logo Český telekomunikační úřad

Doporučení ČTÚ k návrhům smluv o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací

Český telekomunikační úřad vydává ucelený soubor doporučení na základě praktických zkušeností získaných v rámci analýzy smluvních dokumentů, která vyjadřují názor ČTÚ na to, co je ve smluvních podmínkách možné považovat za férová a neférová ustanovení.

I. ÚVOD

Český telekomunikační úřad (dále jen ČTÚ nebo Úřad) provedl ve druhé polovině roku 2012 a v průběhu roku 2013 analýzu smluvních dokumentů více než 40 největších poskytovatelů veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to včetně všech tří mobilních operátorů, kteří jsou s počtem účastníků v řádech milionů největšími poskytovateli služeb elektronických komunikací v České republice.

O svých zjištěních jakož i o následném postupu Úřad průběžně informoval formou tiskových zpráv. Prověřováním smluvních podmínek poskytovatelů ČTÚ nashromáždil řadu zjištění, se kterými by rád formou zobecňujícího shrnutí seznámil jak spotřebitelskou, tak odbornou veřejnost. Jeho intervence v řadě případů vedla poskytovatele ke spotřebitelsky významným úpravám jejich smluvních podmínek, či obchodních prezentací služeb.

Níže uvedená doporučení na základě praktických zkušeností získaných v rámci analýzy smluvních dokumentů vyjadřují názor ČTÚ na to, co je ve smluvních podmínkách možné považovat za férová a neférová ustanovení.

V této souvislosti je nutné zdůraznit, že všechny zjištěné nedostatky smluvní dokumentace nebyly takové povahy, aby Úřad mohl využít svých zákonných zmocnění a například uložil povinnost ke změně smluvních podmínek.

Jako neférová jsou tak v dalším textu uváděna i ta smluvní ujednání, která sice není možné hodnotit jako protiprávní, nicméně jejich úprava žádoucím směrem by výrazně zvýšila kvalitu poskytovaných služeb a jejich vnímání spotřebiteli.

Jako neférová jsou současně uváděna i taková smluvní ujednání a praktiky poskytovatelů, které jsou v přímém rozporu s právní úpravou a v těch případech, kdy poskytovatel takové smluvní ujednání či praktiku skutečně vůči účastníkovi uplatní, může se dopustit správního deliktu, případně úprava jeho smluvní dokumentace nemusí být v souladu se zněním zákona o elektronických komunikacích, či s dalšími právními předpisy.

ČTÚ se v těchto případech samozřejmě nespokojuje pouze s tím, že takové ujednání či praktiku označí za neférové, ale proti těmto poskytovatelům postupuje v zákonem vytyčených mezích. Pro potřeby tohoto textu jsou však jako neférová označena i tato smluvní ujednání či praktiky.

Zveřejnění tohoto materiálu má tedy především následující účel:

V konečném důsledku je vždy na spotřebiteli či účastníkovi, aby při volbě poskytovatele služeb elektronických komunikací zvážil všechny podmínky uzavírané smlouvy. Níže uvedená doporučení mu mohou posloužit jako určitý návod při jeho rozhodování - tak aby do budoucna co možná nejvíce omezil vznik případných komplikací, případně aby uzavřel smlouvu, která je spotřebitelsky co možná nejvstřícnější.

ČTÚ tímto přehledem rovněž dává široké spotřebitelské i podnikatelské veřejnosti na vědomí, jakými úvahami se mimo jiné nechá vést v těch případech, kdy rozhodnutí o sporu mezi účastníkem a poskytovatelem služeb bude záviset na jeho správním uvážení a právním výkladu daného smluvního ujednání.

Dále uvedená doporučení ČTÚ jsou uspořádána tak, že sledují v logické návaznosti "život" smlouvy od okamžiku jejího uzavření, přes podmínky jejího plnění, až k jejímu ukončení. Jednotlivé body nejprve vymezují dotčenou oblast smluvních podmínek, dále pak podle povahy popisované problematiky výčet ustanovení, jež byla zjištěna v rámci analýzy smluvních podmínek a která ČTÚ považuje za neférová, a konečně vždy doporučení ČTÚ, jak by daná oblast měla být ve smlouvě korektně zpracována.

Z důvodů co možná nejvyšší srozumitelnosti a přístupnosti těchto doporučení pro běžné spotřebitele nebyla v dalším textu (až na nutné výjimky) používána doslovná označení příslušných zákonů ani výslovná označení předmětných paragrafů. Ze stejného důvodu byly pro označení „klasických“ smluvních stran smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací použity pojmy "poskytovatel" a "účastník", jakkoli se vymezení postavení a práv dané smluvní strany může v nuancích lišit.

Hovoří-li se tedy v textu o "účastníkovi" má se za to, že je tím myšlen i "spotřebitel", "zákazník", "uživatel" nebo "koncový uživatel", hovoří-li se o "poskytovateli", je jím myšlen i "podnikatel", "operátor" či "virtuální operátor".

II. ZJIŠTÉNÍ A DOPORUČENÍ ČTÚ

OBSAH DOKUMENTU:

1. Struktura a forma smlouvy

Podstatné náležitosti smlouvy, jejichž taxativní výčet je uveden v § 63 odst. 1 písm. c) až q) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "zákon o elektronických komunikacích"), zpracují poskytovatelé služeb obvykle ve formě několika dílčích dokumentů, které ve svém souhrnu tvoří vlastní smlouvu o poskytování služeb.

Nejčastěji se jedná o smluvní formulář, všeobecné obchodní podmínky, ceník služeb, podmínky dané služby či tarifu, dále reklamační řád a podmínky dalších doplňkových služeb (např. podmínky přenesení čísla, podmínky pro zpracování osobních údajů apod.).

Zvláště v případě mobilních operátorů tak každou jednotlivou smlouvu tvoří dokumenty čítající řádově desítky stran, zpravidla tištěné drobným hustým písmem, což do značné míry snižuje přehlednost a srozumitelnost smluvních ujednání v ní obsažených.

Zákon o elektronických komunikacích výslovně nestanoví žádná omezení, pokud se jedná o formu či rozsah smluvní dokumentace. Stanoví pouze, že v účastnické smlouvě musí být srozumitelným, úplným a snadno přístupným způsobem uvedeny vždy všechny zákonem stanovené náležitosti.

ČTÚ považuje za neférové

Za velmi nevhodné je nutné považovat odkazy:

Za zcela nepřípustnou je pak nutné považovat situaci, kdy poskytovatel uplatňuje vůči účastníkovi práva ze smluvního dokumentu, o jehož existenci se účastník nemá možnost z dostupných smluvních dokumentů dozvědět, či je tento dokument pro něj dostupný pouze obtížně nebo vůbec.

Příklad => V dokumentu A se uvádí, že obsah smlouvy tvoří dokumenty A, B, C, D, E, avšak v dokumentu B je uvedeno, že smlouvu tvoří dokumenty A, B, D, E, F, G, přičemž nelze rozpoznat, která verze má přednost.

Příklad => V sekci webové prezentace „Ke stažení“ jsou bez jakéhokoli vnitřního členění v jednom dlouhém seznamu uvedeny smluvní dokumenty poskytovatele ke všem jeho službám, tarifům, a to i dokumenty již neplatné, dokumenty týkající se vybraných okruhů zákazníků (dohromady podmínky pro spotřebitele i podnikatele).

Smluvní podmínky sice mohou splňovat zákonné náležitosti, mohou být logicky strukturované, bez jakýchkoli skrytých odkazů, avšak je-li jejich rozsah tvořen desítkami stran textu, není na takové podmínky možné nahlížet jako na férové.

Příklad => Teprve v ceníku v obecné části nebo u položky daného tarifu se účastník dozví o tom, že jím vybraný tarif není slučitelný s jiným jím používaným tarifem, nebo je při využívání tohoto tarifu omezen časem, ve kterém tarif bude využívat, dobou, po kterou ho bude využívat, nebo rozsahem odebíraných služeb.

ČTÚ považuje za férové

Mimo identifikačních údajů smluvních stran by mělo být uvedeno:

Všeobecnými obchodními podmínkami, ve kterých jsou uvedena pouze ustanovení obecně platná ke všem službám a tarifům poskytovaným daným podnikatelem, zpravidla technicistního rázu, například:

Podmínkami konkrétního tarifu, či služby, není-li z povahy věci možné je začlenit přímo do smluvního formuláře, kdy v těchto podmínkách budou uvedena zejména ustanovení vymezující daný tarif či službu oproti jiným nabízeným tarifům a službám a jiné konkrétní podmínky tohoto tarifu, například:

Ceníkem, jehož účelem je pouze sazebníkový výčet úhrad souvisejících s plněním dané smlouvy, typicky:

2. Rozhodnutí spotřebitele o udělení souhlasů

Uzavření vlastní smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací je obvykle spojeno s rozhodnutím spotřebitele o celé řadě dalších právních vztahů, či nastavení dílčích parametrů poskytované služby.

Krom projevu vůle, kterým spotřebitel souhlasí s vlastním návrhem smlouvy, tak zpravidla rozhoduje i o:

Z hlediska platné právní úpravy a rozhodovací praxe je pro některé ze shora uvedených souhlasů vyžadována zvláštní forma. Souhlas se zpracováním osobních údajů musí být svobodný a vědomý projev vůle subjektu údajů, jehož obsahem je svolení subjektu údajů se zpracováním osobních údajů.

ČTÚ považuje za neférové

Příklad => Ve všeobecných podmínkách poskytovatele je uvedeno, že účastnická smlouva je uzavřena v okamžiku, kdy účastník vylomí SIM kartu z jejího ochranného obalu. Na dalším místě všeobecných podmínek je uvedeno, že uzavřením smlouvy (tj. vylomením SIM karty) účastník v případě neplacení souhlasí se zařazením svých identifikačních údajů do dlužnických databází.

Příklad => Uzavřením smlouvy jsou účastníkovi automaticky aktivovány platební služby. Teprve aktivním projevem vůle může účastník tyto služby deaktivovat.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ by považoval za vhodné

3. Sjednávání smluv prostředky komunikace na dálku

Pro smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací není zákonem stanovena písemná forma a tuto smlouvu je tedy možné uzavřít i ústně nebo prostředky komunikace na dálku - telefonem, či elektronicky. Účastníci si ne vždy jsou vědomi toho, že již samotným uskutečněním telefonického hovoru mohou fakticky uzavřít smlouvu a následné zaslání smluvních dokumentů v písemné podobě má již pouze deklaratorní charakter.

Postavení účastníků bylo v tomto směru významně posíleno novelou zákona o elektronických komunikacích, účinnou od 8.8. 2013, která stanoví, že v případě uzavření nebo změny smlouvy za použití prostředků komunikace na dálku, je poskytovatel povinen bezodkladně po uzavření smlouvy nebo její změny poskytnout účastníkovi informace o uzavřené smlouvě písemně, a to v elektronické nebo listinné formě.

Lhůta 14 dnů pro odstoupení účastníka od smlouvy nebo její změny uzavřené mimo prostory obvyklé k podnikání nebo při použití prostředků komunikace na dálku začíná běžet dnem následujícím po dni předání těchto informací.

ČTÚ považuje za neférové

Příklad => Účastníka kontaktuje telefonicky obchodní zástupce poskytovatele s tím, že jím užívaný tarif bude v dohledné době rušen a účastník má v tuto chvíli jedinečnou příležitost sjednat si tarif nový za mnohem příznivějších podmínek, než tomu bude v budoucnu. Ve skutečnosti se však tarif neruší (nebo až v dlouhodobém horizontu), podmínky nového tarifu nejsou výhodnější než podmínky tarifu stávajícího a ani časový předstih při sjednání nového tarifu nezaručuje účastníkovi výhodnější podmínky oproti pozdějšímu uzavření smlouvy.

ČTÚ považuje za férové

4. Pokrytí území signálem mobilní sítě a zkouška služby

Rozsah pokrytí je jedním z parametrů kvality služby a účastník by měl být o tomto parametru dostatečně informován, což se zpravidla děje prostřednictvím map pokrytí. Mapa pokrytí může mít z hlediska dostupnosti a kvality signálu pouze orientační charakter, když nemožnost stanovení zaručené úrovně kvality signálu je dána fyzikálními vlastnostmi (podmínkami šíření rádiového signálu), geomorfologickými a jinými podmínkami (technickými překážkami, povětrnostními vlivy apod.).

