logo Business Software Alliance

Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně

Zatímco v Evropské unii je pirátství na ústupu, ve světě nelegálního softwaru naopak přibylo. V Česku míra pirátství stagnuje.

Může za to zejména zvýšená poptávka po komerčním softwaru ze strany domácích uživatelů, kteří si nelegální kopie opatřují nejčastěji přes internet. Letos proto také stoupne počet lidí, kteří se stanou obětí internetových "dealerů" pirátského softwaru.

V českých počítačích je již druhým rokem nelegálně nainstalováno 39 procent softwaru. „Česko se sice opakovaně řadí mezi 30 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství, ale ztráty tuzemského softwarového odvětví přitom představují 2,9 miliardy korun, což je o 253 milionů korun více než v předchozím roce,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. V Evropské unii představuje průměrná míra pirátství 35 procent, což je o jeden procentní bod méně oproti předchozímu roku. Celosvětová míra pirátství naopak vzrostla o tři procentní body a dosahuje 38 procent.

Tyto a další závěry vyplývají z analýzy BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě pokrývající období let 2006–2007. Studii dnes zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), která zastupuje softwarové společnosti v boji proti porušování autorských práv k softwaru. Nezávislého průzkumu se účastnilo 108 zemí a vypracovala jej analytická společnost IDC, která se celosvětově specializuje na průzkum trhu a vypracování prognóz v oblasti informačních technologií.

V Česku se krade software méně než ve Francii či Itálii

Za posledních čtrnáct let se podařilo v Česku snížit míru pirátství o 27 procentních bodů. Při srovnání tuzemské míry pirátství s dalšími šestadvaceti členskými státy EU se Česko umístilo na dobrém 11. místě, nicméně stále značně převyšuje evropský průměr. "V závěsu za Českem jsou veškeré státy východního bloku, ale i některé západoevropské a jihoevropské státy EU, například Francie (42 %), Itálie (49 %) a Španělsko (43 %). Sousední Slovensko se s 45 procenty umístilo na 16. příčce," uvedl Jan Hlaváč.

Nejméně se nelegální software v rámci Evropy užívá v Lucembursku (21 %) či již tradičně v sousedním Rakousku a skandinávských státech (25 %). Nejhorší situace je v Rumunsku a Bulharsku (68 %) a ze sousedních států v Polsku, kde se již druhým rokem nelegálně užívá 57 procent softwaru.

Nejvíce se nelegálně šíří operační systém Windows a populární kancelářské softwarové balíky, grafické programy, antiviry a počítačové hry. Mezi nejpoškozovanější výrobce softwaru patří firmy Microsoft, Adobe, Autodesk, Corel a Symantec.

Nelegálního softwaru ve světě přibylo

Přestože celosvětová míra pirátství již několik let stagnuje, a nyní dokonce vzrostla o tři procentní body na 38 procent, ve více než polovině sledovaných zemí je pirátství na ústupu. "Ze 108 zkoumaných zemí světa pirátství pokleslo v 67 zemích. Pirátství vzrostlo pouze v osmi a ve zbytku zemí je situace beze změny," řekl Hlaváč.

"Studie ukazuje, že úsilí vlád i softwarových společností přispívá ke snižování softwarového pirátství v mnoha zemích. Avšak rychlý rozvoj trhu s osobními počítači v zemích s vyšší mírou pirátství se v důsledku projevuje zvýšením celosvětové míry pirátství," uvedl John Gantz, ředitel výzkumu společnosti IDC. "Očekáváme, že tento trend bude nadále pokračovat, takže vlády i celý IT sektor v rozvíjejících se ekonomikách musí při potírání pirátství vynaložit mnohem větší úsilí."

Pirátský software se šíří hlavně přes internet

Za stagnaci míry softwarového pirátství v Česku mohou dva protichůdné trendy. Zatímco ve firmách se daří proti pirátství účinně bojovat a nelegálního softwaru ubývá, v domácnostech se naopak jeho užívání nebezpečně rozrůstá. "Cílená osvěta a četné policejní razie se pozitivně odrazily ve snaze firem pravidelně kontrolovat legálnost užívaného softwaru. V domácnostech šíření nelegálního softwaru nahrává zejména levná výpočetní technika v kombinaci s přístupem k vysokorychlostnímu internetu, kde lze nelegální software snadno opatřit," vysvětlil Jan Hlaváč.

Internet je i nadále největším zdrojem nelegálního softwaru. Proto také narůstá počet lidí, kteří se každoročně stanou obětí internetových dealerů a "prodejců". "Ti za zlomek prodejní ceny nebo úplně zdarma nabízejí pirátské kopie nejrůznějších softwarových titulů. Uživatele však již neupozorní na rizika, která pořízením nelegálního softwaru podstupují. Takto pořízený software totiž může být nakažený virem či upravený tak, aby uživatelům škodil. Navíc hrozí i trestněprávní postihy," uzavřel tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Koupí nelegálního softwaru se navíc spotřebitelé nezbavují odpovědnosti za porušování autorského práva. Hrozí jim peněžité pokuty a odškodnění poškozených výrobců softwaru v řádech statisíců korun a dále zabavení počítače, či dokonce trest odnětí svobody do výše až pěti let.

Studie BSA-IDC o softwarovém pirátství ve světě se zaměřuje na veškerý software pro osobní počítače včetně stolních systémů (desktopů), notebooků a mininotebooků. Studie se nezabývá ostatními typy softwaru, jako jsou programy pro servery nebo mainframy. Při průzkumu používala společnost IDC patentované statistické postupy na sledování dodávek hardwaru a softwaru a ve více 60 zemích měla své analytiky, jejichž úkolem bylo trendy softwarového pirátství prověřovat.

Článek Business Software Alliance ze dne středa 14. května 2008

Další články od Business Software Alliance

Digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního digitálního obchodu

Globální cloud computing omezuje protichůdná legislativa států

V Praze a na Ústecku se řeší nejvíc případů softwarového pirátství

Česko ztrácí konkurenceschopnost v oblastech IT

Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem

Pozor na klamavou fakturou s nabídkou Office 2011

Finanční postih a ztráta bezúhonnosti odrazují od softwarového pirátství

V Česku je instalováno 36 procent softwaru nelegálně

BSA podezírá 12 tisíc českých firem z možného užívání nelegálního softwaru

Za nelegální software v roce 2011 firmy zaplatí 260 tisíc korun

Před Vánocemi roste zájem o nákup legálního SW

BSA řeší 1600 nových případů pirátství

Snižování míry softwarového pirátství má pozitivní dopady na ekonomiku státu

Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun

Vyjádření BSA k mylné interpretaci softwarového pirátství jaka daňového úniku

Softwarové pirátství jako daňový únik

SW pirátství v ČR je na ústupu

BSA začíná řešit 3500 oznámení o užívání nelegálního SW

Bilance softwarového pirátství

Čtvrtina pirátských stránek obsahuje škodlivý software

McAfee je členem protipirátské organizace BSA

20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Česko obsadilo 26. příčku v celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví

Tuzemské firmy jsou v ohrožení kvůli nelegálním písmům

Protipirátská organizace BSA posílila o tři nové členy

Na pirátském softwaru vydělává stále více mafie

Pirátského softwaru v Česku ubylo Češi užívají 38 procent softwaru nelegálně

BSA zavřela 18 tisíc pirátských aukcí

Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí odškodné ve výši 240 tisíc korun

Bilance v oblasti softwarového pirátství za rok 2008

V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru

Dvanáct softwarových firem se přidalo do boje s pirátstvím

17 tisíc firem dostalo upozornění kvůli softwarovému pirátství

Česko je na 29. místě v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví

BSA opět osloví 15 tisíc firem kvůli softwarovému pirátství

Mnoho firem užívá v počítačích písmo nelegálně

Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně

Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí

Snížení míry softwarového pirátství přinese Česku miliardy korun

Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy

BSA rozhodila sítě mezi softwarové piráty

BSA provedla největší mezinárodní zásah proti softwarovému pirátství

USA a Japonsko mají v oblasti informačních technologií nejvíce konkurenční prostředí, zjistila agentura Economist Intelligence Unit

České soudy přitvrdily proti softwarovým pirátům

České firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun