ESET letos očekává narůst útoků na cloudové služby, hesla a osobní údaje

Dále se budou v roce 2021 rozvíjet také moderní typy útoků na nástroje umožňující vzdálenou práci a firemní IT infrastrukturu. Mobilní zařízení bude nejvíce ohrožovat adware - kompromitaci budou čelit zejména bankovní služby.

V roce 2020 představovaly pro české uživatele nejvážnější riziko trojské koně kradoucí hesla. Společnost ESET dokonce zachytila několik kampaní cílených především na Českou republiku. Ty však budou v novém roce spíše výjimkou.

Technicky jde o škodlivé kódy typu spyware a backdoor. Obojí je využíváno ke krádeži dat a účtů uživatelů, případně k budování botnetových sítí, kdy napadené počítače útočníci monetizují až v buducnosti nebo je využívají k dalšímu šíření škodlivého kódu. Pokles těchto útoků zatím nelze očekávat.

"Předpokládáme, že v roce 2021 v Česku pravděpodobně poroste počet útoků na cloudové služby, a to nejen na konkrétní účty uživatelů, ale také na zranitelné funkcionality celých služeb. V takovém případě může útočník využít chybu aplikace a útočit prostřednictvím legitimního nástroje, což je mnohem komplikovanější včas detekovat. Cloud služby a uložiště využívají i útočníci, vidíme příklon k přesunu kontrolních serverů do cloudu, hostování malware a ukládání ukradených dat v cloudových službách," říká Robert Šuman, vedoucí pražského výzkumného oddělení společnosti ESET.

Útoky na cloud a slabé zabezpečení práce na dálku

Analytici očekávají pokračující trend pokusů o penetrační průniky do sítí firem, ale i domácností. Ve firemním prostřední budou útočníci dále zneužívat slabé zabezpečení práce na dálku a využívat zranitelnosti protokolu RDP a SSH.

Dochází k nárůstu trendu aktivity označované jako RaaS (Ransomware-as-a-Service) - ransomware k pronájmu. To znamená, že útočník bez jakékoliv podrobné znalosti kódu si na darknetu může objednat útočnou kampaň pomocí ransomware a s tvůrcem kódu se podělí o zisk z obětí.

Tyto útoky budou cílit především na průniky do sítě a její vytěžení. V takovém případě je ransomware, který zašifruje data, až jednou z posledních metod, jak útok zpeněžit. V napadené síti mohou útočníci těžit kryptoměny, krást data nebo know-how firem.

Krádeže dat a unikátního znalostního kapitálu firem už v minulých letech útočníci monetizovali prostřednictvím tzv. doxingu. S tímto trendem se bezpečnostní komunita setkává v posledních letech.

Doxing vznikl jako reakce na menší účinnost kampaní využívajících ransomware. Pokud uživatel či firma správně zálohují, ransomware je neohrozí a útočník přijde o šanci na výkupné za opětovné zpřístupnění zašifrovaných dat.

Vydá-li se ale útočník cestou doxingu, oběti de facto vyhrožuje zveřejněním takto získaných dat. To pro firmu představuje reputační riziko, ale i riziko ztráty dat z výzkumu, interních informací, obchodních tajemství a podobně.

Mobilní adware se zaměří na finanční aplikace

Trendem nepochybně budou i útoky na zranitelnosti v chytrých zařízeních, přesněji jejich zařazení do botnetů, pokusy o prolomení hesla. Odborníci soudí, že nejzranitelnější budou chytré kamery, úložiště a televize.

Podle loňského průzkumu totiž více než polovina uživatelů neví, jaká data jejich zařízení shromažďuje a jak se s nimi nakládá. Desetina majitelů pak neumí své zařízení aktualizovat o bezpečnostní opravy.

Dochází k nárůstu množství malware určeného pro mobilní telefony a dá se očekávat i větší počet útoků na bankovní aplikace a pokusů o zneužití či tzv. trojanizaci existujících aplikací.

Tím je míněný pokus o vložení škodlivého prvku do jinak legitimní služby či nástroje, například během aktualizace aplikace v době, kdy jí uživatel již důvěřuje.

Současně dochází k odklonu od tradičních spustitelných souborů ke skriptovacím jazykům a adware v prohlížečích.

Typickým útokem na mobilní zařízení patrně zůstane adware, který zobrazuje nevyžádanou reklamu.

Experti z ESETu očekávají také rostoucí tlak na monetizaci produktů dostupných zdarma a může docházet k pokusům posouvat hranice tzv. šedé zóny, obzvláště u technologií, pro které zatím konkrétní zákony neexistují, většina těchto změn bude v souladu s pravidly a legislativou, která za kreativitou útočníků v této oblasti často zaostává.

Bude více rizikových e-mailů

Dá se očekávat také nárůst phishingových e-mailů a scamů. Jedná se o útoky, jejichž cílem je zpravidla vylákat z uživatele jeho osobní či přihlašovací údaje, případně finanční prostředky. Výjimkou nejsou ani snahy donutit uživatele k bankovnímu nebo kryptoměnovému převodu finančních prostředků, které končí na účtech podvodníků.

Podvody na internetu jsou běžné - některé jsou úsměvné, některé představují vážné riziko. Útočí se totiž nejen na bankovní přihlašovací údaje, ale i účty například na Facebooku, Skype či v aplikaci Spotify nebo Telegram. Ve firemním prostředí pak na cloudové služby.

Tyto další zmíněné komunikační nástroje, sociální sítě, videokonference či diskuzní fóra budou pak zneužívány právě k šíření phishingu a scamu, ale i tzv. tvrdého malware, který přímo ohrožuje zařízení a data uživatele.

Nelegální těžba bitcoinu

Pokud se potvrdí předpoklad dalšího růstu kryptoměn, dá se očekávat návrat pokusů o nelegální těžbu či o vylákání přístupů k peněženkám uživatelů.

Kampaně cílené na kryptoměny, které reagují na vývoj cen na burze, lze vypozorovat s přibližně měsíčním zpožděním - jejich nárůst se tak dá očekávat v prvních měsících roku 2021. Další vývoj bude záviset na tom, zda tento typ útoku bude rentabilní.

Velice pravděpodobně se rovněž vrátí tzv. cryptojacking - nelegální těžba kryptoměn. V tomto případě útočník zneužívá výpočetní výkon infikovaného zařízení - nemusí jít nutně o počítač, ale třeba také o chytré domácí spotřebiče či servery.

Těžební malware může mít podobu spustitelných souborů i škodlivých skriptů na webových stránkách.