Vzhledem k uvedeným fyzikálním vlastnostem šíření rádiových vln není možné ani na území, které je na veřejně dostupných mapách mobilních operátorů vyznačeno jako pokryté území, vždy zaručit dostupnost signálu mobilní sítě.

ČTÚ považuje za férové

5. Složení jistiny

Poskytovatelé služeb obvykle u nového účastníka nebo u účastníka, u kterého na základě předchozí zkušenosti či ověřením jeho bonity v dlužnických databázích předpokládají problémy s placením ceny služeb nebo způsobem využití služby, vyžadují složení zajišťovací platby (pro účely tohoto textu dále nazvané jistina), která zajišťuje úhradu ceny za služby, případně smluvně konformní využívání poskytovaných služeb.

Takovéto platby jsou ve smluvních dokumentech označovány různými názvy, nejčastěji se setkáme s termínem jistina, volací jistina, záruka, záloha, depozitum, bankovní záruka.

Platbu obdobného charakteru pak poskytovatelé požadují i v případě neobvyklého využívání služeb ze strany účastníka v průběhu trvání smlouvy, například dojde-li ke změně uživatelského chování účastníka (zvýšení objemu provozu, druhu provozu apod.).

Důsledkem neuhrazení jistiny může být neuzavření smlouvy, její vypovězení, přerušení nebo omezení služby.

Poskytovatel po určité době, ve které ověří bezzávadové využívání služeb a placení jejich ceny ze strany účastníka, složenou jistinu účastníkovi vrátí. Běžné jistina se vrací zpravidla do 3 měsíců od úhrady prvních tří vyúčtování, avšak lhůta se může dle poskytovatele a účelu vyžádání jistiny lišit.

Zákon o elektronických komunikacích ani zákon o ochraně spotřebitele problematiku jistin výslovně neřeší. Z právního hlediska představuje jistina smluvně sjednaný zajišťovací institut k závazku účastníka užívat poskytované služby řádně a řádně a včas za ně platit sjednanou cenu.

ČTÚ považuje za neférové

Pro účastníka musí nutně působit nesrozumitelně, je-li v různých smluvních dokumentech téhož poskytovatele užíváno pro týž druh zajišťovací platby různé právní označení.

Stanovení výše jistiny požadované poskytovatelem v konkrétních případech (u nového zákazníka, u zákazníka, který měl problémy s placením, u zákazníka, který není rezidentem v České republice, u zákazníka, jenž vykazoval nestandardní provoz atd.) je ve smluvních dokumentech zpravidla upraveno pouze v určitém rozmezí a účastník tak může pouze obtížně předvídat, v jaké výši po něm bude jistina poskytovatelem skutečně žádána.

Ačkoli smluvní podmínky zpravidla předpokládají vrácení jistiny účastníkovi poté, co se "osvědčí", není postup jejího vrácení ve smluvních podmínkách vždy výslovně upraven. Závisí tak často na libovůli poskytovatele kdy a v jaké formě jistinu účastníkovi vrátí, ať již formou dobropisu, slevy z ceny služby, přímého vrácení apod.

Přestože účastník splní řádně a včas závazek zajištěný jistinou a dle smluvních podmínek by mu měla být jistina poskytovatelem vrácena, poskytovatel je s jejím vrácením v prodlení.

ČTÚ považuje za férové

6. Popis služby

Popis poskytované služby je jednou z podstatných náležitostí smlouvy stanovenou zákonem o elektronických komunikacích. Přestože mezi poskytovateli a účastníky zpravidla není sporu o tom, jaká služba elektronických komunikací je na základě uzavřené smlouvy poskytována, velice často není popis služby ve smluvních podmínkách uveden, nebo je vymezen pouze neurčitě.

ČTÚ považuje za férové

7. Minimální nabízená a minimální zaručená kvalita služby

Vymezení minimální nabízené a minimální zaručené kvality služby je další z podstatných náležitostí smlouvy, kterou je poskytovatel povinen ve smlouvě uvést.

ČTÚ považuje za neférové

Příklad => Průměrná rychlost datového připojení je "XY" Mbit/s.

Příklad => Poskytovatel uvádí minimální garantovanou rychlost datového připojení, avšak již nemá žádným způsobem vymezenu minimální garantovanou kvalitu hlasových služeb.

Příklad => Poskytovatel se zavazuje poskytovat službu v co nejvyšší kvalitě.

ČTÚ považuje za férové

8. Omezení užívání koncových zařízení

Další ze zákonem stanovených náležitostí smlouvy je informace o omezení užívání koncových zařízení. Význam těchto informací z hlediska účastníků je dán především tím, že právě prostřednictvím koncových zařízení účastníci fakticky využívají zakoupenou službu elektronických komunikací.

Jakákoli omezení týkající se užívání koncových zařízení by tedy měla být ve smlouvě jasně vymezena, neboť jakékoli omezení koncového zařízení omezuje účastníka i v možnosti užívání služby.

Typově lze tato omezení definovat například jako omezení týkající se kompatibility technologického rozhraní komunikační sítě poskytovatele a koncového zařízení účastníka nebo informace o tom, kdo je vlastníkem SIM karty a za jakých podmínek je poskytovatel oprávněn SIM kartu blokovat apod.

ČTÚ považuje za neférové

Příklad => Účastník se při využívání služeb zavazuje užívat koncová zařízení, která neodporují právním předpisům České republiky, přičemž není nijak podrobněji rozvedeno, o které právní předpisy se jedná. I za předpokladu, že by byl jakýkoli právní předpis uveden, nelze po spotřebiteli spravedlivě požadovat, aby sám dohledával příslušná ustanovení, o nichž si ani nemusí být jist, že na něj dopadají.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ považuje za vhodné

9. Automatické prodlužování smluv

Řada poskytovatelů služeb elektronických komunikací využívá ve svých smluvních podmínkách institut tzv. "automatického prodloužení smlouvy". V případě, že účastník uzavře smlouvu s časově omezeným závazkem, je mu po uplynutí sjednané doby trvání závazku tento za shodných podmínek automaticky prodloužen o stejnou dobu trvání.

