logo Český telekomunikační úřad

Stanovisko ČTÚ ke studii Informačního institutu

ČTÚ se podrobně seznámil se studií Informačního institutu "O selhání ČTÚ: oligopol mobilních operátorů" a je nucen konstatovat, že studie se vyznačuje poměrně značnou neznalostí evropského regulačního rámce, zákona o elektronických komunikacích a kompetencí Rady a předsedy Rady ČTÚ.

Červeně je do textu vloženo stanovisko Informačního institutu ze dne 29.3. 2012.


Studie "O selhání ČTÚ: oligopol mobilních operátorů" byla vydána Informačním institutem dne 1.3. 2012 a byla prezentována Petrem Cibulkou jr., poslancem Alešem Rádlem a ekonomem Pavlem Kohoutem.

Ve snaze dokázat, že ČTÚ napomohl vzniku oligopolu mobilních operátorů v ČR, se autoři textu uchylují k zatajování nehodících se faktů a ke zkreslování či uvádění neúplných údajů vytržených z kontextu.

TVRZENÍ 1: Mobilní trh v ČR se podstatně liší od obdobných trhů v členských zemích EU. V celé studii Informačního institutu se tato formulace nikde nevyskytuje. Za nízkou konkurenci na trhu, resp. oligopol stávajících operátorů, může ČTÚ protože není dostatečně aktivní. Po podrobném zhodnocení níže uvedených argumentů ČTÚ nám dává za pravdu, že za nesoutěžní chování operátorů může ČTÚ, např. viz absence MVNO.

Komentář 1:

O úrovni konkurence na příslušném trhu vypovídají různé ukazatele:

Je tedy platné jen tvrzení, že v ČR funguje přirozený oligopol 3 MNO, což ovšem platí i pro všechny ostatní země EU, neboť i 4 MNO tvoří přirozený oligopol. Platí, že trh mobilních operátorů je ze své technicko-ekonomické podstaty - nikoli působením regulátora - trhem oligopolním obdobně jako ostatní síťová odvětví.

Mobilní trh v ČR se ovšem odlišuje od většiny ostatních zemí EU absencí tzv. virtuálních mobilních operátorů. Podíl MVNO v jednotlivých zemích se výrazně liší. Nejvyšší podíl (16 %) na trhu mají MVNO v Německu, průměr podílu MVNO zemí EU se pohybuje mezi 4 % - 6 % podle zvoleného ukazatele podílu na trhu. V rámci zemí EU platí (podle studie Analysys Mason v roce 2011 - viz graf níže) přímá regresní závislost mezi výší průměrné dosahované ceny za minutu volání na podílu MVNO - čím vyšší podíl MVNO na trhu, tím vyšší průměrná dosahovaná cena.

Zdroj: Quarterly Voice Metrics, Analysis Mason Limited, August 2011.

Je také zajímavé, že opačná souvislost je mezi objemem originovaných volání a tržním podílem MVNO, tedy zcela opačně než hovoří teorie.

Materiál dále pracuje s HHI indexem koncentrace trhu. Pokud by stejným postupem hodnotil trhy v ostatních zemích EU, tak by musel dojít ke stejnému závěru jako v případě trhu ČR.

Hodnoty HHI pro ČR se nijak významně neodlišují od HHI ve většině ostatních zemí EU. Např. pro rok 2009 byl HHI ČR 3458, hodnota HHI pro Dánsko 3336, pro Belgii 3462, pro Holandsko 3601, pro Polsko 2706, pro Slovensko 3721 a pro Rakousko 3145.

Studie dále vytýká ČTÚ, že s tímto indexem nepracoval, což není pravda. Index HHI je ČTÚ používán ve všech analýzách relevantního trhu od roku 2006. Toto tvrzení je zjevně účelově zkreslené, jelikož poslední analýzu relevantních trhů ČTÚ udělal právě v roce 2006. Svým rozhodnutím z roku 2008 definici tohoto trhu úplně zrušil. (ČTÚ. 2008. "Opatření obecné povahy č. OOP/1/02.2008-2, kterým se stanoví relevantní trhy v oboru elektronických komunikací, včetně kritérií pro hodnocení významné tržní síly".

