnikala v roce
2002 a zejména v roce 2003 celou řadu kroků, aby na problém upozornila
odbornou veřejnost a zodpovědné orgány. Mobilním operátorům nabídla
diskusi a vyzvala je k jednání o způsobu výpočtu cen, který zásadně
ovlivňuje výši cen.
Předložená analýza vztahu pevných a mobilních sítí v oblasti hlasových
služeb vysvětluje vývoj vzniku nerovnováhy mezi pevnými a mobilními sítěmi
a prohlubování této nerovnováhy v průběhu uplynulých let. Objasňuje
aspekty cenového rozhodnutí ČTÚ a jeho vliv na proces tvorby koncových cen
a shrnuje důsledky, plynoucí ze současného – neřešeného - stavu
problematiky terminace hovorů v mobilních sítích.
Analýza vyjadřuje názor členských společností APVTS, s výjimkou Českého
Telecomu a.s., který se v této záležitosti zdržuje jakéhokoli vyjádření.
Analýza vztahu pevných a mobilních sítí v oblasti hlasových služeb
Za klíč k pochopení vztahu pevných a mobilních sítí se dají považovat
propojovací poplatky, které si operátoři platí mezi sebou za propojování
hovorů.
Nejprve považujeme za vhodné stručně vysvětlit, co vlastně tzv.
propojovaní poplatky představují – jsou to poplatky, které si operátoři
platí mezi sebou za propojování hovorů. Jsou dvojího druhu - poplatky za
originaci (vytvoření hovoru v dané síti) a poplatky za terminaci (ukončení
hovoru v dané síti).
Poplatky za originaci se platí například v pevných sítích, když zákazníci
dominantního operátora (dále jen "DO") pro volání využívají
prostřednictvím volby nebo předvolby služeb alternativního operátora (dále
jen "AO"). Jejich hovor je poté z telefonní linky DO přesměrován
do sítě společnosti AO. Společnost AO tedy zaplatí DO poplatek za využití
sítě. Tento poplatek pokrývá náklady DO na vytvoření a správu propojovacího
bodu a síťové infrastruktury, která umožnila vznik hovoru, a to včetně přiměřeného
zisku.
Poplatky za terminaci hovorů slouží k úhradě nákladů a přiměřeného
zisku operátora, který přijme do své sítě hovor ze sítě jiného operátora,
tzn. propojí hovor účastníka jiné sítě k účastníkovi své vlastní sítě.
Propojovací poplatek, stejně jako u poplatku za originaci, pokrývá náklady
na vytvoření a správu propojovacího bodu a technologie, která účastníka
v síti vyhledá a hovor propojí.
Poplatky za originaci hovorů jsou v České republice stejné jako poplatky
za terminaci navýšené o poplatky za vyúčtování zákazníka a případně
příplatek za použití volby nebo předvolby (CS/CPS).
Dnešní situace vztahu pevných a mobilních sítí, zejména v oblasti
hlasových služeb má své kořeny již více než deset let zpět. Podíl na
prudkém rozmachu mobilních sítí a počtu jejich uživatelů měl ve své době
fakt, že zavedení linky od tehdejšího SPT Telecomu bylo záležitostí časově
velmi náročnou, minimálně v řádech měsíců, v mnoha případech v řádu
let. Lidé proto výrazně preferovali volbu mobilních operátorů, neboť ti
jim byli schopni nabídnout uspokojení jejich telekomunikačních potřeb téměř
okamžitě. Dnes již tato situace několik let neplatí, počty pevných linek
jak u domácností tak i u firem klesají a technici provozovatelů pevných sítí
okamžitě a nadšeně připojují každou novou telefonní stanici. Pro rozvoj
telekomunikačního trhu možná skutečně mělo na počátku devadesátých
let smysl podporovat rozvoj mobilních sítí, ale tento stav již objektivně
pominul, tudíž tím padá i další byť velmi vzdálený důvod upřednostňování
mobilních sítí před pevnými.
Výsledkem výše uvedeného historického pozadí je dlouhodobě neřešená
situace, kdy zákazníci požadující hlasové služby čím dál více opouští
pevné operátory a využívají možnosti levnějšího volání na mobil z
mobilní sítě. Tento stav je naprosto přirozený a je plně v souladu s tužbou
zákazníka uspokojit svou poptávku co nejlevněji, ale jen do té míry pokud
jsou stanoveny rovné podmínky a poskytovatelům pevných sítí je umožněno
nabídnout za stejnou službu konkurenceschopnou cenu. Pevným operátorům,
bohužel pro zákazníka, není umožněno nabídnout za stejnou službu stejnou
cenu. Tuto skutečnost, pro tržní ekonomiku v právním státě
nepochopitelnou se v této analýze pokoušíme objasnit.
