Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy

Manažeři, kteří se zodpovídají z nelegálního užívání softwaru v jejich firmě, obvykle tvrdí, že o ničem nevěděli. Nejčastěji se vymlouvají na pochybení kolegů či nedostatek času legálnost softwaru ve firmě hlídat. Přesto se stále zvyšuje počet manažerů obviněných z porušování autorských práv. Tuzemské firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun.

Odpověď, jíž manažeři či majitelé firem reagují na dotaz, proč se užívá v jejich firmě nelegální software, zní následovně : "Za to já nezodpovídám." Vyplývá to z analýzy, kterou dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance). Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na někoho jiného. "Nejčastějším obětním beránkem jsou zejména pracovníci, kteří jsou odpovědní za informační techniku, ale i řadoví zaměstnanci či dodavatelé informační techniky. Mnohdy jsou totiž k softwarovému pirátství nepřímo nuceni vedením firmy," řekl tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA Jan Hlaváč. V Česku se nelegálně užívá 39 procent softwaru.

Management totiž mnohdy cíleně ignoruje nelegální užívání softwaru ve společnosti, či je dokonce podporuje. Nutí například správce informační techniky instalovat software do více počítačů, než povolují zakoupené licence. "Obavy ze ztráty zaměstnání jsou obvykle větší než z následků souvisejících s pirátstvím a zaměstnanci tlaku podlehnou," dodal Hlaváč.

Nejčastější výmluvy managementu z firem, v nichž docházelo k softwarovému pirátství (analýza BSA) :

Chyba není na mé straně, nejsem za to zodpovědný. To je často doprovázeno tvrzením, že za legálnost softwaru zodpovídá někdo jiný.
Máme jiné priority související přímo s podnikáním, na hlídání legálnosti softwaru nejsou zdroje.
Nestačili jsme zatím pořídit další licence, protože naše firma příliš rychle roste či došlo k fúzi nebo akvizici. Tato výmluva je často doprovázena údajným úmyslem potřebné licence brzy nakoupit.
O užívání nelegálního softwaru jsme neměli ani potuchy. Tato výmluva nejčastěji zazní tehdy, když management cíleně ignoruje nelegální software a předpokládá, že se tím zbaví odpovědnosti.
Licence jsou příliš drahé. Tento argument nejčastěji zazní u specializovaných firem (architekti, projektanti, grafici či konstruktéři), které používají nákladný specializovaný software.
Software jsme pouze testovali a pak jej zapomněli odinstalovat. Typická výmluva patřící mezi nejméně uvěřitelné doprovázená argumentem, že přece není možné mít veškerý software pod kontrolou.

Vlastník firmy či její nejvyšší vedení ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru. "Ve vlastním zájmu musí vytvořit prostředí, které aktivně zabraňuje porušování autorských práv a systematicky umožňuje hospodaření se softwarem. Tak jako se management nemůže vzdát zodpovědnosti za chybně vedené účetnictví, tak se nemůže distancovat od nelegálního užívání softwaru," vysvětlil Jan Hlaváč. Odpovědnosti se nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se instalace nezúčastnil. Z evidence případů BSA vyplývá, že na tento mylný předpoklad již doplatilo mnoho manažerů a jednatelů. "Řada z nich skončila u soudu či se snažila dosáhnout mimosoudního vyrovnání s poškozenými výrobci softwaru," dodal Hlaváč.

Hlavním důvodem vzniku pirátství ve firmách je nechuť pohlížet na software coby plnohodnotnou součást majetku společnosti. "Software je pro každou trochu větší firmu životně důležitý, přesto hospodaření s tímto aktivem manažeři věnují minimum pozornosti. V praxi se setkáváme s tím, že společnosti vůbec neevidují až 40 procent užívaného softwaru a až 10 procent počítačů. Neevidovaný software je velmi často nelegální a je užíván bez vědomí managementu," potvrdila Martina Hyndráková, specialistka na softwarový management z auditorské společnosti B-right.