Pro doplnění je nutné uvést, že z hlediska regulace Evropskou komisí jsou vysoká penetrace mobilních služeb a nahrazování fixních služeb těmito službami interpretovány jako důkaz fungujícího mobilního telekomunikačního trhu.


TVRZENÍ 2: ČTÚ je odpovědný za nízké rozšíření a kvalitu 3G služeb (tzv. UMTS).

Komentář 2:

Materiál uvádí zastaralá data o pokrytí populace, resp. území službami 3G. A data k podpoře tvrzení o údajné nízké kvalitě služeb 3G neuvádí vůbec. Informační institut čerpal z posledních informací samotného ČTÚ ze dne 10.2.2012: POKUD TEDY ČTÚ TVRDÍ, ŽE JDE O ZASTARALÁ DATA, TAK JDE O JEJICH ZASTARALÁ DATA.

ČTÚ nebyl v roce 2001 ani v roce 2005 nezávislým regulačním ČTÚ, který by sám rozhodoval o licencích UMTS a jejích podmínkách. O výsledku výběrového řízení na licence UMTS rozhodoval (v roce 2001 a v roce 2005) v obou případech řídící výbor složený ze zástupců řady ministerstev a jednající podle příslušného usnesení vlády.

ČTÚ tedy nejednal bez pověření a na základě licencí/přídělů vydával operátorům individuální příděly. To, že licence byly vydány prakticky bez rozsáhlejších a důslednějších závazků k dosažení pokrytí či kvality služeb a bez příslušných sankcí za neplnění, nebylo rozhodnutím ČTÚ a tím méně Rady ČTÚ, která v té době ještě ani nebyla zřízena. Navíc v roce 2001 nebyly ani vydraženy všechny nabízené kmitočty, neboť o ně nebyl na trhu zájem a nikdo další se do výběrového řízení nepřihlásil.

V rámci EU jsou UMTS kmitočty (pásmo 2100 MHz) zpravidla vždy rozděleny mezi tři nebo čtyři operátory, a to zejména mezi původní GSM operátory.

Studie obviňuje ČTÚ z neefektivní správy kmitočtů. Do 1.1. 2012, od kdy je novela ZEK účinná, neměl ČTÚ zákonný nástroj k odebírání případně dlouhodoběji nevyužívaných kmitočtů, což se do budoucna změní. O zařazení takové kompetence do zákona ČTÚ usiloval již od roku 2006.

Je otázka, zda mohou reálně na trhu působit více než 3 - 4 operátoři celoplošných sítí, vezmeme-li v úvahu požadovanou rychlost a kvalitu služby mobilního broadbandu. Je více než zřejmé, že při požadavcích na reálně dosahovanou rychlost pro velký počet zákazníků na celém území republiky není k dispozici spektrum pro více jak 3 - 4 mobilní operátory sítě 3G.

Výběrové řízení na zbývající kmitočty v pásmu 900 MHz bylo vypsáno (v březnu 2009) v souladu se závazky, které přijal český stát při vydávání licencí na GSM sítě v 90. letech. Omezení účastníků výběrového řízení na ty subjekty, které měly možnost získat další kmitočty uvedené v licenci, proto bylo zcela v souladu se zákonem a navazovalo na předchozí rozhodnutí o licencích GSM.

Šlo o doplňkové výběrové řízení a nebylo možno měnit jeho parametry (explicitní ustanovení zákona o el. komunikacích). V opačném případě - tj. při otevření výběrového řízení dalším zájemcům - by stát riskoval žaloby stávajících operátorů. ČTÚ postupoval velmi obezřetně a k tomuto rozhodnutí má k dispozici právní stanoviska potvrzující, že jeho postup byl v souladu se zákonem a přijatými závazky státu. Není možné obviňovat ČTÚ za respektování podmínek licencí vydaných v 90. letech.