Automatické prodloužení smlouvy může mít z hlediska účastníka pozitivní i negativní dopad. V případě, že v rámci svého smluvního závazku účastník využívá časově omezené výhodné nabídky poskytovatele, automatické prodloužení tohoto závazku se zvýhodněnými podmínkami (nejčastěji nižší cenou služeb) účastníka chrání před tím, aby v okamžiku vypršení doby závazku hradil plnou cenu služeb (někdy i pro účastníka neočekávaně, nesleduje-li bedlivě své smluvní závazky).

Na druhou stranu je z uvedeného smluvního mechanismu zřejmá i určitá nevýhodnost pro účastníka, kterému může být (opět aniž by si toho musel být vždy plně vědom) jeho závazek automaticky prodloužen, aniž by účastník měl o další časový závazek zájem.

Určitou rovnováhu do výše popsaných zájmů účastníků a poskytovatelů tak vnesla již citovaná novela zákona o elektronických komunikacích, zákon č. 214/2013 Sb., účinný od 8. 8. 2013, která stanoví povinnost poskytovatele informovat účastníka způsobem, který si zvolil pro zasílání vyúčtování, a to nejdříve 3 měsíce a nejpozději 1 měsíc před uplynutím účinnosti smlouvy obsahující ujednání o automatickém prodloužení smlouvy, o možnosti a způsobu, jak tuto smlouvu ukončit.

ČTÚ považuje za neférové

Jedná se zejména o situaci zmíněnou v bodu 2., kdy v případech úpravy smluvní dokumentace některých poskytovatelů uzavřením vlastní smlouvy účastník dává i souhlas s automatickým prodloužením svého závazku, aniž by si takového souhlasu musel být při uzavření smlouvy nutně vědom.

Za neférovou je nutné považovat takovou úpravu smluvních podmínek, která umožňuje účastníkovi odmítnout automatické prodloužení smlouvy pouze v určitých krátkých časových oknech před nebo po uplynutí původně sjednané doby závazku. Nestihne-li účastník prodloužení smlouvy v tomto krátkém časovém období odmítnout, je mu smluvní závazek bez dalšího prodloužen. Účastníci si podobné úpravy smluvních podmínek často nemusí být vůbec vědomi, nebo nesledují pozorně data významná pro jejich smluvní závazky.

ČTÚ považuje za férové

10. Nabídka servisních služeb

Zákonem stanovenou náležitostí účastnické smlouvy je i nabídka druhů servisních služeb a služeb zákaznické podpory, včetně způsobů, jakými lze tyto služby využívat.

Řada poskytovatelů má nabídku svých servisních služeb a služeb zákaznické podpory poměrně podrobně zpracovánu v rámci svých webových prezentací, např. ve formě elektronických samoobsluh, v nejmenším rozsahu pak zpravidla alespoň uvedením čísla zákaznické linky.

Oproti skutečnému stavu, kdy servisní služby a služby zákaznické podpory jsou podnikateli účastníkům reálně poskytovány, není nabídka těchto služeb velmi často ve smluvních podmínkách poskytovatelů uvedena.

ČTÚ považuje za neférové

Příklad => Účastník je oprávněn se na poskytovatele obracet se svými požadavky.

ČTÚ považuje za férové

11. Informace o termínech a způsobu vyúčtování ceny

V zájmu poskytovatelů služeb elektronických komunikací je, aby jejich zákazníci byli řádně a včas vyrozuměni o ceně odebíraných služeb a termínech a způsobech její úhrady. Převážná většina poskytovatelů sice věnuje tomuto tématu ve svých smluvních podmínkách odpovídající pozornost, přesto se i v této oblasti smluvních podmínek vyskytují problematická ustanovení či praktiky.

Dle ust. § 64 zákona o elektronických komunikacích má účastník právo na bezplatné vyúčtování ceny, a to přednostně elektronické - v případě dohody s poskytovatelem mu může být bezplatné vyúčtování poskytnuto i v jiné formě (zpravidla však poskytovatelé jinou bezplatnou formu vyúčtování než elektronickou nenabízejí a vystavení vyúčtování v listinné podobě je zpoplatněno dle ceníku poskytovatele).

V rámci vyúčtování je poskytovatel povinen poskytnout vyúčtování ceny podle druhu služby nebo souhrnné vyúčtování ceny jednou položkou. Vyúčtování ceny neobsahuje položky za volání nebo jiné služby elektronických komunikací, které účastník neplatí, včetně volání na čísla pro přístup ke službám na účet volaného.

U předplacených karet se vyúčtování ceny neposkytuje.

Poskytovatel, který předkládá vyúčtování ceny obsahující rozpis jednotlivých volání, poskytne na žádost účastníka za úplatu i vhodnou alternativu tohoto vyúčtování ceny zajišťující zvýšenou ochranu soukromí tohoto účastníka, například neuvedením části volaného čísla ve vyúčtování ceny.

Poskytovatel je povinen ve vyúčtování ceny vyznačit zúčtovací období, které nesmí být delší než 90 kalendářních dnů (v případě poskytování univerzální služby 35 kalendářních dnů), nedohodne-li s účastníkem jiné období.

Dále je pak poskytovatel povinen zajistit podání vyúčtování ceny tak, aby mohlo být tomuto účastníkovi dodáno do 15 dnů ode dne ukončení zúčtovacího období, a to způsobem stanoveným zákonem o poštovních službách nebo jiným způsobem, byl-li tento jiný způsob dodání s účastníkem dohodnut.

ČTÚ považuje za neférové

Jedná se zejména o ujednání, ze kterých není zcela zřejmé, v jaké formě bude vyúčtování účastníkovi poskytováno (v elektronické či listinné), případně v jakých termínech (jaké je zúčtovací období). Nesrozumitelným ČTÚ shledal i ujednání, podle kterého účastník nebyl povinen hradit cenu služby v daném zúčtovacím období, nepřesáhla-li tato určitou výši, i když takto neuhrazená cena byla poskytovatelem fakticky vedena jako neuhrazená pohledávka za účastníkem.

Příklad => Konec zúčtovacího období je stanoven na poslední den v měsíci, vyúčtování je účastníkům zasíláno okolo 10. dne následujícího měsíce a doba splatnosti je stanovena na 15. den v měsíci.

