Relativně malý počet zemí nabízí podmínky, které jsou potřebné pro podporu prosperity sektoru informačních technologií (IT). Výsledky nové studie ukazují, že mezi státy s nejsilnější podporou konkurenčního prostředí v oblasti IT patří USA, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie.
Mezi zmíněné faktory, které se odrážejí také v Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví (IT industry competitiveness index), vypracovaném společností Economist Intelligence Unit, patří rozsáhlé množství dovedností, kultura nakloněná inovacím, technologická infrastruktura světové úrovně, robustní právní rámec a vyvážená vládní podpora a dále obchodní klima nakloněné zdravému konkurenčnímu boji. Státy, které disponují většinou těchto činitelů podporujících konkurenční klima, jsou také zeměmi s nejvýkonnějšími IT odvětvími světa. Podle indexu Economist Intelligence Unit všech 22 nejlépe umístěných států až na čtyři výjimky figuruje také na nejvyšších příčkách světového žebříčku hodnotícího produktivitu IT sektoru jednotlivých zemí.
Při hodnocení rozsahu a kvality klíčových oblastí podporujících konkurenční prostředí na prvních místech indexu figurují USA. Oblast Asie/Tichomoří je ve skupině pěti nejlepších zemí reprezentována Japonskem, Jižní Koreou a Austrálií. Velká Británie zase v pořadí vévodí evropským státům, přičemž za ní v těsném závěsu následuje Švédsko a Dánsko. Všechny tyto země ve snaze zůstat konkurenceschopné však čelí ostrým výzvám: hlavními jsou zejména zajištění stálého přísunu talentů do IT odvětví a zabezpečení správné úrovně vládní podpory k propagaci zdravé konkurence a inovací.
Toto jsou hlavní závěry nové studie s názvem Jak konkurovat: Měření konkurenčního prostředí IT odvětví (The means to compete: Benchmarking IT industry competitiveness), provedené analytiky Economist Intelligence Unit a sponzorované organizací Business Software Alliance (BSA). Publikovaný index a zpráva jsou prvními pokusy o srovnání výkonnosti států v budování prostředí, které podporuje konkurenční klima v IT odvětví. Posuzováno bylo 64 států v sedmi různých oblastech.
Mezi další klíčová zjištění studie patří rovněž následující
IT odvětví jen velmi malého počtu států dokáže adekvátně kompenzovat hlavní slabiny prostředí, v němž působí. Kupříkladu Indie a Čína jsou schopny využívat jedinečných faktorů, jakými jsou široce dostupná pracovní síla, nízké platy či vlastnosti tamních jazyků, ve prospěch výkonnějšího IT segmentu. Jsou tak schopny vykompenzovat jinak do očí bijící slabiny obchodního prostředí. Jen málo státům se však podaří něco takového. Navíc, i Indie a Čína budou muset zapracovat na faktorech podporujících progresivitu, neboť výhody plynoucí z nízkých nákladů postupně s vývojem ekonomiky zmizí.
Požadavky na dovednosti se radikálně mění. Všude je patrný nedostatek talentovaných IT zaměstnanců, ale situace se ještě zhorší s tím, jak se povaha poptávaných dovedností postupně mění. Kromě technických znalostí bude IT zaměstnanec zítřka potřebovat mimo jiné také odborné znalosti v oblastech řízení projektů, změnového řízení a obchodní analýzy. Vzdělávací systémy jen několika málo zemí začaly tvrdě pracovat na úpravách svých vzdělávacích osnov.
Je pravděpodobné, že nové trhy disponující schopnou pracovní silou se posunou v žebříčku indexů na vyšší pozice. Budoucí rivalové Indie a Číny budou pocházet ze zemí, jakými jsou Rusko, Brazílie, Malajsie a Vietnam, jakož i z menších států – Estonska, Litvy a Chile. Většina z nich se dobře prosazuje alespoň v jedné z oblastí podporujících konkurenceschopnosti v oblasti IT, dokonce se jejich dovednosti dále zlepšují. Úspěch těchto zemí ve specializovaných oblastech vývoje softwaru a služeb představuje jejich nejlepší šanci pro posun v tabulce směrem nahoru.