Vzhledem k tomu, že ČTÚ zrušil v roce 2008 analýzu relevantních trhů, připravil se tak sám o svůj regulatorní nástroj (regulace ex ante) a díky tomu nemohl zpřístupnit výběrové řízení dalším zájemcům a tím zvýšit konkurenci na českém mobilním trhu. Zrušením analýzy relevantních trhů v roce 2008 tzn. jen rok před výběrovým řízením na kmitočty 900MHz jde o zjevnou snahu Rady ČTÚ zachovat stávajícím operátorům výhodu nekonkurence.

V současné době připravovaná aukce kmitočtů digitální dividendy je prvním výběrovým řízením této kategorie, které ČTÚ jako nezávislý regulátor připravuje v souladu se zákonem a na základě dosavadních zkušeností s vývojem mobilního trhu v ČR. Součástí podmínek je např. otevření sítí vzniklých na základě takto přidělených frekvencí pro vznik MVNO, ale i možnost případného nového hráče zažádat držitele již existujících kmitočtových přídělů o národní roaming ve všech jejich sítích. Tím bude nový hráč schopen velmi rychle poskytnout obdobné služby, jako tři stávající MNO. I přísná kritéria pro rychlé pokrytí území a populace směřují k co nejrychlejšímu vzniku plnohodnotného mobilního broadbandového připojení na celém území ČR.


TVRZENÍ 3: V roce 2005 2006! byla ČTÚ vypracována analýza trhu, která označila tehdejší "trh č. 15 - přístup a původ volání (originace) ve veřejných mobilních telefonních sítích" jako dostatečně konkurenční a v roce 2006 2008! byl regulační trh "Originace volání" zrušen (Jde pravděpodobně pouze o chybu v textu).

Komentář 3:

V I. Cyklu analýz relevantních trhů byl v roce 2006 skutečně trh č. 15 - "Přístup a původ volání (originace)" - vyhodnocen v souladu s platnou celoevropskou metodikou a tendencemi na trhu jako trh konkurenční. Tento závěr byl i odsouhlasen ČTÚ na ochranu hospodářské soutěže a notifikován u EK. Ke stejnému závěru na základě srovnatelných postupů došla drtivá většina regulačních úřadů v celé EU. Závěr ČTÚ tedy nebyl nijak výjimečný. (ČTÚ má jednat samostatně na základě místních podmínek na trhu a doporučení EK není závazné tak, jak ukazuje následující odstavec.)

Vzhledem k celoevropské situaci nebyl Evropskou komisí tento relevantní trh znovu zařazen do jejího Doporučení o relevantních trzích, jako trh vhodný pro ex-ante regulaci pro II. kolo analýz relevantních trhů. Přesto Rada ČTÚ rozhodla již při přípravě III. kola analýz (na začátku roku 2011), nad rámec Doporučení EK, o novém posouzení tohoto trhu a provedení tzv. tříkriteriálního testu.

Na jeho základě byl v závěru roku 2011 připraven návrh opatření obecné povahy zařazující tento trh mezi analyzované trhy. V současné době je skončena veřejná konzultace k tříkriteriálnímu testu a ČTÚ zahajuje analýzu č. 8 s předpokladem jejího dokončení nejpozději do konce r. 2012.

Zrušením analýzy relevantních trhů v roce 2008 tzn. jen rok před výběrovým řízením na kmitočty 900MHz jde o zjevnou snahu Rady ČTÚ zachovat stávajícím operátorům výhodu nekonkurence.


TVRZENÍ 4: Snižování propojovacích poplatků ČTÚ uvádí jako svůj počin na ochranu spotřebitelů. Toto tvrzení rozhodně ve studii Informačního institutu takto formulováno není. Pravda je ale taková, že ke snižování propojovacích poplatků nedošlo z iniciativy ČTÚ, ale až na základě tlaku EK. Navíc ČTÚ zvolil plán postupného snižování propojovacích poplatků rozložený do let 2009 - 2011. Toto tvrzení rozhodně ve studii Informačního institutu takto formulováno není. ČTÚ žádné další plány na snižování propojovacích poplatků nemá. Toto tvrzení rozhodně ve studii Informačního institutu takto formulováno není. Propojovací poplatky jsou přitom všeobecně chápány jako bariéra vstupu konkurence na trh a v zemích jako je Rakousko nebo Velká Británie byly pro podporu vstupu nového operátora na trh dokonce použity asymetrické propojovací poplatky. Toto tvrzení rozhodně ve studii Informačního institutu takto formulováno není.