Chaos v počítačích stojí firmy i miliony korun

S ignorováním základních pravidel hospodaření se softwarem se nejčastěji setkávají softwaroví auditoři. Ti firmám pomáhají s odstraňováním nelegálního softwaru a učí je se softwarovým majetkem efektivně hospodařit. "Nejčastějším problémem je instalace více kopií programů, než na kolik má firma podle zakoupené licence právo. Řadoví uživatelé a někdy i správci počítačové sítě často nainstalují potřebný program, aniž by se ujistili, že má firma na další instalaci nárok. Neuvědomují si, že se tak mohou dopustit trestného činu porušování autorských práv a že tím vážně ohrožují celou firmu. Zamezit tomu mohou jen jasně stanovená pravidla pro uživatele i správce počítačových sítí," uvedla Martina Hyndráková z auditorské společnosti B-right.

Během mnohaletého chaosu ve firemní informační síti se může v počítačích nashromáždit nelegální software v hodnotě statisíců či milionů korun, potvrzují zkušenosti BSA. "Pokud poté ve firmě proběhne policejní prohlídka, velmi špatně se prokazuje, komu nelegální software a další díla patří. Zodpovědnost pak padá na bedra správce IT a managementu, a to i v případě, že nelegální software firma fakticky nevyužívá," dodal tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Postihy za softwarové pirátství jsou tvrdé

České soudy během posledních let vynášejí přísnější rozsudky než v minulosti. V devadesátých letech byly tresty velmi mírné či se případy k soudu ani nedostaly, zato nyní soudy pohlížejí na trestnou činnost spojenou s porušováním autorského práva mnohem přísněji. Pachatelům hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody až na dobu pěti let. Za nelegální distribuci softwaru poslal takto letos děčínský soud do vězení na osm měsíců nepodmíněně majitele firmy, která se zabývá prodejem výpočetní techniky.

"Obvinění často musí uhradit poškozeným softwarovým firmám statisíce korun, a to až dvojnásobek hodnoty nalezeného nelegálního softwaru. Tuzemské firmy za způsobené škody v průměru zaplatí 200 tisíc korun. Meziročně tato částka roste o 25 procent," dodal Hlaváč. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.

Obvinění usilují o mimosoudní vyrovnání

Přísnější postoj soudů se odráží ve snaze obviněných a podezřelých osob o mimosoudní řešení situace. "Před soudem skončí zhruba třetina případů. Zbytek je urovnán mimosoudní cestou, a to včetně některých probíhajících trestních případů. Konečné slovo má ale pokaždé státní zástupce, který nemusí na mimosoudní dohodu přistoupit," řekl Jan Hlaváč.

Pirátství lze účinně předcházet prevencí

Při dodržování základních pravidel hospodaření se softwarem a prováděním pravidelných kontrol – takzvaných softwarových auditů – se riziko výskytu nelegálního softwaru minimalizuje. BSA podrobné informace poskytuje prostřednictvím informační linky 224 811 748. K dispozici je rovněž webová stránka ZeptejteSeSama.cz věnovaná hospodaření se softwarem – takzvanému softwarovému managementu.

Základní preventivní kroky jsou následující :

Provést softwarový audit, který odhalí možný nelegální software.
Odstranit zjištěný nelegální software a získat programy z legálních zdrojů.
Nastavit závazná pravidla užívání softwaru ve firmě a pravidelně provádět audity softwaru.
Konzultovat situaci s profesionálním softwarovým auditorem, který diskrétně pomůže dát vše do pořádku.

V Česku se užívá 39 procent softwaru nelegálně

Třicet devět procent softwaru instalovaného v tuzemských počítačích je pořízeno nelegální cestou. Pro české softwarové odvětví to představuje ztráty ve výši 2,5 miliardy korun. Česká republika se podle studie analytické společnosti IDC zařadila mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Za snížením tuzemské míry pirátství o jeden procentní bod podle analytiků IDC stojí lepší legislativa, dobře prováděná osvěta a cílené zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství.

Článek Business Software Alliance ze dne čtvrtek 15. listopadu 2007