logo itpoint.cz

Transparentnost zadávání veřejných zakázek

Z působnosti nového zákona byli vyloučeni zadavatelé, kteří poskytují telekomunikační služby nebo provozují telekomunikační sítě a zadavatelé v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy, pokud zadávají podlimitní zakázky. Nový zákon jednotlivé zakázky rozděluje na dodávky, služby a stavební práce. Dále platí, že se nevztahuje na výdaje, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne dva miliony korun.

V lednu byl definitivně uzavřen legislativní proces, který vedl ke schválení nového zákona o veřejných zakázkách. V nejbližší době tak vstoupí v platnost nová norma odrážející pravidla platná v EU.

Platnou právní úpravu v oblasti veřejných zakázek dosud stále obsahuje zákon č. 199/1994 Sb., který nabyl účinnosti 1. ledna 1995 a byl celkem dvanáctkrát novelizován. Obecně lze konstatovat, že tento zákon sehrál pozitivní roli při nakládání s veřejnými prostředky určenými na nákup předmětu veřejných zakázek.

Charakteristickým rysem této právní úpravy však bylo, že její koncepce nevycházela z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy státu, který usiloval o plné členství v EU, takto zvolená koncepce nebyla vhodná, neboť činila téměř nemožnou snahu ČR o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem Evropských společenství.

Přijetí nového zákona bylo potřebné i z věcného hlediska, neboť dosavadní právní úprava ani po novelizacích neodstranila některé nejasnosti při výkladu pojmů, což vedlo při aplikaci zákona k právní nejistotě, a tím k nadměrnému počtu návrhů na zahájení přezkumného řízení. Výsledkem pak bylo prodlužování zadávacího procesu a jeho prodražení. Jde-li o dosavadní úpravu přezkumného řízení, lze konstatovat, že obsahuje jak administrativní, tak i soudní formu. Administrativní řízení upravuje zákon jen v šesti ustanoveních, jinak odkazuje na obecný předpis, tj. správní řád. Řízení probíhá u orgánu dohledu, kterým je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad"), ve dvou stupních. A to s tím, že orgán dohledu má, pokud byl porušen zákon, možnost zrušit rozhodnutí zadavatele a uložit mu jedno z následujících opatření: napravit nesprávný postup, provést nový výběr nejvhodnější nabídky, popř. soutěž zrušit.

V případě, že zadavatel vážně či opětovně porušil zákon, může orgán dohledu uložit pokutu do výše jednoho procenta z ceny zakázky. Tato kusá právní úprava přezkumného řízení je z hlediska požadavku na rychlost a hospodárnost zadávání veřejných zakázek nevyhovující. Stávající právní úprava postrádá větší uplatnění institutu "správního uvážení". Zejména ale chybí zmocnění k tomu, aby orgán dohledu mohl učinit tzv. "pozitivní opatření", která by měla preventivní charakter, čímž by se předešlo blokaci zadávacího řízení. Prodlužování zadávací procedury způsobuje i to, že existují v podstatě čtyři stupně přezkumného řízení.

Před případným dvoustupňovým správním řízením u Úřadu přezkoumává postup zadavatele jeho zástupce a po nabytí právní moci rozhodnutí orgánu dohledu přezkoumává jeho zákonnost v případě žaloby soud. Vzhledem k uvedeným nedostatkům dosavadní právní úpravy je cílem nového zákona zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek, stanovit pokud možno formálně jednoduché, nekomplikované, a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby bylo umožněno plynulé zadávání zakázek. K tomu by měl mj. přispět důraz na neformální vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele a možnost provedení smírčího řízení. V neposlední řadě je také cílem nové právní úpravy plná slučitelnost se směrnicemi ES v dané oblasti veřejného práva.

Jedním z nejdůležitějších bodů nového zákona o veřejných zakázkách je rozšíření jeho působnosti na podnikatele ovládané veřejným zadavatelem a právnické a fyzické osoby zadávají-li veřejnou zakázku na stavební práce, která je více než z poloviny hrazena z veřejných prostředků. Zadavateli se nově stanou i např. akciové společnosti vlastněné městy. Vynakládání veřejných prostředků bude tak i v této oblasti dostatečně transparentní a bude muset probíhat v intencích zákona.