Účastník tak má de facto pouze 1 - 3 pracovní dny na to, aby úhradu provedl, což může být i s ohledem na celou řadu možných důvodů (dovolená, nemoc, i relativně krátká přechodná nepřítomnost v místě bydliště apod.) značně problematické. Prodlení s úhradou ceny s sebou pro účastníka přitom přináší řadu nepříznivých důsledků, mj. hrozbu zařazení do dlužnických databází, zvýšení nákladů účastníka v podobě povinnosti uhradit náklady upomínky apod.

ČTÚ považuje za férové

12. Propadnutí nevyčerpaného kreditu

Jedním ze spotřebitelsky nejčastějších dotazů je problematika tzv. "propadnutí" nevyčerpaného kreditu. Účastníci se velmi často domnívají, že poskytovatel služby (nejčastěji se jedná především o mobilní operátory) se na jejich úkor bezdůvodně obohacuje v případě, že po uplynutí určitého časového období, ve kterém účastník kredit nespotřeboval, tento kredit zanikne.

V této souvislosti je v prvé řadě nutné uvést, že vzhledem ke stávající judikatuře není propadnutí kreditu v rozporu s právním řádem České republiky. Rozhodovací praxe soudů, a to včetně Nejvyššího soudu ČR, vychází z právního názoru, že v případě zakoupení předplacené poukázky (analogicky dárkového poukazu, permanentky, předplatného, předplacené telefonní karty apod.), si spotřebitel zakoupí určitý druh a objem služby a záleží už pouze na jeho rozhodnutí, zdali a v jakém rozsahu zakoupenou službu spotřebuje.

Je výhradně na spotřebiteli, jak s poukázkou (kreditem) naloží. V případě služeb elektronických komunikací je tak za cenu předplacené služby spotřebiteli k dispozici protihodnota ve formě možnosti čerpání služeb v rozsahu odpovídajícím tarifním podmínkám operátora. Je plně v dispoziční sféře spotřebitele, zdali služby využije v plném rozsahu, to znamená, kredit zcela spotřebuje, nespotřebuje ho vůbec nebo jen částečně.

Analogicky například provozovatel lyžařského vleku nevrací lyžaři nespotřebovanou hodnotu skipasu, stejně jako divadlo nevrací vstupné v případě, že návštěvník nepřijde na představení. Z právního hlediska tedy v tomto případě nedochází k bezdůvodnému obohacení.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ považuje za vstřícné

13. Převod a čerpání volných jednotek

Další podobnou a spotřebiteli často namítanou praktikou poskytovatelů služeb elektronických komunikací (zejména mobilních operátorů) je otázka převodu nevyčerpaných volných jednotek mezi zúčtovacími obdobími a jejich následné čerpání.

Poskytovatelé služeb obvykle nabízejí účastníkům s paušálním tarifem možnost převodu volných jednotek nevyčerpaných v jednom zúčtovacím období do zúčtovacího období následujícího.

Někteří spotřebitelé shledávají problematickým následné čerpání těchto volných jednotek. Mají za to, že poskytovatel služby by nejprve měl strhávat volné jednotky z předchozího období a až následně volné jednotky z aktuálního zúčtovacího období.

I s odkazem na právní argumentaci uvedenou v předchozím bodu, účastník s paušálním tarifem si v daném zúčtovacím období kupuje určitý objem služeb a je plně v jeho dispozicích, zdali zakoupené služby v daném zúčtovacím období zcela vyčerpá, vyčerpá jen částečně nebo nevyčerpá vůbec.

V případě, že by poskytovatelé volné jednotky nepřeváděli, nebylo by toto možné hodnotit jako protiprávní a skutečnost, že poskytovatelé ve skutečnosti volné jednotky převádí, lze v obecné rovině hodnotit jako spotřebitelsky vstřícné.

Tato problematika není výslovně upravena žádným právním předpisem a stanovení pravidel pro převod volných jednotek a jejich čerpání je v tomto směru výsadním obchodním rozhodnutím daného poskytovatele.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ považuje za vstřícné

14. Smluvní pokuty

Smluvní pokuta je právním prostředkem sloužícím k zajištění řádného splnění smluvního závazku. Její podstatou je povinnost smluvní strany zaplatit určitou částku pro případ, že z důvodů stojících na její straně dojde k porušení sjednané smluvní povinnosti. V případě účastnických smluv o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je takovým závazkem zajištěným smluvní pokutou typicky závazek účastníka hradit řádně a včas sjednanou a řádně vyúčtovanou cenu služeb.

U smluv uzavřených do dne nabytí účinnosti nového občanského zákoníku (do 1.1. 2014) musí být smluvní pokuta sjednána v písemné formě, jinak by takové ujednání bylo neplatné. Nový občanský zákoník účinný od 1.1. 2014 již písemnou formu sjednání smluvní pokuty nevyžaduje.

Výše smluvní pokuty musí být stanovena výslovně nebo musí smlouva obsahovat alespoň způsob jejího určení.

Dle nálezu Ústavního soudu České republiky z listopadu roku 2013 nemohou být v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis.

ČTÚ považuje za neférové

Stejně jako v případě jistin (bod 5.) bývá i v případě smluvních pokut užívána poskytovateli pro označení platby, která je svou povahou smluvní pokutou (tedy slouží k zajištění závazku jedné ze smluvních stran), různá právní terminologie (smluvní pokuta, paušální odškodnění, jednorázová úhrada, administrativní poplatek apod.).

Zákon o elektronických komunikacích výslovně stanoví, že smlouva má obsahovat informace o smluvních pokutách za nedodržení nebo porušení smluvních povinností ze strany poskytovatele nebo ze strany účastníka. ČTÚ není z jeho činnosti znám žádný případ smluvních podmínek, v nichž by byli povinnosti poskytovatele zajištěny smluvní pokutou.

Jedná se zejména o případy, kdy je jedno jednotlivé porušení smluvní povinnosti postihováno několika druhy různých sankcí.

Příklad => Účastník neuhradí řádně a včas jedno měsíční vyúčtování.Sankcí v takovém případě může být úhrada ceny upomínky, smluvní pokuta za prodlení, omezení nebo přerušení služby, zařazení do dlužnické databáze atd.

Tyto informace nabývají pro účastníka na významu zejména v případě, že poskytovatel postoupí svoji pohledávku (která může být tvořena jak dlužným plněním za služby elektronických komunikací, tak smluvní pokutou) třetímu subjektu. Účastník v takovém případě může být zmaten tím, že pohledávka z titulu odběru služeb elektronických komunikací je na něm vymáhána odlišnou osobou od poskytovatele služby.

