Vzniká jednotné informační místo

ČTÚ bude plnit úlohu jednotného informačního místa (JIM), které má k usnadnění zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací zejména zajišťovat koordinovaný přístup oprávněných osob k informacím o fyzické infrastruktuře či stavebních pracích.

Dne 10. 7. 2017 byl v částce 71 Sbírky zákonů uveřejněn zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.

Zákon je transpozicí směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. 5. 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.

Cílem směrnice je stanovit určitá minimální práva a povinnosti platné v celé EU za účelem usnadnění zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a meziodvětvovou koordinaci. K naplnění daného záměru zákon zřizuje JIM (Jednotné informační místo).

Zajištěním výkonu JIM je pověřen Český telekomunikační úřad. Ten je rovněž určen jako orgán rozhodující spory vzniklé při naplňování tohoto zákona (např. o poskytnutí informací či o oprávněnosti odmítnutí poskytnutí informací, spory o přístup k fyzické infrastruktuře, o průzkum na místě, o koordinaci stavebních prací nebo o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy).

Zákon současně obsahuje i část upravující změny dalších zákonů dotčených touto transpozicí směrnice, a to novelu zákona o elektronických komunikacích, zákona o správních poplatcích, stavebního zákona a zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Nad rámec transpozice směrnice obsahuje novela zákona o elektronických komunikacích změny v oblasti oznamování podnikání, kdy dochází k úpravě podmínek uvedených v § 8 (obecné podmínky pro podnikání) zákona o elektronických komunikacích, dále zařazení nového ustanovení § 16b, které se zaměřuje na změny individuálních oprávnění k využívání rádiových kmitočtů, přídělů rádiových kmitočtů jakož i všeobecných oprávnění, pokud by byly v rozporu s Plánem využití rádiového spektra v části upravující omezení technologické neutrality a neutrality vůči službám, a dále změny § 118 (sankce za přestupky), kdy jsou doplněna sankční ustanovení zákona o elektronických komunikacích o skutkové podstaty a sankce za porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2015/2120 ze dne 25. 11. 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii.

Tento zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, tedy 25. 7. 2017, s výjimkou ustanovení části druhé bodů 12 až 17 [novela zákona o elektronických komunikacích, ustanovení § 118 (sankce)], které nabyly účinnosti dnem jeho vyhlášení, tedy 10. 7. 2017.

Kybernetická bezpečnost

Dne 14. 7. 2017 byl v částce 74 Sbírky zákonů uveřejněn zákon č. 205/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., a některé další zákony.

Zákon představuje transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2016/1148/EU ze dne 6. 7. 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (směrnice NIS).

Současně se zřizuje nový orgán - Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, který je ústředním správním úřadem pro oblast kybernetické bezpečnosti, a který tuto agendu přebírá od dosavadního pověřeného orgánu, Národního bezpečnostního úřadu.

Tento zákon nabyl účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, tedy dnem 1. 8. 2017.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne čtvrtek 14. září 2017

Další články od Český telekomunikační úřad