Naopak, z působnosti nového zákona byli vyloučeni zadavatelé, kteří poskytují telekomunikační služby nebo provozují telekomunikační sítě a zadavatelé v oblasti vodního hospodářství, energetiky a dopravy, pokud zadávají podlimitní zakázky. Nový zákon jednotlivé zakázky rozděluje na dodávky, služby a stavební práce. Dále platí, že se nevztahuje na výdaje, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne dva miliony korun.

Nově se upravuje zadávací řízení a způsoby zadávání. Zakázku lze zadat v otevřeném zadávacím řízení, ve kterém mohou podat nabídku všichni zájemci, v užším zadávacím řízení, ve kterém mohou podat nabídku pouze zadavatelem vybraní zájemci, v jednacím řízení s uveřejněním, v němž nabídku podávají pouze vybraní zájemci, kteří jsou poté zadavatelem vyzváni k jednání, nebo v jednacím řízení bez uveřejnění, ve kte rém zadavatel přímo vyzve k jednání jednoho nebo více dodavatelů.

Nově jsou také definovány nadlimitní veřejné zakázky, pro které jsou závazné směrnice ES. Jde o takové zakázky, u kterých budou muset zadavatelé zajistit možnost účasti uchazečů ze všech členských zemí EU. Nebude tak již platit zvýhodnění tuzemských zájemců. Vymezení těchto zakázek je dáno výší finančních limitů uvedených v eurech.

Zaveden byl nový institut, platný pro síťové monopoly, který obsahují i návrhy nových směrnic ES, tzv. Rámcová smlouva. Je vyvolán potřebami praxe a doposud jej směrnice ES připouštějí pouze v některých oblastech. Rámcovou smlouvou se rozumí smlouva uzavřená mezi zadavatelem v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a uchazečem, popř. uchazeči, jejímž obsahem je stanovení smluvních podmínek pro veřejné zakázky, zejména s ohledem na ceny nebo předpokládané množství, které mají být zadány v určitém časovém období.

Základní rozdíl od ostatních smluv uzavíraných na veřejné zakázky spočívá v tom, že konkrétní veřejná zakázka se zadává až na základě rámcové smlouvy, avšak k jejímu zadání postačí použít pouze jednací řízení. Zákon o veřejných zakázkách obsahuje také další novinky. Jsou jimi např. zavedení kauce při podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele (jedno procento z nabídkové ceny, nejvýše však jeden milion korun), zavedení smírčího řízení před Komisí EU, uveřejňování zadávacího řízení v Úředním věstníku EU, možnost elektronického podání nabídky, vytvoření informačního systému zadávání veřejných zakázek či seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

Tento veřejně přístupný seznam vedený ministerstvem pro místní rozvoj zjednoduší individuální prokazování splnění základních kvalifikačních kritérií potenciálních uchazečů a zájemců o konkrétní veřejnou zakázku. Zápis do tohoto praktického seznamu, který usnadní zadavateli výběr, má časově omezenou platnost na jeden rok. Podstatnou změnou je úprava přezkumného řízení a rozhodnutí orgánu dohledu, kterým nadále zůstává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Zadavatel bude mít nyní možnost pokračovat v zadávacím řízení po uplynutí šedesáti dní od podání námitek, nevydá-li Úřad předběžné opatření k prodloužení této lhůty, popř. nerozhodne o tom, že zadavatel nesmí pokračovat v zadávacím řízení a musí učinit nápravu. Zvyšuje se také sankce, kterou může Úřad za porušení zákona zadavateli uložit, z dosavadního jednoho procenta ceny zakázky na pět procent s tím, že v určitých případech může být pokuta stanovena fixní částkou do deseti miliónů korun.

Toto ustanovení je přitom koncipováno jako skutková podstata přestupku proti zákonu. Novelizován byl i zákona o správních poplatcích. Poplatek za podání návrhu na přezkoumání rozhodnutí zadavatele, který je v současné době stanovován z cenové nabídky za realizaci zakázky, bude nově řešen fixní částkou 30 000 korun.

Pevně věřím, že nový zákon povede k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků a větší transparentnosti při zadávání veřejných zakázek. Nová právní úprava umožňuje otevřenou a spravedlivou soutěž a bude tak jistě přínosem nejen pro jednotlivé uchazeče o zakázky, ale i pro občany ČR, neboť ušetří i jejich peníze. Schválení zákona, který je plně harmonizován s příslušnými směrnicemi ES pak jistě přispěje i k celkové kultivaci podnikatelského prostředí, a tím i omezení prostoru pro korupci v České republice.

Josef Bednář
předseda ÚOHS

Článek ze dne 9. března 2004 - úterý