Komentář 4:

Regulace terminačních poplatků (tj. velkoobchodních cen za propojení) je jedním z regulačních opatření, které ČTÚ uplatňuje dlouhodobě, a to dokonce již před přijetím zákona o elektronických komunikacích v roce 2005. Zde se v textu zjevně vytratila časová posloupnost.

V rámci I. cyklu analýz relevantních trhů (2006) ČTÚ uložil regulaci terminačních cen. Doporučení EK ke kalkulaci terminačních cen na trhu ukončování volání bylo přijato v roce 2009. ČTÚ zvolil postup jako většina národních regulačních orgánů, tj. stanovil ad hoc dlouhodobý plán snižování terminačních cen a zároveň zahájil práce na vytvoření modelu (tzv. model "pure" LRIC), podle kterého bude postupovat při stanovení této velkoobchodní ceny od 1.1. 2013 zcela v souladu s příslušným doporučením EK. Z hlediska výše těchto cen jsou ceny stanovené ČTÚ na průměru EU. Je nutno upozornit, že v regulaci cen není možno postupovat „iniciativně“, ale zcela striktně podle evropských předpisů a národních zákonů.

V současné době přijal ČTÚ další rozhodnutí o výrazném snížení maximální terminační ceny, které bude platné do konce roku 2012. Následně s účinností od 1.1. 2013 bude vydáno nové rozhodnutí o ceně, ve kterém již bude uplatňována regulace dle modelu LRIC tak, jak doporučuje EK v příslušném Doporučení. Právě vytvoření modelu LRIC je jasným důkazem dlouhodobé strategie ČTÚ v regulaci terminačních velkoobchodních cen.

V souvislosti s poznámkou o asymetrických poplatcích upozorňujeme, že EK vyžaduje, aby cena za terminaci zohledňovala náklady efektivního operátora (jednoho fiktivního operátora) a byla uplatňována symetricky, tzn. stejně pro všechny operátory na trhu.

Zde očividně došlo jakékoli tvrzení.

Komentář ČTÚ k hodnocení cen:

Pokud jde o zmíněné mezinárodní srovnání cen - ČTÚ jej provedl metodikou zohledňující chování a spotřebu českých zákazníků, jak je mu známé z informací o charakteru provozu. Není pravda, že by při uvedeném srovnání došlo k nějakým "hrubým" metodickým pochybením (o hrubých metodickývh pochybeních hovoří následující zdroje: Malý, Ondřej. 2010. "Lide český, nestěžuj si. Voláš levně." iHned.cz. Dostupné na: http://maly.blog.ihned.cz/c1-48582090-lide-cesky-nestezuj-si-volas-levne. Kamojedov. 2010. "Nastav hlavu, občane, ČTÚ ukul další klín." Výzkumný ústav čar a kouzel. "Podle ČTÚ telefonujeme levně, naše peněženky nesouhlasí!" , naopak ČTÚ zcela transparentně svůj postup vysvětlil (Žádné vysvětlení nemůže popřít hrubé chyby). Pro mezinárodní srovnání cen služeb elektronických komunikací existuje několik možných metodických postupů a ČTÚ je také souběžně využívá.

Pro objektivní srovnání není možné vycházet pouze z jednoho metodického přístupu, využívajícího např. pouze ceníkové (nabídkové) ceny, a nezohlednit fakticky (reálně) uhrazené platby za skutečně využitý objem služeb. Stejně tak při srovnávání tarifů v různých zemích z důvodů objektivity je nutné zohlednit i výši měsíční ceny tarifu, tarifikaci, závazek případného zákazníka platit daný tarif po určité období či ceny za ostatní služby (např. cena za volání na zákaznickou linku, cena za změnu tarifu, výše záruky atd.). Zde ČTÚ zcela pasivně převzal účelovou argumentaci nadnárodních operátorů - samozřejmě ke škodě zákazníků.

