logo itpoint.cz

Výsledky průzkumu eGovernmentu mezi podnikateli

Cílem průzkumu bylo získat aktuální informace o zájmu podnikatelské obce o možné transakční služby e-governmentu a definovat agendy, o které by podnikatelé měli největší zájem. Podle vyplnění identifikačních údajů se výzkumu zúčastnilo v celém rozsahu cca 650 respondentů/osob, které odpověděly na všechny otázky dotazníku.

Cílem průzkumu bylo získat aktuální informace o zájmu podnikatelské obce o možné transakční služby e-governmentu a definovat agendy, o které by podnikatelé měli největší zájem :

Centrum pro elektronický obchod ve spolupráci s hlavním partnerem, výzkumnou agenturou TNS Factum, portálem BusinessInfo.cz, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem informatiky, Ministerstvem vnitra provedlo průzkum jehož cílem bylo získat aktuální informace o zájmu podnikatelské obce o možné transakční služby e-governmentu a definovat agendy, o které by podnikatelé měli největší zájem a využívali by je v komunikaci se státní správou a identifikovat nejdůležitější překážky rozvoje e-governmentu v České republice.

Tento průzkum byl realizován díky konceptu Public Private Partnership, zde zastoupené komerčními partnery První certifikační autoritou, Cisco Systems a Siemens Business Services. Mediálními partnery byly magazín eBiz a internetový server Lupa.cz.

Podle vyplnění identifikačních údajů se výzkumu zúčastnilo v celém rozsahu cca 650 respondentů/osob, které odpověděly na všechny otázky dotazníku. (Původní předpoklad 450 vyplněných dotazníků se podařilo překonat o zhruba 50 %.)

S probíhajícím dotazováním postupně klesaly počty odpovídajících (logický vývoj při tomto typu výzkumu - on-line), proto se u některých typů otázek pohybuje počet odpovědí až kolem 1 000. Výsledky výzkumu nelze vztahovat na celou podnikatelskou populaci ČR vzhledem k nerepresentativnosti vzorku, i tak ale jedná o velice zajímavé výstupy. Jedná se o analyzované názory osob, které se sami aktivně chtěly zúčastnit tohoto výzkumu. Pro zajímavost, typickým respondentem tohoto průzkumu byl muž (82 %), jednatel, majitel, ředitel firmy (38 %) NEBO živnostník (33 %), z firmy s 1 až 9 zaměstnanci 32 % NEBO bez zaměstnanců (31 % = tj. především živnostníci), z firmy poskytující převážně služby (58 %) NEBO z obchodu (20 %), ze všech krajů ČR - nejvíce z Prahy a Jihomoravského kraje a se sídlem ve městě s 100 000 obyvatel a více - 46 % (PRAHA + Brno a další velká krajská města) a ve městech s 20 000 až 99 999 obyvateli (24 %).

Pro zjištění informací potřebných ke splnění výše uvedených cílů výzkumu TNS Factum navrhla a posléze využila výzkumnou metodu "on-line dotazování" na stránkách portálu BusinessInfo, který provozuje Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade - příspěvková organizace MPO pod gescí MPO ČR a ve spolupráci s celkem 21 partnerskými organizacemi a dále na stránkách Portálu veřejné správy - partnera výzkumu, Ministerstva informatiky a dále na Lupa.cz a na stránkách Centra pro elektronický obchod.

Kterak podnikatelé vyhledávají informace

Většina dotázaných, kteří se průzkumu zúčastnili (cca 80 %) představuje "poučenou podnikatelskou obec", která ví na jaké stránky konkrétně jít a/nebo které z nejlepších vyhledávačů či katalogů pro hledání informace použít, konkrétně podnikatelé vyhledávají těmito kanály :

Současné zkušenosti podnikatelů s e-governmentem

Většina dotázaných uvedla, že jejich dosavadní zkušenosti s využitím elektronického styku s orgány státní správy nebo samosprávy (hledání informací, komunikace, elektronické podání) jsou dobré (přesněji: 51 % z nich, jsou to ti, kteří odpověděli, že jsou dobré a 9 % z nich, že jsou "velmi dobré"). Každý desátý respondent nedovedl tuto otázku zodpovědět, špatné zkušenosti má 30 % podnikatelů.

Při dotazu na existenci překážek, které brání elektronické komunikaci se státní správou ve firmách respondentů, odpovědělo 60 % podnikatelů, že žádné takové překážky neexistují. Opačného názoru je o něco více než pětina dotázaných - přesněji 22 %. K otázce se nedovedlo vyjádřit 19 % dotázaných.

