logo itpoint.cz

Zvýšení DPH diskriminuje příjem kabelové televize

Ve svém důsledku zvýšení sazby DPH bude znamenat - rozhodnutí, které Evropská unie nevyžaduje; zhoršení situace spotřebitelů, kteří budou oprávněně rozhořčeni; získání na dodatečném výběru daně pro státní rozpočet zanedbatelné minimum; především ztrátu věrohodnost konzistence práce ústavních institucí jakými jsou vláda, Poslanecká sněmovna a Senát ...

Rozhodnutí o přesunu řady položek ze snížené sazby (5%) do základní sazby DPH (19%) vzbuzuje značné rozpaky a pochybnosti, prohlašuje ČAKK. Pokud by se skutečně mělo na kabelové televize vztahovat, v konečné výsledku nic pro státní rozpočet nepřinese. Vedlo by jen k dalšímu zatížení rozpočtů zákazníků. Nemělo by tedy žádný efekt pro státní pokladnu, ale negativně by dopadlo na velký počet domácností, zdůrazňuje Česká asociace kompetitivních komunikací, která zastupuje zájmy tuzemských kabelových operátorů.

Činnost vlády, Sněmovny či Senátu by měla být koncepční a konzistentní

Senát a Poslanecká sněmovna vynaložily před koncem roku 2003 nemalé úsilí na to, aby napravily legislativní chybu z podzimu minulého roku a k 1. lednu 2004 vrátily službu kabelové televize do nižší sazby, což umožňuje právo Evropských společenství. Nezdá se proto být pravděpodobné, že by tyto vrcholné instituce byly během několika týdnů ochotny zcela radikálně změnit svůj názor a otočit jej o sto osmdesát stupňů. Kromě obou sněmoven Parlamentu také vláda v listopadu loňského roku schválila návrh nového zákona o DPH, ve kterém zařadila kabelové televize do 5%-ní (tj. snížené) sazby v souladu s platnou směrnicí Evropské unie. Nynější oznámená náhlá a nečekaná změna, která by znamenala přesun kabelové televize do vyšší sazby DPH, by tedy byla v jednání všech těchto institucí naprosto nekonzistentní a nelze ji v žádném případě zdůvodnit změnou situace během několika málo týdnů.

Přesun do vyšší sazby by byl flagrantní diskriminací na trhu

Přesun do vyšší sazby v případě kabelové televize není srovnatelný s ostatními položkami jako jsou například voda, hotely či jiné. Dotýká se totiž jen jednoho technologického způsobu přenosu televizního signálu a tím ho znevýhodňuje oproti ostatním. Například sazba DPH pro příjem prostřednictvím společných televizních antén je totiž většinou nulová. V případě zvýšení sazby by šlo o diskriminační přístup vůči kabelovým televizím a zároveň flagrantní porušení principu technologické neutrality, který je klíčovým principem práva elektronických komunikací Evropské unie; to právě nyní Česká republika přebírá do svého právního řádu.

Finanční efekt pro státní rozpočet by byl zanedbatelný

Kabelové televize prošly finančně nákladnou a složitou fází budování síťové infrastruktury. Nemohou si proto už dovolit potenciální zvýšení sazby DPH zahrnout do svých nákladů. Došlo by tedy k nezbytnému zvýšení ceny, které by se dotklo téměř dvou miliónu diváků kabelových televizí v České republice a znamenalo by masivní odliv zákazníků této služby. Tento odliv zákazníků by pak ve svém důsledku vedl k razantnímu snížení výnosů a tedy zároveň znamenal eliminaci očekávaného zvýšení výběru daně. Celková výše dodatečného výběru daně za celé odvětví kabelových televizí by podle odhadu v letošním roce nepřesáhla 150 milionů korun, což je pro státní rozpočet částka v podstatě marginální, zatímco zvýšení ceny o 13,3 % pro zhruba 700 tisíc domácností je částka významná. V delším časovém výhledu by pak vyšší sazba znamenala celkové zpomalení růstu odvětví, které by vedlo dominovým efektem k dalšímu nižšímu výběru daně pro státní rozpočet. Navíc by zásadním způsobem ztížila dostupnost kabelové televize pro další zhruba 2 milióny lidí, kteří mají přípojku této služby, ale dosud nejsou uživateli.

Navrhované řešení je typickou situací, kdy nikdo nic nezíská, všichni pouze ztratí

Ve svém důsledku by tedy zvýšení sazby DPH znamenalo : učinit takové rozhodnutí, které Evropská unie nevyžaduje; zhoršit situaci spotřebitelů, kteří budou oprávněně rozhořčeni; na dodatečném výběru daně získat pro státní rozpočet zanedbatelné minimum; především ale ztratit věrohodnost konzistence práce ústavních institucí jakými jsou vláda, Poslanecká sněmovna a Senát.

ČAKK

Článek ze dne 10. února 2004 - úterý