ČTÚ považuje za férové

Příklad => Nesplní-li poskytovatel řádně a včas svoji povinnost vrátit účastníkovi složenou jistinu (viz bod 5.).

15. Způsob vyrozumění účastníka o změně smluvních podmínek

V případě smluv o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací je poskytovatel ze zákona oprávněn při splnění stanovených podmínek jednostranně měnit obsah smluvních ujednání.

Podle zákona o elektronických komunikacích je poskytovatel povinen nejméně jeden měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat o této změně účastníka.

Pokud se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy nebo změny jiných ustanovení, které vedou ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti této změny, a to bez sankce, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování.

Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy vynucené rozhodnutím ČTÚ.

ČTÚ považuje za neférové

Různí poskytovatelé mají způsob vyrozumívání účastníků o změně smlouvy ve svých smluvních podmínkách upraven v široké škále různých variant lišících se od výše citovaného znění zákona v řadě různých parametrů, od odlišného vymezení lhůt pro vyrozumívání a možné ukončení smlouvy, po podmínky za nichž je účastník smlouvu oprávněn při její změně bez sankce ukončit.

Za odstrašující příklad takového smluvního ujednání je možné označit úpravu smluvních podmínek, ve které poskytovatel uvádí, že je oprávněn měnit smluvní podmínky s okamžitou účinností a to pouze jejich zveřejněním na svých webových stránkách nebo propagačních materiálech.

Příklad => Účastnickou smlouvu tvoří dokumenty o rozsahu 100 stran. Poskytovatel zveřejní oznámení, že Má-li účastník zájem seznámit se skutečným obsahem změny smlouvy, nezbývá mu než porovnat původní a novou verzi smlouvy, což představuje při zmíněném rozsahu smluvní dokumentace a často velice úsporné velikosti písma mimořádně obtížný úkol, jehož splnění nelze po účastníkovi spravedlivě požadovat.

Jak bylo uvedeno výše, poskytovatel je o změně smlouvy povinen informovat nejméně 30 dnů před datem nabytí účinnosti změny. V případě, že se jedná o změnu podstatných náležitostí smlouvy nebo jiných ustanovení smlouvy, která vedou ke zhoršení postavení účastníka, má účastník právo smlouvu bez sankce ukončit.

V zákoně o elektronických komunikacích není výslovně stanoveno, že lhůta pro ukončení smlouvy z uvedených důvodů se shoduje se lhůtou 30 dnů, ve které je poskytovatel povinen o změně smlouvy informovat.

Někteří poskytovatelé proto umožňují smlouvu bez sankce ukončit pouze v určitém časovém rozpětí po vyrozumění účastníka o změně smlouvy, které je kratší než 30 dnů, po něž je informace o změně smlouvy před nabytím účinnosti zveřejněna.

Takový výklad však ČTÚ považuje za nesprávný a neférový vůči účastníkům. ČTÚ zastává názor, že úmyslem zákonodárce bylo umožnit účastníkovi po celou dobu, po kterou má ze zákona právo seznámit se se zamýšlenou změnou smlouvy (ovšem jen v případě změny podstatných náležitostí, nebo těch, které vedou ke zhoršení postavení účastníka), tuto bez sankce ukončit.

V případě jakkoli rozdílného výkladu uvedeného ustanovení by povinnost poskytovatele informovat účastníka o změně smlouvy ve lhůtě 30 dnů před nabytím její účinností, zcela postrádala význam - účastník by sice byl oprávněn se po celých 30 dnů seznamovat se změnou, kvůli níž by mohl chtít smlouvu bez sankce ukončit, ale pokud by z jakéhokoli důvodu nestihl smlouvu ukončit v poskytovatelem vymezeném časovém rámci (např. do 10 dnů ode dne, kdy byl o změně informován), nemohl by svého práva využít.

Ne každá změna smlouvy se dotýká všech účastníků daného poskytovatele.

Poskytovatelé se v řadě případů pokoušejí obcházet zákonnou povinnost informovat účastníka o změně smlouvy tvrzením o tom, že nové znění smluvních podmínek se vztahuje pouze na nové zákazníky - pro stávající účastníky mají zůstat v platnosti podmínky původní.

Jako neférové v tomto případě ČTÚ hodnotí, pokud neinformuje poskytovatel současně zcela jasně a konkrétně i o tom, kterých účastníků se provedená změna smlouvy týká, a pokud nemají všichni účastníci bez rozdílu k dispozici úplné znění své vlastní smlouvy, zejména jsou-li tímto způsobem měněny všeobecné obchodní podmínky či ceník.

ČTÚ považuje za férové

16. Reklamace

Každý účastník má ze zákona stanovené právo uplatnit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytovanou veřejně dostupnou službu elektronických komunikací.

Reklamaci na vyúčtování ceny je účastník oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců ode dne dodání vyúčtování ceny za poskytnutou službu, jinak právo zanikne. Není-li vzhledem k druhu poskytované služby vyúčtování ceny dodáváno, je oprávněn reklamaci uplatnit do dvou měsíců ode dne poskytnutí služby. Podání reklamace nemá odkladný účinek vůči splnění povinnosti uhradit vyúčtovanou cenu, ČTÚ je však v odůvodněných případech oprávněn na žádost tohoto účastníka rozhodnout, že podání reklamace má odkladný účinek.

Reklamaci na poskytovanou službu je účastník oprávněn uplatnit bez zbytečného odkladu, nejpozději do dvou měsíců ode dne vadného poskytnutí služby, jinak právo zanikne.

Poskytovatel je povinen vyřídit reklamaci na vyúčtování ceny nebo na poskytování služby bez zbytečného odkladu, nejpozději do jednoho měsíce ode dne doručení reklamace. Vyžaduje-li vyřízení reklamace projednání se zahraničním provozovatelem, je povinen reklamaci vyřídit nejpozději do dvou měsíců ode dne jejího doručení. Doručení vyřízení reklamace musí být provedeno prokazatelným způsobem.