Při konkrétní analýze překážek vnímali respondenti jako největší překážky právě tyto :

Překážkou, i když již menšího rázu, je i (horší) srozumitelnost či složitá navigace na internetových stránkách institucí (39 %). K této otázce s konkrétními výstupy se vyjadřovali pouze podnikatelé, kteří vnímali překážky rozvoje v konkrétních podmínkách své firmy.

Současná praxe a zájem o vyřizování agend v elektronické formě

Preference využívání agend - nejčastěji firmy a samotní podnikatelé využívají oblasti agend zahrnující :

  1. registraci firem, změny a výpisy v rejstřících a na úřadech
  2. daně, správní poplatky a cla
  3. agendy týkající se veřejných zakázek, dotací a grantů

"občas" využívají oblasti agend, které zahrnují vyřizování :

  1. daní, správních poplatků a cel
  2. ostatní agendy tj. stavební, katastrální agenda, soudní agenda, evidence vozů

Uvádí to čtvrtina podnikatelů, pětiny dotázaných se netýkají agendy "statistické hlášení a výkazy" a "veřejné zakázky, dotace a granty".

Frekvence využívání dílčích agend

1 x MĚSÍČNĚ jsou vyřizovány tyto konkrétní agendy :

1 x ČTVRTLETNĚ jsou vyřizovány především tyto dílčí agendy :

1 x ZA PŮL ROKU jsou vyřizovány zejména tyto agendy :

1 x ROČNĚ jsou aktuální pro firmy a živnostníky tyto agendy :

OBČAS, PODLE POTŘEBY jsou vyřizovány agendy :

NEVYUŽÍVAJÍ především těchto 5 dílčích agend :

Největší zájem mají podnikatelé využívat v elektronické formě především agendy týkající se :

Velký zájem je rovněž o výpisy z Obchodního rejstříku a agendy týkající se Katastru nemovitostí ČR. Naopak nejmenší zájem je mezi podnikateli o vyřizování těchto agend :

Zájem podnikatelů o elektronické agendy

Klíčová otázka průzkumu měla odpovědět na na otázku, jaký je zájem o převedení jednotlivých dílčích agend ve styku podnikatelů s orgány státní správy do elektronické podoby (konkrétně: Měli byste zájem využívat následující agendy v elektronické podobě/formě, pokud by byly k dispozici (resp. pokud jsou k dispozici)?).

10 nejžádanějších agend z hlediska potřeb podnikatelské obce jsou tyto :

  1. Vyplňování povinných statistických výkazů pro ČSÚ - 94 %
  2. Registrování a platba soc. a zdrav. pojištění a důch. zabezpečení zaměstnanců - 93 %
  3. Daňové přiznání a platba daně z příjmů fyzických a právnických osob - 92,5 %
  4. Čtení a prohlížení vypsaných veřejných zakázek orgány státní správy a samosprávy - 91 %
  5. Vyplňování a zasílání výkazů a hlášení pro jiné státní orgány - 90 %
  6. Daňová přiznání a platby ost.daní (silniční daň, daň z nemovitostí, spotřební daň ap.) - 89 %
  7. Výpis z obchodního rejstříku - 87 %
  8. Katastrální agenda (návrhy na zápis, výpisy...) - 87 %
  9. Daňové přiznání a platby DPH - 86 %
  10. Placení správních poplatků - 85 %

Z výsledků vyplývá, že podnikatelé mají absolutně největší zájem využívat v elektronické formě především agendy týkající se statistických a vykazovacích povinností firem, dále registrace a platby týkající se zaměstnanců a agendy daňové.

Umístění agend týkajících se styku s celní správou na posledních místech souvisí jednak se změnami v této oblasti v důsledku vstupu ČR do EU a se skutečností, že pouze menší část dotázaných podnikatelů má (vůbec) obchodní styk se zeměmi EU nebo provozuje zahraničně obchodní činnost.

Je nesporným faktem, že celkový je zájem o vyřizování velké většiny zkoumaných dílčích agend mezi dotázanými zástupci firem a živnostníky skutečně velký.

Je to možno odvodit ze skutečnosti, že pro prvních 10 z 27 agend "hlasovalo" resp. se na nich shodlo 85 a více % dotázaných a že prvních 25 z 27 dílčích agend uvedlo 60 % a více dotázaných podnikatelů.

Podnikatelé a elektronický podpis

Ze 674 respondentů jich celkem 104 uvedlo, že jejich firma/organizace či instituce již vlastní certifikát, opravňující k používání elektronického podpisu, míra penetraci mezi podnikateli, kteří tento dotazník vyplnili, je tak velice slušných 15,4 %.

Dále se ukázalo, že dotázaní zástupci firem a živnostníci mají opravdu velký zájem do 1 až 2 let elektronický podpis využívat (rozhodně hodlám/e (máme zájem) elektronický podpis využívat) - odpověděl tak každý druhý respondent! Dalších 40 % o využití elektronického podpisu v blízké budoucnosti uvažuje. Tento výsledek znamená, že je zde velký potenciál resp. velká poptávka po certifikátech umožňujících v praxi ve styku s orgány státní správy i samosprávy elektronický podpis používat.

Elektronický podpis a jeho konkrétní využití

Zájem podnikatelů o vyřizování konkrétních agend nejen veřejné správy s využitím elektronického podpisu byl prověřen pomocí otevřené otázky (tj. otázky, na kterou respondent odpovídá pouze vlastními slovy a sice uvedením dvou prioritních agend).

Její výsledky jsou následující :

Zcela jednoznačně se na prvním místě objevovaly výroky týkající se daňové agendy - na prvním místě ji uvedlo v nějaké formě tři pětiny (60 %) dotázaných. Pouze 6 % dotázaných uvedlo na prvním místě (tj. jako první zmíněnou agendu) "styk s bankou" nebo "banka". Pokud sloučíme odpovědi "státní správa, státní orgány" + "úřady, styk s úřady, podání institucím" dohromady, dostaneme podíl 7,4 % a tato odpověď by pak znamenala 2. místo mezi odpověďmi spontánně uváděnými "v prvním pořadí".

Podstatné jsou však souhrnné výsledky za veškeré uváděné agendy v prvním i druhém pořadí - detailní výsledky analýzy otevřených odpovědí jsou uvedeny níže. Vyhodnocené výsledky obou odpovědí na tuto otázku ukázaly, že podnikatelé chtějí v největší míře využívat elektronický podpis především při vyřizování těchto agend :

  1. Daňovou agendu - uvedlo zdaleka nejvíce dotázaných - 83 % ( sem je možno zařadit především výroky týkající se registrace k dani, daňová přiznání fyzických i právnických osob, veškerý styk s FÚ, agenda kolem DPH, silniční daně apod.)
  2. ČSSZ, OSSZ, sociální zabezpečení/pojištění - 16 %
  3. Státní správa, státní orgány + Úřady, styk s úřady, podání institucím - 14 %
  4. Obchodní rejstřík, výpisy z OR, obchodní soud - 11%
  5. Zdravotní pojištění, VZP - 9 %
  6. Katastr nemovitostí, katastrální úřad, výpisy i vklad do katastru - necelých 9 %

První místo daňové agendy na prvním místě "žebříčku" není překvapením, překvapující je spíše předstih daňové problematiky a jejího vyřizování s využitím elektronického podpisu před ostatními jmenovanými agendami, které podnikatelé jsou rovněž nuceni vyřizovat.

Zatímco "daně" uvedlo 83 % dotázaných, agendu kolem sociálního pojištění na druhém místě již "jen" 16 % podnikatelů.

Pozice daní svědčí o tom, že je zde velmi výrazná poptávka podnikatelské sféry, spočívající v požadavku připravit a umožnit podnikatelům vyřizovat záležitosti kolem daní v elektronické formě - samozřejmě s využitím elektronického podpisu. Svědčí to i o tom, že snaha ministerstva informatiky realizovat daňová přiznání a další daňové agendy v elektronické formě jde správným směrem. Dalšími typickými a hojně využívanými agendami do budoucna budou agendy v souvislosti se sociálním zabezpečením podnikatelů a jejich zaměstnanců (pilotní projekt s ČSSZ na Portálu veřejné správy).

Za výroky vztahujícími se k Obchodnímu rejstříku resp. k obchodním soudům se skrývá požadavek podnikatelů vyřizovat podání (změny zápisu do OR, výmazy), výpisy i veškerý styk s těmito pracovišti ministerstva spravedlnosti elektronickou cestou.

Agenda zdravotního pojištění (9 % dotázaných podnikatelů) je rovněž poměrně žádanou oblastí - předurčenou pro řešení oboustranného styku v elektronické formě. Zahrnuje přihlašování podnikatelů a jejich zaměstnanců, změny v evidenci u zdravotních pojišťoven, vyúčtování, hlášení a nejrůznější podání na zdravotní pojišťovny atp.

V oblasti katastru nemovitostí již funguje nahlížení do katastru, objednávání výpisů v rámci předplatného, nicméně i v této sféře je cítit zájem podnikatelů o komunikaci s CUZK s využitím elektronického podpisu (uvedlo 9 % podnikatelů).

Centrum pro elektronický obchod

Článek ze dne 10. března 2004 - středa