Pokuta pro Vodafone za agresivní obchodní praktiku

Obchodní praktiky jsou vždy považovány za agresivní, pokud prodávající požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky nebo služby, které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal.

Vodafone požadoval po svém dřívějším zákazníkovi platbu za služby poskytované po zániku smlouvy. Operátor se tím dopustil zakázané agresivní obchodní praktiky, za což ho ČTÚ potrestal pokutou 25 tisíc korun. Rozhodnutí je pravomocné.

V řízení bylo prokázáno, že spotřebitel výpověď smlouvy doručil na prodejnu Vodafone 5. 12. 2017. Smlouva následně zanikla uplynutím výpovědní doby ke dni 6. 1. 2018.

Vodafone se hájil tím, že do sídla společnosti byla výpověď účastníka doručena ke zpracování se zpožděním, až 10. 1. 2018. Naúčtoval proto klientovi poplatek za další využívání služby. Třebaže následně Vodafone všechny neoprávněně účtované poplatky kompenzoval dobropisem, naplnil všechny znaky zakázané agresivní obchodní praktiky.

Jako zásadně přitěžující okolnost ČTÚ hodnotil recidivu Vodafone, který se v souvislosti s ukončením smlouvy ze strany spotřebitele nedopustil užití nedovolené praktiky poprvé.

Operátor se bránil tím, že vytýkané pochybení není skutečně škodlivé, ale bagatelní, a není proto naplněn materiální znak přestupku. Tuto námitku ČTÚ odmítl, neboť samotné naplnění skutkové podstaty přestupku zakládá domněnku, že jednání, které tuto skutkovou podstatu přestupku naplňuje, vykazuje dostatečnou míru společenské škodlivosti.

K tomu ČTÚ odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2012, sp. zn. 9 As 34/2012: "v zásadě totiž platí, že v případě správních deliktů je jejich materiální stránka dána již samotným naplněním skutkové podstaty deliktu. Až ve chvíli, kdy se jedná o případ, v němž je sporné, zda konkrétní společenská nebezpečnost [ne] dosahuje ani minimální hranice typové nebezpečnosti, je nezbytné, aby se správní orgán zabýval materiální stránkou správního deliktu i v odůvodnění svého rozhodnutí. Obecně je přitom nutné vycházet z premisy, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň společenské nebezpečnosti zpravidla vyšší než nepatrný."

Vodafone dále poukazoval na skutečnost, že k naplnění skutkové podstaty přestupku došlo individuálním pochybením jeho zaměstnance, a proto jde o bagatelní přestupek.

K tomu ČTÚ poznamenal, že jen obtížně si lze představit, jak jinak než chybným jednáním některého zaměstnance (nebo osoby, jejíž jednání je právnické osobě přičitatelné) by se korporace mohla nedovolené obchodní praktiky dopustit.

Nejde o pochybení nijak výjimečné, když stejný účastník byl za přestupek spáchaný v souvislosti s chybným zpracováním výpovědi smlouvy již postižen. A nelze souhlasit ani s tvrzením, že nedošlo k ohrožení právem chráněného zájmu.

Smyslem zákazu agresivní obchodní praktiky je poskytnout spotřebitelům ochranu před obtěžováním formou nárokování úhrad za neobjednané služby. A přesně k tomu v daném případě došlo. Že spotřebitel vnímal jednání operátora jako obtěžující, je zřejmé už z toho, že se v této věci obrátil se stížností na ČTÚ.

Při výměře výše pokuty ČTÚ přihlédl k tomu, že se Vodafone deliktního jednání dopustil z nedbalosti, a že zjednal nápravu bezodkladně poté, co byl na pochybení zákazníkem upozorněn.

Zohledněna byla rovněž skutečnost, že jde o recidivní jednání téhož pachatele.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne pátek 24. května 2019

Další články od Český telekomunikační úřad