ČTÚ využívá i výsledků srovnání prováděných společností Teligen, ale považuje je jen za jeden z variantních přístupů k cenovému srovnání. Je nutno upozornit, že mezinárodně uznávaná a Evropskou komisí v oficiálních zprávách (Digital Scoreboard) používaná je metodika skutečně zaplacených průměrných cen.

V takovém srovnání se Česká republika nachází na průměru zemí EU, samozřejmě jde o celkový průměr dosahovaných cen za všechny kategorie zákazníků MNO. (Mimochodem svojí vlastní metodiku, odlišnou od zmíněné metodiky Teligenu, používá i OFCOM, který vychází, stejně jako ČTÚ, z typického chování zákazníků v konkrétních národních podmínkách).

Průměrné maloobchodní ceny mobilního volání klesají i v ČR tak, jak ukazuje graf. Od roku 2006 klesla průměrná cena za minutu volání na maloobchodě o 39 %. Je pravdou, že ceníkové minutové ceny se výrazně nemění, nicméně přibývají různé nadstavbové balíčky, které zákazníkům umožňují využívat volné minuty nebo minuty na které se vztahují slevy. Z celkového počtu provolaných minut rezidentními zákazníky představují volné minuty nebo minuty se slevou až 50 %. Toto tvrzení bylo vyvráceno již v samotné studii, a to na straně 23.

Velkoobchodních ceny za propojení v mobilních sítích se od roku 2005 snížily o cca 65 %. Tento argument je tady nejspíše proto, aby čtenář užasl, jak se snížili ceny, ale přitom se jedná o terminační poplatky, o kterých je hovořeno výše.

Je nutno upozornit, že mezinárodně uznávaná a Evropskou komisí v oficiálních zprávách (Digital Scoreboard) používaná je i metodika skutečně zaplacených průměrných cen, kterou ČTÚ také využívá. Tato metodika zohledňuje nejen všechny nadstavbové balíčky, ale také nastavenou tarifikaci.

V takovém srovnání se Česká republika nachází na průměru zemí EU, samozřejmě jde o celkový průměr dosahovaných cen za všechny kategorie zákazníků MNO.

Srovnání těchto průměrných cen za poslední dostupné roky 2007 - 2009 je uvedeno v následujících dvou grafech (zveřejněných Evropskou komisí v roce 2010 a 2011).

Zdroj: EK

To, že jde o metodiku EK není podstatné, protože ta vychází z modelu, který je očividně poplatný nadnárodním operátorům. Pro nás je podstatné nezávislé, tedy OECD, viz tabulka dole. Navíc citace ze studie „Toto srovnání je ale ploché, když nerespektuje místní podmínky jednotlivých států, jelikož nebere v potaz paritu kupní síly tak, jako srovnání OECD. Parita kupní síly přitom, jak už bylo uvedeno výše, bere v potaz nejenže rozdílnou koupěschopnost obyvatelstva v dané zemi, ale zejména rozdílné náklady operátorů v těchto zemích, především pak cenu pracovní sílu.” (str. 25).


TVRZENÍ 5: V listopadu 2011 proběhla protestní akce Napiš ČTÚ! Na konci listopadu pak ČTÚ obrátil - přestal popírat předražené volání v Česku a přiznal selhání trhu. V reakci zveřejnil ČTÚ návrh opatření obecné povahy č. OOP/1/XX.2011-Y. Toto tvrzení rozhodně ve studii Informačního institutu takto formulováno není.

Komentář 5:

ČTÚ se absencí tzv. MVNO, tj. mobilních virtuálních operátorů na trhu mobilních služeb zabýval a řešil ji již daleko dříve než proběhla uvedená protestní akce. Absenci MVNO na českém trhu mobilních služeb konstatovalo několik hodnotících analýz ČTÚu, např. dokument Strategie správy rádiového spektra v březnu 2010.

