logo Business Software Alliance

V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru

Podle analýzy BSA je nejvíc nelegálního softwaru ve společnostech do padesáti zaměstnanců. Příčinou je nezájem manažerů situaci řešit a snaha ušetřit na nákupu licencí. Více než polovinu manažerů vůbec nezajímá, jaký software se ve firmě užívá. Nejméně se pirátský software vyskytuje ve firmách s 250 a více počítači.

Jste zaměstnáni ve firmě s méně než padesáti zaměstnanci ve výrobní oblasti či službách ? Pak je možné, že pracujete s nelegálním softwarem. I tak se dá stručně shrnout analýza protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která zjišťuje, jaké firmy jsou nejvíce vystaveny riziku kontroly kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru. "Jde nejčastěji o firmy do 50 zaměstnanců, podnikající ve výrobních oblastech či službách. Další kategorií jsou specializované firmy z kreativních oborů - například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti," vyjmenoval závěry analýzy tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Analýza BSA vychází z evidence případů softwarového pirátství za posledních deset let.

Zjištění BSA potvrzuje i studie analytické společnosti IDC.* Ta jako největší hříšníky vyhodnotila firmy vlastnící pět až sto počítačů. Řada z nich si podle analytiků není vědoma toho, že by u nich docházelo k užívání softwaru nelegálním způsobem. Nejlépe jsou na tom podle studie IDC firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. "Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců," dodal Jan Hlaváč.

Chaos a hamižnost podporují pirátství

Zatímco výrobní firmy nejsou na softwaru přímo závislé a používají jej hlavně pro vedení nutné administrativy, pro specialisty je software životně důležitý. "Výrobní firmy využívají počítače a software hlavně pro podporu podnikání: administrativu, e-mailovou komunikaci či účetnictví. Výpočetní technice proto věnují málo pozornosti a nelegální software mohou užívat i neúmyslně. Nejčastější příčinou pirátství v těchto firmách je instalace více kopií softwaru, než kolik povoluje zakoupená licence," řekl Jan Hlaváč. Dalším zdrojem nelegálního softwaru jsou svévolné instalace softwaru ze strany zaměstnanců a stahování z internetu.

Specializované firmy naopak užívají nelegální software úmyslně, ve snaze ušetřit peníze. Software pro vytváření a úpravu grafiky, kreslení CAD výkresů nebo projektové dokumentace totiž cenou odpovídá užitné hodnotě. "Licenční poplatek za jednu instalaci takového programu se může pohybovat v řádech desítek tisíc korun. Někteří profesionálové se proto snaží provozní náklady snížit nelegálními instalacemi potřebného softwaru," řekl Jan Hlaváč. Nicméně i v těchto firmách může být pirátské užívání softwaru důsledkem nedbalosti a dlouhodobého nezájmu legálnost softwaru hlídat.

Nejčastěji nelegálně užívaným softwarem jsou kancelářské balíčky společnosti Microsoft a antivirové programy, například od společnosti Symantec. V oblasti kreativních oborů patří mezi nejpoškozovanější společnosti firmy Adobe a Corel (grafický software) a Autodesk (inženýrské CAD systémy). Podle poslední studie analytické společnosti IDC se v Česku již druhým rokem nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobilo jen za loňský rok ztráty ve výši 2,9 miliardy korun.

Nezájem manažerů zvyšuje riziko postihů

Ztráta nebo chybějící přehled o užívaném softwaru mohou během několika let způsobit, že se množství nelegálně instalovaných programů vyšplhá až do stovek tisíc korun, vyplývá ze statistik BSA. Neznalost a neochotu aktivně kontrolovat, jaký software firma užívá, odhalila také říjnová anketa BSA, které se zúčastnilo 300 manažerů z řad malých firem. "Více než polovina respondentů (53 %) nevěděla, kdo je ve firmě za software zodpovědný, a další polovina (56 %) uvedla, že se doposud nezajímala o to, jak se softwarem správně hospodařit," vyjmenoval hlavní závěry ankety Jan Hlaváč.

Existuje jednoduchý způsob, jímž lze ověřit, zda ve firmě panuje prostředí podporující šíření pirátského softwaru. Manažeři by si měli položit následující čtyři otázky. Pokud na většinu z nich nebudou znát odpověď, BSA doporučuje zabývat se vzniklou situací. "Existuje totiž reálné riziko, že firma je v ohrožení. Ideální je ihned podniknout technická a administrativní opatření, která nelegální software z pracoviště vytlačí," řekl Jan Hlaváč.

Jak poznat, že se ve firmě vyskytuje nelegální software :

  1. Kdy byla naposledy provedena kontrola licencí ?
  2. Kdo má oprávnění instalovat programy a kdo za případné nežádoucí instalace ponese odpovědnost? 
  3. Existují závazná pravidla pro využívání výpočetní techniky a internetu ?
  4. Mají zaměstnanci v pracovní smlouvě definovánu spoluodpovědnost za užívání softwaru a výpočetní techniky vůbec ?

Udání stále patří mezi nejčastější impulzy pro policejní prohlídky

Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. "Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí - například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence," potvrdil Jan Hlaváč.

Konkurenční boj je tradičně patrný zejména mezi architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. "Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. Každým rokem roste počet oznámení na firmy projektující pomocí nelegálně užívaného softwaru. Stojí za nimi většinou firmy, které si naopak licence poctivě kupují," řekl Jan Bucek, manažer společnosti Autodesk, jejíž populární software pro provádění technických výkresů se hojně pirátsky kopíruje.

Stíhán může být i ten, kdo se na pirátství podílel nepřímo

Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. "Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let," dodal Jan Hlaváč.

Náhrady škod způsobeným výrobcům softwaru se mohou vyšplhat do závratných výší. Poškození výrobci se totiž mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru. "Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Chce-li dotyčná firma příslušný software nadále užívat, musí jej samozřejmě řádně zakoupit. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení," uzavřel tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč.

* Zdroj : Studie IDC Piracy Segmentation Study, 2007, která se zaměřila na Českou republiku

Článek Business Software Alliance ze dne 15. prosince 2008 - pondělí

Další články Business Software Alliance

Zbrusu nová vzdálená správa pro Linux