logo Business Software Alliance

Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun

Softwaroví piráti se nejčastěji vymlouvají na nevědomost, pochybení kolegů či nedostatek času legálnost softwaru ve firmě hlídat a vinu se snaží obvykle svalit na někoho jiného. Piráti z řad domácností se odvolávají na kamarády a argumentují špatnou znalostí dané problematiky.

"Já o pirátském softwaru vůbec nevěděl a navíc za to vůbec nezodpovídám !" Taková je nejčastější reakce manažerů či jednatelů firem, které čelí obvinění ze softwarového pirátství. "Byla to jen záložní kopie," nebo "to mi nainstaloval na počítač kamarád, já o tom nic nevím," - takto zase nejčastěji reagují domácí piráti, tedy ti, kteří užívají či distribuují nelegální software pro soukromé účely zejména v domácnosti.

Vyplývá to z analýzy nejčastějších tvrzení pirátů, jimiž odůvodňují své protizákonné jednání, kterou zveřejnila protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance). "Často se také piráti odvolávají na neznalost zákona a licenčních ujednání spjatých se softwarem, který nelegálně užívali," doplnil Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské aliance BSA.

V Česku se nelegálně užívá 37 procent softwaru. V důsledku tak ročně výrobci softwaru přicházejí o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. Průměrná výše odškodného, kterou přistižená firma musela zaplatit poškozeným výrobcům softwaru, se loni vyšplhala na 240 tisíc korun. "Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující mnohasettisícových částek," dodal Jan Hlaváč.

Téměř vždy jde o stěží uvěřitelné výmluvy

Valná většina tvrzení, jimiž se piráti hájí, se dá označit za obyčejné výmluvy, vyplývá z analýzy BSA. "Uvěřitelné jsou pouze argumenty, že manažeři přímo nepodporovali šíření pirátského softwaru, že pochybili jen tím, že se o problematiku nezajímali," dodal Hlaváč. Oproti minulým letům se podle BSA stále častěji objevuje tvrzení, že za problematiku zodpovídá někdo jiný. Na obhajobu ale takový argument rozhodně nestačí. "Management nemusí nelegální software přímo instalovat. Svůj díly viny může nést tím, že se nesnažil pirátství zabránit a přehlížením problému šíření nelegálního softwaru umožnil," varoval Hlaváč.

Nejčastější výmluvy softwarových pirátů podle analýzy případů evidovaných BSA za poslední cca 3 roky :

Kůži na trh nesou nejčastěji správci výpočetní techniky

Vinu a odpovědnost za porušování autorských práv k softwaru se snaží vrcholový management obvykle svalit na někoho jiného. „Nejčastějším obětním beránkem jsou správci výpočetní techniky, ale i řadoví zaměstnanci či dodavatelé informační techniky,“ upozornil Jan Hlaváč. Mnohdy jsou totiž k pirátství nepřímo nuceni vedením firmy : "Například tím, že je nutí instalovat software na více počítačů, než dovolují licence. Případně že nechtějí investovat do prevence pirátství," dodal Hlaváč.

Zaměstnanci tlaku obvykle podlehnou, protože obavy ze ztráty zaměstnání bývají větší než z následků souvisejících s pirátstvím. "Tím se ale vystavují reálnému nebezpečí, že za pirátství budou nakonec pykat oni. Manažeři se za své zaměstnance zatím nikdy nepostavili," důrazně varoval Hlaváč. BSA proto potenciálně zodpovědným osobám doporučuje takové kroky důsledně odmítat : "Nejlépe písemně či jinou veřejnou cestou, například v zápisu z porady," doporučil Hlaváč.

Manažeři se zodpovědnosti nevyhnou

Vlastník firmy či její nejvyšší vedení ze zákona zodpovídají za chod společnosti, a tedy i za možné nelegální užívání softwaru. "Ve vlastním zájmu musí vytvořit prostředí, které aktivně zabraňuje porušování autorských práv a systematicky umožňuje hospodaření se softwarem," vysvětlil Jan Hlaváč. Odpovědnosti se nelze vyhnout ani za předpokladu, že manažer instalace nelegálních kopií nenařídil ani se instalace nezúčastnil. Z evidence případů BSA vyplývá, že na tento mylný předpoklad již doplatilo mnoho manažerů a jednatelů. "Řada z nich skončila u soudu či se snažila dosáhnout mimosoudního vyrovnání s poškozenými výrobci softwaru," dodal Hlaváč.

Hlavním důvodem vzniku pirátství ve firmách je neochota managementu pohlížet na software coby plnohodnotnou součást majetku společnosti. "Je poměrně časté, že výrazná část firemního softwaru není vůbec evidována a vedení společnost nemá ani potuchy o jeho původu. Setkáváme se i s tím, že společnost nedokáže odpovědět ani na jednoduchou otázku, kolik provozuje počítačů. To je jasný varovný signál, že něco není v pořádku," uvedl Robert Kleiner, ředitel společnosti truconneXion, která se prevencí softwarového pirátství zabývá.

Pachatelům pirátství hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody až na dobu pěti let. "Obvinění obvykle musí uhradit poškozeným softwarovým firmám statisíce korun ve formě odškodného, a to až dvojnásobek hodnoty nalezeného nelegálního softwaru. Tuzemské firmy tak v průměru zaplatí 240 tisíc korun," uzavřel Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další výdaje vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.

Vzor dopisu vyjadřující nesouhlas :

K rukám : [ředitel/ředitelka, jednatel/jednatelka apod.]

Věc : Užívání počítačových programů

Vážený pane/paní,

Dovoluji si obrátit se na Vás v důležité záležitosti, která se týká nejenom mé osoby a mých spolupracovníků, ale obecně naší společnosti jako takové.

Pracuji v naší společnosti jako ....., což jak asi víte zahrnuje i užívání výpočetní techniky naší společnosti. Bohužel mám důvody se domnívat, že v naší společnosti mohou být některé počítačové programy užívány neoprávněně, tedy bez řádných licencí. Tato skutečnost mne znepokojuje a předpokládám, že stejného názoru budete i Vy a vedení naší společnosti.

Zejména upozorňuji na rizika vyplývající z užívání nelegálního softwaru, která se dotýkají celé firmy včetně jejího vedení. Z autorského zákona totiž vyplývá, že kromě vysokých peněžitých trestů, propadnutí věci či dokonce trestu odnětí svobody do výše až pěti let, hrozí za porušování autorských práv také platby vysokých finančních kompenzací poškozeným softwarovým firmám - a to až dvojnásobek licenčních poplatků.

S ohledem na výše uvedené si dovoluji požádat o prošetření této záležitosti a zajištění toho, aby v naší společnosti byly veškeré počítačové programy užívány legálně v souladu s licenčními podmínkami. K tomuto jsem Vám plně k dispozici, zejména jsem připraven sdělit okolnosti, které mne vedou ke shora uvedeným závěrům.

S úctou,

[podpis]

Článek Business Software Alliance ze dne 29. července 2010 - čtvrtek

Další články Business Software Alliance