Dle úpravy občanského zákoníku týkající se spotřebitelských smluv jsou nepřípustná taková ustanovení, která vylučují nebo omezují práva spotřebitele při uplatnění odpovědnosti za vady či odpovědnosti za škodu, tedy jeho právo uplatnit reklamaci.

Dle zákona o ochraně spotřebitele je poskytovatel povinen přijmout reklamaci v kterékoli provozovně, v níž je přijetí reklamace možné s ohledem na sortiment prodávaného zboží nebo poskytovaných služeb, případně i v sídle nebo místě podnikání.

Podrobné informace o způsobu uplatnění reklamace služeb elektronických komunikací jsou zveřejněny na stránkách ČTÚ.

ČTÚ považuje za neférové

Mezi takto nevhodná či nepřípustná omezení je možné zařadit například:

Příklad => Reklamaci je možné podat pouze osobně na jediném reklamačním oddělení poskytovatele, které se nachází v obci Horní Dolní, a to každý třetí čtvrtek v měsíci v době mezi 9. a 10.hodinou.

Nejčastěji v tomto směru poskytovatelé omezují časové lhůty pro podání reklamace, a naopak prodlužují lhůty pro její vyřízení.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ považuje za vhodné

17. Výpověď smlouvy a úhrady spojené s předčasným ukončením smlouvy

Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací lze vypovědět, když informace o podmínkách ukončení služby jsou zákonem stanovenou náležitostí účastnické smlouvy.

V této souvislosti je především nutné rozlišit mezi smlouvami uzavřenými na dobu neurčitou a smlouvami s časově omezeným závazkem účastníka odebírat po stanovenou dobu služby poskytovatele.

V případě smluv na dobu neurčitou je podání výpovědi obvykle méně komplikované, časově méně náročné (výpovědní doba je obvykle jeden měsíc) a není zpravidla spojeno s žádnou významnou sankcí (přestože i v těchto případech ČTÚ zaznamenal určitá skrytá sankční ujednání spočívající v povinnosti uhradit manipulační, administrativní či deaktivační poplatek).

U smluv s časově vymezeným závazkem byla výpověď smlouvy (pokud byla poskytovatelem služby vůbec umožňována) obvykle spojena s povinností účastníka uhradit paušály zbývající do konce jeho smluvního závazku.

Již několikrát zmíněnou novelou zákona o elektronických komunikacích účinnou od 8.8. 2013 byla problematika výpovědi smlouvy na dobu určitou a vyrovnání závazků z těchto smluv nově upravena.

Podle nové zákonné úpravy lze smlouvu uzavřenou na dobu určitou vypovědět za podmínek uplatňovaných poskytovatelem pro výpověď smlouvy uzavřené na dobu neurčitou, přičemž výše úhrady spojená s předčasným ukončením takové smlouvy nesmí být vyšší než jedna pětina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, nebo jedna pětina součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy.

Účastník je však povinen doplatit poskytovateli poměrnou výši nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které mu bylo poskytnuto za zvýhodněných podmínek.

ČTÚ považuje za neférové

Obdobně jako v případě uplatnění reklamace se může jednat o různá ujednání, podle kterých například:

Příklad => Výpověď je možné podat pouze osobně v útvaru poskytovatele vyřizujícího výpovědi účastníků, který se nachází v obci Spálená Lhota, a to pouze v době mezi 23.57 až 3.19 hod.

ČTÚ považuje za férové

18. Retenční nabídky

Účastník má zákonem zaručenou možnost zvolit si svého poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vyjádřením tohoto práva je např. zákonem vymezené právo účastníka ponechat si své telefonní číslo nezávisle na podnikateli, který službu poskytuje. Účastník tak může dle vlastního uvážení při odběru služeb elektronických komunikací migrovat mezi různými poskytovateli služeb, případně smlouvu ukončit.

Na druhou stranu obchodním zájmem každého poskytovatele služeb je, aby měl uzavřenu smlouvu s co největším počtem účastníků.

V případě, že se účastník rozhodne z jakéhokoli důvodu opustit stávajícího poskytovatele služeb, může se tento opouštěný poskytovatel pokusit prostřednictvím tzv. "retenční" (zadržovací) nabídky takového účastníka udržet.

Podstatou této obchodní praktiky je nabídka výhodnějších smluvních podmínek (nejčastěji ceny služeb) oproti podmínkám stávajícím, i těm, jež nabízí poskytovatel, k němuž hodlá účastník své číslo přenést.

Poskytnutí retenční nabídky je vždy obchodním rozhodnutím poskytovatele, není na ní právní nárok.

Problematickou se tato obchodní praktika stává v okamžiku, kdy účastník již např. iniciuje zahájení procesu přenosu čísla a uzavře smlouvu s novým poskytovatelem služeb, ale zároveň přijme retenční nabídku opouštěného poskytovatele. V takovém případě může být na poměrně dlouhou dobu vázán ve dvou smluvních vztazích.

Dalším problematickým prvkem této obchodní praktiky byla do nabytí účinnosti novely zákona o elektronických komunikací, zákona č. 214/2013 Sb., ta skutečnost, že k podání retenční nabídky ze strany poskytovatele a jejímu přijetí ze strany účastníky docházelo zpravidla pouze prostřednictvím telefonního hovoru a účastník neměl žádné písemné potvrzení o tom, že se na něj skutečně vztahují zvýhodněné podmínky učiněné v retenční nabídce a jejich poskytování tak bylo do značné míry ponecháno na libovůli poskytovatele.

S ohledem na nabytí zmíněné novely zákona o elektronických komunikacích ke dni 8.8. 2013, je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi informace o změně smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku v písemné podobě.

ČTÚ považuje za férové

ČTÚ považuje za vhodné

19. Prémiové a platební služby

Prostřednictvím služeb elektronických komunikací lze v současné době v řadě případů platit za různé služby (DMS, SMS jízdenka, platba regulačního poplatku ve zdravotnickém zařízení, aplikace "Mobito" apod.), tedy provádět prostřednictvím služeb elektronických komunikací platební styk, zároveň je možné prostřednictvím služeb elektronických komunikací odebírat zpoplatněné služby obsahu (premium SMS a audiotex - horoskopy, počasí, dopravní informace, erotické relace apod.).

ČTÚ je na základě zákona o elektronických komunikacích oprávněn regulovat a dohlížet pouze na podmínky poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž prostřednictvím jsou prémiové služby provozovány a v tomto rozsahu má pravomoc posoudit, zdali služba elektronických komunikací byla poskytnuta v souladu se zákonem či ne, tedy zdali v daném případě např. došlo k uskutečnění telekomunikačního spojení, jehož prostřednictvím byla poskytnuta prémiová služba.

ČTÚ však není jakkoli kompetentní k řešení sporů či stížností ohledně obsahu a kvality poskytnutých prémiových služeb, tedy např. zda si účastník danou službu obsahu skutečně objednal, či neobjednal, nebo zda poskytnutý obsah odpovídá jeho požadavkům na kvalitu.

Vzhledem k tomu, že smluvní ujednání o poskytování platebních služeb a aktivace prémiových služeb se však do značné míry překrývají s uzavřením smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací (tato ujednání jsou fakticky obsažena ve smluvní dokumentaci poskytovatelů, i když se nevztahují přímo ke službám elektronických komunikací) a i vzhledem k počtu dotazů a stížností, které ČTÚ od účastníků každý měsíc na tyto služby obdrží, považuje ČTÚ za vhodné na tomto místě uvést alespoň základní doporučení pro účastníky a poskytovatele služeb elektronických komunikací.

ČTÚ považuje za férové

Doporučení určená účastníkům

Organizací, která má významný vliv na regulaci poskytovatelů prémiových a platebních služeb je Asociace provozovatelů mobilních sítí (dále jen "APMS"), v níž jsou sdruženi všichni mobilní operátoři působící v České republice. Prostřednictvím zejména jimi poskytovaných služeb elektronických komunikací dochází nejčastěji k využívání prémiových a platebních služeb.

APMS vydala kodexy pro poskytování premium SMS a audiotexových služeb a zároveň zajišťuje do určité míry spotřebitelskou osvětu a dává návod jak prémiové služby reklamovat.

APMS rovněž provozuje internetové stránky, které obdobným způsobem informují o možnostech a podmínkách využívání platebních služeb prostřednictvím služeb elektronických komunikací.

III. ZÁVĚR

ČTÚ bude problematice úpravy smluvních podmínek operátorů věnovat i nadále zvýšenou pozornost a zároveň doporučuje uživatelům služeb elektronických komunikací obezřetnost při uzavírání účastnických smluv.

Úřad je připraven zodpovědět jakýkoli dotaz vztahující se k těmto doporučením. Zájemci mohou ČTÚ kontaktovat nejlépe prostřednictvím elektronické pošty na adresu podatelna@ctu.cz, nebo prostřednictvím elektronického formuláře.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne 6. ledna 2014 - pondělí

Další články Český telekomunikační úřad

Operátoři do smluv promítají zákonné změny

V roamingu ve členských státech EU ceny jako doma

Vzniká jednotné informační místo

Výpovědní doba se u smluv s operátory zkracuje na nejvýše 30 dnů

Konec Fér tarifů umožňuje bez sankcí ukončit smlouvu

Nefektivní hospodářská soutěž na trhu přístupu k mobilním službám

Výsledky aukce kmitočtů v pásmu 3,7 GHz

Premium SMS je možné u operátora zablokovat aneb Jak reklamovat

Konec drahého roamingu v EU

6 firem se zúčastní aukce kmitočtů v pásmu 3,7 GHz

Novela zákona o elektronických komunikacích zajistí bezproblémový přechod na DVB-T2

ČTÚ udělil pokutu O2 za aktivaci PředplaDENky

Vývoj na trhu služeb elektronických komunikací v roce 2016

ČTÚ vybere nového provozovatele veřejných telefonních automatů

Za nezaplacené faktury za telefon nezletilých dětí odpovídají rodiče

Mobilní aplikace na záchranu životů je vítězem V4 Hackathonu

ČR je v digitální ekonomice pod průměrem EU

Start vývojářské soutěže V4 Hackathonu 2017 se blíží

ČTÚ vyhlásil aukci kmitočtů v pásmu 3,7 GHz

Změny smluv na dálku lze do 14 dnů odvolat

V4 Hackathon 2017 - soutěž ve vývoji aplikací

Žádostí o provozní a lokalizační údaje operátorů přibývá

Ne všechna volání z ciziny jsou roamingem

Tarif O2 NA!HLAS je v prodejní síti operátora nedostupný

Kontrola smluv poskytovatelů služeb elektronických komunikací

Předražené velkoobchodní ceny za LTE pro virtuální operátory v sítích O2 a Vodafone

Plán činnosti ČTÚ pro rok 2017

T-Mobile definitivně neuspěl ve sporu o smluvní pokuty

Výsledky měření pokrytí signálem mobilních operátorů na železnici

Přenositelnost telefonních čísel - jak by to mělo fungovat

Kapacitní dokrývání mobilní datové sítě posílí nově vydražené kmitočty

Měření kvality připojení k internetu přes mobilní sítě a WiFi

Měření pokrytí signálem mobilních sítí železničních koridorů

Soutěž V4 HACKATHON 2016 - velká příležitost pro nové mladé talenty

Provozní a lokalizační údaje operátorů za rok 2015

O kmitočty v pásmech 1800 a 2600 MHz budou v aukci usilovat 3 operátoři

Soutěž ve vývoji mobilních aplikací - 2016 V4 HACKATHON

Návštěva bez plné moci za vás smlouvu s operátorem neuzavře

ČTÚ zahájil novou veřejnou konzultaci o podmínkách aukce v pásmu 3,7 GHz

Kmitočtová pásma 1800 a 2600 MHz pro rozvoj mobilního broadbandu v Česku

ČTÚ na straně spotřebitele

ČTÚ zrychluje rozhodovací procesy ve sporech s operátory

Mezinárodní roaming a síťová neutralita v roce 2017

Evropské harmonizované tísňové linky

Neférové praktiky ve smlouvách operátorů

Právo na smluvní pokutu ujednanou nepřehledně a menším písmem nelze přiznat

Férové a neférové praktiky telekomunikačních operátorů

Vodafone porušil zákaz agresivních obchodních praktik

Operátor nemůže stornovat pro něj nevýhodnou smlouvu

Mobilní broadband LTE ruší televizní signál DVB-T jen vyjímečně

Všechna firemní zařízení Android pod kontrolou