ČTÚ ovšem nejen tuto absenci konstatoval, ale aktivně vstupoval do mediačních jednání, pokud o to byl požádán. Je však nutno konstatovat, že za dobu od roku 2005 byly takové konkrétní a adresné žádosti o mediaci vyjednávání velkoobchodního vztahu typu MVNO pouze dvě.

Další články k tématům - analýza - EU - GSM - konkurence - LRIC - OFCOM - oligopol - operátor - studie - tarif - tarifikace - UMTS

Článek Český telekomunikační úřad ze dne čtvrtek 29. března 2012

Další články od Český telekomunikační úřad

Konzultace dotační výzvy na opakovače 5G ve vlacích

Opatření ČTÚ pomohou omezit spoofing

DSA přináší mnoho výhod uživatelům digitálních služeb

Při změně operátora nezapomeňte požádat o vrácení nespotřebovaného kreditu

Vyjádření ČTÚ k problematice DSA - Aktu o digitáních službách

Úspěšné ukončení aukce kmitočtů 174 - 230 MHz pro rozhlasové DAB+ vysílání

Podvodné SMS napodobují přepravce zásilek i operátory

VPortal nově informuje o dostupnosti pevného internetového připojení

Ochrana podnikatelů v prostředí online platforem

Pozor na zpoplatnění telefonní linky 1188

Mobilní trh očima spotřebitelů

Přenositelnost telefonních čísel a internetu funguje, změna právní úpravy není nutná

Na přenos čísla mají nárok i podnikatelské subjekty

Rušení TV signálu mobilními rádiovými sítěmi 4G/5G

Spolupráce ČTÚ a Správy železnic

Vývoj cen a trhu služeb elektronických komunikací

Sankce za neuvedení ověřovacího OKU kódu ve smlouvě

Aktualizace všeobecného oprávnění pro hotspoty v CB pásmu 27 MHz

Aukce kmitočtů digitálního rozhlasu DAB+

ČTÚ v roli národního koordinátora digitálních služeb

NetTest pro iOS

NetTest statistiky pomáhají posoudit výkon služby přístupu k internetu

Nadměrné využívání regulovaného roamingu může být zpoplatněno

Změny v nároku na zvýhodněné ceny za volání a službu přístupu k internetu

Rizika prémiových služeb

Průvodce nařízením P2B pro poskytovatele online platforem a internetových vyhledávačů

Roaming v nečlenských zemích EU

ČTÚ vyhodnotil stížností na nekvalitní TV signál

Jak odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo mimo obchodní prostory firmy

Úspěšný rok činnosti Telekomunikační akademie

Uzavírání smluv na dálku a mimo obchodní prostory

Online platformy a vyhledavače pod dohledem ČTÚ

Výsledky kontroly poskytovatelů služby přístupu k internetu

Marek Ebert - nový předseda Rady ČTÚ

O2 bude poskytovat speciální koncová zařízení pro zdravotně postižené

Cenově zvýhodněné telco služby pro zdravotně postižené a osoby s nízkými příjmy

Mobilní aplikace NetTest

Posílení role ČTÚ v řešení sporů

Jak řešit nekvalitní příjem televize nebo rozhlasu

Automatická migrace na nový tarif operátorem

Jak na odvolání obecného souhlasu ke kontaktování za účelem marketingových nabídek

Jak správně reklamovat telekomunikační a poštovní služby

Manuál ČTÚ radí, jak na nevyžádané marketingové hovory

Automatické prodloužení účastnické smlouvy operátorem

Na co si dát pozor při používání zesilovačů mobilního signálu

Cenové zvýhodnění pro osoby se zvláštními sociálními potřebami

Komerční digitální rozhlasové vysílání

Vyjádření pedsedkyně Rady ČTÚ k jednání s ministrem průmyslu a obchodu

K přenositelnosti čísel nebo přístupu k internetu se váže i právo na paušální náhradu

Jak postupovat při změně poskytovatele služby přístupu k internetu

Nabídka zaměstnání