logo itpoint.cz

Podle PČR analýza odposlechů vyvrací nezákonnost

Analýzu si vyžádal prezident Václav Klaus, který stejně jako opoziční ODS kritizoval přístup policie při odposlouchávání občanů a vyzval Bublana k odvolání Koláře z čela policejního sboru. Podle analýzy množství odposlechů u nás nijak nevybočuje z trendů, které jsou společné pro bezpečnostní politiku všech zemí EU, a plně koresponduje s novými trendy boje se závažnými formami soudobé zločinnosti.

Policie minulý pátek zveřejnila analýzu odposlechů v České republice, která podle ministra vnitra Františka Bublana i policejního prezidenta Jiřího Koláře vyvrací obvinění z nezákonného či svévolného přístupu policie. Analýzu si vyžádal prezident Václav Klaus, který stejně jako opoziční ODS kritizoval přístup policie při odposlouchávání občanů a vyzval Bublana k odvolání Koláře z čela policejního sboru.

Materiál konstatuje, že obava občanů ze zneužití odposlechů není na místě. V roce 2003 využila policie odposlechy v 1,4 procenta všech trestných činů, kterých bylo přes 350.000. Za rok 2003 tedy provedla 8844 odposlechů. Proti předchozímu roku to představuje nárůst o více než 27 procent.

Kolář ale zdůraznil, že počet provedených odposlechů nelze zaměňovat za počet odposlouchávaných lidí. Povolení k odposlechu vydává soudce na podezřelou osobu, která však může používat několik telefonů - někteří jich mají třeba 50 nebo 100. Rostoucí počet odposlechů souvisí i s enormním nárůstem počtu mobilních telefonů, kterých policie eviduje přes 13 milionů. "Každá odposlouchávaná osoba má průměrně dva telefony," uvedl Kolář. O rostoucím využívání mobilů svědčí i fakt, že z celkového počtu odposlechů za rok 2003 připadalo pouze 439 na pevné linky.

Údaje, které policie dříve zveřejňovala, byly podle Koláře trochu matoucí, protože vypovídají jen o odposlouchávaných přístrojích. V roce 2003 bylo odposloucháváno 7462 linek, které ale patřily 4384 lidem. Tato čísla se týkají případů, u nichž bylo zahájeno trestní řízení v letech 2002 a 2003.

Vedení policie také zajímala efektivnost využívání tohoto zásahu do lidského soukromí. Ze všech provedených odposlechů v roce 2003 jich 67 procent vedlo k získání důležitých informací pro trestní řízení. V roce 2002 bylo těchto efektivních odposlechů 69 procent. Tedy více než třetina odposlechů nesplnila očekávání policie, což opozice tvrdě kritizuje. Odposlech policisté používali nejčastěji při odhalování drogové kriminality, následuje násilná a majetková trestná činnost.

O zavedení odposlechu, které povoluje soud, žádala v 93 procentech případů policie, zbytek připadl na státní zástupce a osoby, které o něj samy požádaly. Ze všech podaných žádostí jich v roce 2003 soud nebo státní zástupce zamítli 1,3 procenta, tedy 64. V roce 2002 bylo zamítnuto 0,9 procenta žádostí.

Případy, kdy může policie odposlouchávat telefonní hovory, určuje zákon. Patří mezi ně vyšetřování závažné trestné činnosti, jako je teror, vražda nebo braní rukojmí, a úmyslné trestné činy s horní hranicí trestu nejméně osm let. Téměř 30 procent odposlechů uskutečnila policie na základě mezinárodních smluv.

Podle zprávy v České republice v období 1998 až 2000 připadalo 16 odposlechů na 100.000 lidí. V Německu to bylo 15, ve Švýcarsku 33, v Rakousku devět, ve Francii 24, v Itálii 76 a v Nizozemsku 62.

Podle vnitra se tak republika pohybuje v průměru evropských států. Bublan zdůraznil, že většina evropských zemí si údaje o odposleších přísně střeží, protože informace se dají zneužít a mohou ohrozit práci kriminalistů.

Kolář připomněl, že česká praxe, kdy odposlechy může povolovat pouze soud, je velmi přísná a v Evropě výjimečná. Zveřejněná analýza zachycuje pouze policejní odposlechy. Další telefony odposlouchávají tajné služby.

Vrchní soud v Praze zpravodajským službám loni povolil 274 odposlechů - Bezpečnostní informační službě (BIS) 243 a Vojenskému obrannému zpravodajství 31. Mluvčí BIS Jan Šubert ČTK řekl, že na stoupajícím počtu odposlechů se podílí služba několika desítkami případů. Některé odposlechy pro tajné služby zajišťuje policie, část si však zajistí samy.

Ministerstvo spravedlnosti se nebrání úvaze, že by se mohlo podílet na vypracování vlastní analýzy odposlechů. Navrhl to předseda sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Jiří Bílý z ODS, podle něhož by taková analýza byla na rozdíl od policejní objektivní a nezávislá. "Ministr spravedlnosti Pavel Němec uvažuje o tom, že po dohodě s poslancem Bílým požádá Nejvyšší státní zastupitelství o analýzu odposlechů, samozřejmě za podmínky, že bude dodržen zákon a nebude ohroženo objasňování případů," řekl ČTK mluvčí ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

ČTK

Analýza úkonů dle § 88/1,3 tr. ř. odposlech a záznam telekomunikačního provozu a § 158d/3,6 tr. ř. sledování osob a věcí - informuje Policejní prezidium ČR (7.1. 2005) :

telefonie.cz

Článek ze dne 10. ledna 2005 - pondělí

Lesak váhy do obchodů, výroben a skladů. Prodej, výroba a servis vah.
300 aut a modelů trabantů v budově STK. Vhodné pro rodiny s dětmi. Pobavte se !
Nabízíme jednu z nejlevnějších databází firem ČR na trhu.