Zvláštní se tedy zdá rozhodnutí regulátora trhu, Českého telekomunikačního
úřadu (dále jen „ČTÚ“) ze dne 18. 3. 2004, který ve svém cenovém
rozhodnutí č. 02/PROP/2004, upravujícím cenu za propojení, kterou musí
operátor pevné sítě zaplatit mobilnímu operátoru tomuto stavu v podstatě
mlčky přihlíží. ČTÚ tento výrazně akcelerovaný problém svým
rozhodnutím pouze téměř neznatelně zpomaluje, ale v žádném případě
jej neřeší.
Tato analýza má za cíl podívat se na nové cenové rozhodnutí ČTÚ blíže
a důkladněji objasnit některé jeho aspekty.
- Výše ceny za propojení a způsob tvorby koncových cen mobilními
operátory
Provozovatelé pevných sítí jsou rozhořčeni nad absolutní výši
ceny za propojení stanovené v tomto cenovém rozhodnutí. Cena za propojení
ve výši 3,19 Kč/min bez DPH je výrazně vyšší než odpovídá chování
mobilních operátorů na telekomunikačním trhu a jejich způsobu tvorby
koncových cen, o výše uvedeném, v právním státě naprosto paradoxním
stavu nemluvě.
Samozřejmě se nabízí úvaha, zda proces vydávání cenových rozhodnutí
není ovlivněn i jinými skutečnostmi, které neopodstatněně zvýhodňují
mobilní operátory. Jak si jinak vysvětlit fakt, že cenové rozhodnutí z
ledna tohoto roku snížilo propojovací poplatky do pevných sítí o 24%,
na 0,33 Kč/min v silném provozu a 0,16 Kč/min v slabém provozu.
Propojovací poplatky do mobilních sítí, podle námi analyzovaného cenového
rozhodnutí, poklesly pouze o 13%, a to z 3,66 Kč/min na 3,19 Kč/min.
V této souvislosti je alarmující chování mobilní operátorů, kteří
běžně nabízí svým zákazníkům koncovou cenu za volání z mobilu na
mobil ve výši 0,50 Kč/min bez DPH. To je bezesporu z pohledu zákazníka
skvělá zpráva a tuto skutečnost provozovatelé pevných sítí hodnotí
vysoce pozitivně, neboť i jejich filozofií je využít možnosti, které
nabízí konkurenční prostředí na telekomunikačním trhu, a to nabídnout
co nejlepší cenu. Bohužel nechtějí-li provozovatelé pevných sítí
poskytovat své služby v rozporu s zákonem o telekomunikacích a současně
se zákonem na ochranu hospodářské soutěže musí být cena za volání
na mobil nejméně ve výši 3,19 Kč/min, což ale zahrnuje pouze poplatek
za propojení a nezohledňuje žádné další, byť v zájmu nabídky co
nejlepší ceny na minimum stlačené další náklady. Z toho vyplývá, že
koncová cena poskytovaná mobilními operátory za volání z bodu A do
bodu B je přibližně šestkrát nižší než náklady na volání z
propojovacího bodu do bodu B (přičemž propojovací bod se nachází mezi
bodem A a bodem B) stanovené v cenovém rozhodnutí č. 02/PROP/2004, které
musí provozovatel pevné sítě zaplatit mobilním operátorům jako cenu
za propojení.
- Použitá metodika výpočtu cenového rozhodnutí
Domníváme se, že operátoři pevných sítí jsou neoprávněně
diskriminováni různou metodikou výpočtu propojovacích cen do fixních a
mobilních sítí. Pro výpočet propojovacích poplatků do fixních sítí
se zvažují pouze přírůstkové náklady, pro výpočet propojovacích
cen do mobilních sítí se používá metoda plně alokovaných nákladů
(viz. dále). Praktickým důsledkem je, že zákazníci operátorů pevných
sítí platí za volání na mobilní telefon téměř desetinásobně vyšší
koncovou cenu než platí zákazníci mobilních sítí za naprosto stejnou
službu. Zákazníci pevných sítí tak dotují volání zákazníků
mobilních sítí.
Stručné vysvětlení rozdílu obou použitých metod výpočtu je následující
:
Metoda FAC (Fully Allocated Costs) je použita na výpočet ceny za propojení
do mobilních sítí. Použije-li se metoda FAC, započítají se všechny náklady
příslušného operátora (včetně historických), rozpočítají se na předpokládaný
objem minut, a z toho vyjde určitý náklad na 1 minutu hovoru.
Metoda velmi odlišná - LRIC (Long Run Incremental Costs) je použita na výpočet
ceny za propojení do pevných sítí. Při použití metody LRIC se vytvoří
model efektivně fungujícího operátora a na tomto modelu se sledují tzv.
inkrementální neboli přírůstkové náklady. Jedná se o dodatečné náklady,
které má daný operátor navíc, kvůli tomu, že musí zajišťovat
propojení s jinými operátory.
Bohužel v posledních cenových rozhodnutích ČTÚ, která upravují cenu
za propojení do pevných a do mobilních sítí, používá ČTÚ pro
pevnou a pro mobilní síť odlišnou metodiku výpočtu. Cenové rozhodnutí
č. 09/PROP/2001 upravující cenu za propojení do pevné sítě bylo vydáno
na základě výpočtů provedených metodikou FAC. Cenové rozhodnutí 06/PROP/2002
upravující cenu za propojení do pevné sítě bylo vydáno na základě
metodiky LRIC, samozřejmě stejně tak i cenové rozhodnutí 01/PROP/2004,
které ho aktualizovalo. Příležitost odstranit tuto zásadní disproporci
dalo toto nejnovější cenové rozhodnutí č. 02/PROP/2004, ale to znovu
používá metodiku FAC.
- Nákladový princip stanování cen za propojení
Provozovatelé pevných sítí požadují plné respektování požadavků
telekomunikačního zákona týkajících se tvorby cenových rozhodnutí,
tzv. nákladového principu, dle kterého (§ 78 odst. 2 zákona o
telekomunikacích – „Ve stanovených případech musí cena za propojení
vycházet z nákladů na propojení včetně přiměřeného zisku“) musí
cena za propojení vycházet z nákladů na propojení.
Jsme přesvědčeni, že pokud jsou mobilní operátoři schopni dlouhodobě
nabízet svým zákazníkům koncové ceny nižší než je regulovaná cena
za propojení, jsou skutečné náklady mobilních operátorů mnohem nižší
než náklady s nimiž kalkuluje aktuální cenové rozhodnutí.
Považujeme za nutné stanovení takové ceny, která přispěje k odstranění
umělých bariér volání z fixní do mobilní sítě a sníží cenu za
propojení pod úroveň stávajících koncových cen mobilních operátorů.
- Zákaz křížového financování jednotlivých telekomunikačních
služeb
Provozovatelé pevných sítí se domnívají, že vzhledem k tomu, že
regulovaná cena za propojení do mobilních sítí činí v současné době
3,19 Kč/min bez DPH a koncové ceny nabízené mobilními operátory jsou
řádově nižší, porušují mobilní operátoři zákon o telekomunikacích.
Konkrétně je jejich jednání ve zjevném rozporu s § 80 odst. 1 zákona
o telekomunikacích, který zakazuje tzv. křížově financovat jednotlivé
telekomunikační služby – tzn. přerozdělovat náklady či výnosy z
jedné telekomunikační služby do druhé. V této souvislosti se nabízí
jednoduchý závěr, že koncové ceny mobilních operátorů jsou v rozporu
se zákonem o telekomunikacích podporovány výnosy získanými z propojení
do mobilních sítí.
- Princip technologické neutrality
Jedná se o jeden ze základních stavebních kamenů stávajícího i nového
regulačního rámce upravujícího elektronické komunikace v Evropské
unii – souhlasí s ním tento stávající stav, kdy jsou výrazně
podporovány hlasové služby poskytované mobilními operátory na úkor
stejných služeb poskytovaných operátory pevných služeb? V hrubém
rozporu s tímto principem technologické neutrality je i přiměřený zisk
stanovený v jednotlivých cenových rozhodnutích pro mobilní a pro pevné
operátory - mobilním operátorům je přisuzován přiměřený zisk ve výši
14,5%, zatímco provozovatelům pevných linek pouhých 12%.
- Návratnost vlastního kapitálu (ROE), životnost zařízení
Návratnost vlastního kapitálu (tzv. ROE – Return on Equity) uváděná
mobilními operátory jako podklad pro výpočet ceny za propojení je dle
naších informací účelově nadhodnocena. Tento ukazatel se vypočítává
jako podíl zisku a vlastního kapitálu. Mobilní operátoři uměle zvyšují
ROE prostřednictvím nadhodnocení předpokládaného zisku, a to s cílem
maximalizovat výši propojovacích poplatků. Tento fakt samozřejmě také
výrazně přispívá k diskriminační výši poplatků za propojení.
Podle našich informací také odpisy používané mobilními operátory
jako podklad pro výpočet ceny za propojení neodpovídají skutečné životnosti
zařízení. Mobilní operátoři uvádějí odpisy účetní, namísto
odpisů skutečných. Jimi uváděná životnost zařízení je poté
pochopitelně kratší než je skutečná životnost a mobilní operátoři
tímto způsobem uměle navyšují své náklady.
Shrnutí problematiky a důsledky plynoucí z tohoto stavu
Důsledkem dlouhodobého neřešení této problematiky ze strany regulace je
postupná likvidace pevného sektoru mobilním sektorem v hlasových službách.
Tomuto stavu nejenže ČTÚ nebrání, ale nepřímo jej podporuje, pokud
stanovuje ceny za propojení, které nerespektují výše uvedené principy.
Jsme přesvědčeni, že proti tomuto stavu výrazného narušování hospodářské
soutěže by též měl zakročit Úřad na ochranu hospodářské soutěže.
Dlouhodobý stav, kdy mobilní operátoři nabízí koncové ceny výrazně níže
pod cenami velkoobchodními, je z hlediska řádné hospodářské soutěže již
déle neudržitelný.
APVTS
Článek ze dne 9. dubna 2004 - pátek