Právní režim je důležitým rozlišujícím činitelem. Jednotlivé státy musí vyvážit otevřenou konkurenci v oblasti IT důslednou právní ochranou duševního vlastnictví. Co do výše poskytované ochrany a schopnosti vymáhání práva ční USA a západní Evropa jasně nad ostatními zeměmi – částečně i kvůli energickým snahám Evropské unie v této oblasti. Důsledný režim chránící práva k duševnímu vlastnictví je slučitelný s "otevřeným přístupem" k inovacím v IT.
Snahy vlád musí trefit tu správnou rovnováhu. Vlády sice mohou udělat hodně pro to, aby pomohly vytvořit takové prostředí, ve kterém budou IT firmy vzkvétat, ale jde o velice choulostivý akt, který vyžaduje najít správný balanc. Při použití prozíravé politiky mohou vlády napomoci zlepšení konkurenčního prostředí. Zároveň se však musí vyhnout vybírání vítězů, ať už jde o IT firmy nebo technologie. Co se týče nalezení onoho rovnovážného bodu, zatím v tomto ohledu byly nejúspěšnější vlády západní Evropy.
"Existuje silná vazba mezi faktory, které ovlivňují konkurenční klima IT odvětví jednotlivých zemí, a silou jejich IT sektoru," potvrzuje Denis McCauley, ředitel Global Technology Research společnosti Economist Intelligence Unit. "Pokud si vlády a průmysloví lídři přejí posílit globální konkurenceschopnost svých IT odvětví, musejí těmto podpůrným faktorům věnovat náležitou pozornost."
"Informační technologie se stávají stále více hnacím motorem ekonomického a sociálního rozvoje po celém světě," říká Robert Holleyman, prezident a generální ředitel Business Software Alliance. "Zmíněné poznatky mohou vlády využít jako návod k využití faktorů, které mají potenciál posílit jejich IT sektory a urychlit dosažení výhod, které prosperující IT odvětví může celé společnosti přinést."
Článek Business Software Alliance ze dne pondělí 16. července 2007
Digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního digitálního obchodu
Globální cloud computing omezuje protichůdná legislativa států
V Praze a na Ústecku se řeší nejvíc případů softwarového pirátství
Česko ztrácí konkurenceschopnost v oblastech IT
Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem
Pozor na klamavou fakturou s nabídkou Office 2011
Finanční postih a ztráta bezúhonnosti odrazují od softwarového pirátství
V Česku je instalováno 36 procent softwaru nelegálně
BSA podezírá 12 tisíc českých firem z možného užívání nelegálního softwaru
Za nelegální software v roce 2011 firmy zaplatí 260 tisíc korun
Před Vánocemi roste zájem o nákup legálního SW
BSA řeší 1600 nových případů pirátství
Snižování míry softwarového pirátství má pozitivní dopady na ekonomiku státu
Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun
Vyjádření BSA k mylné interpretaci softwarového pirátství jaka daňového úniku
Softwarové pirátství jako daňový únik
SW pirátství v ČR je na ústupu
BSA začíná řešit 3500 oznámení o užívání nelegálního SW
Bilance softwarového pirátství
Čtvrtina pirátských stránek obsahuje škodlivý software
McAfee je členem protipirátské organizace BSA
20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství
Česko obsadilo 26. příčku v celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví
Tuzemské firmy jsou v ohrožení kvůli nelegálním písmům
Protipirátská organizace BSA posílila o tři nové členy
Na pirátském softwaru vydělává stále více mafie
Pirátského softwaru v Česku ubylo Češi užívají 38 procent softwaru nelegálně
BSA zavřela 18 tisíc pirátských aukcí
Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí odškodné ve výši 240 tisíc korun
Bilance v oblasti softwarového pirátství za rok 2008
V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru
Dvanáct softwarových firem se přidalo do boje s pirátstvím
17 tisíc firem dostalo upozornění kvůli softwarovému pirátství
Česko je na 29. místě v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví
BSA opět osloví 15 tisíc firem kvůli softwarovému pirátství
Mnoho firem užívá v počítačích písmo nelegálně
Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně
Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí
Snížení míry softwarového pirátství přinese Česku miliardy korun
Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy
BSA rozhodila sítě mezi softwarové piráty
BSA provedla největší mezinárodní zásah proti softwarovému pirátství
USA a Japonsko mají v oblasti informačních technologií nejvíce konkurenční prostředí, zjistila agentura Economist Intelligence Unit
České soudy přitvrdily proti softwarovým pirátům
České firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun