DevOps pro spolehlivé a levné IT

DevOps není metoda nebo nějaký nástroj, jako třeba ITIL nebo PRINCE2. Je to určitá filozofie či přístup k organizaci práce v IT, který se neustále vyvíjí na základě sdílených zkušeností z různých projektů a firem.

"Z tohoto pohledu nikdo DevOps nevlastní. Proto také nemůže existovat nějaký jeden univerzální systém certifikací, právě jako je třeba u toho ITILu. Přesto můžeme kolem sebe pokusy o vytvoření takového systému certifikace vidět. A je jich hned několik. A jaký si vybrat? Než si řekneme, který systém je ten pravý, je dobré si říct něco o DevOps, u kterého se velmi často mluví o tzv. CALMS modelu," říká Martin Vitouš, Produktový manažer, konzultant a lektor Počítačové školy Gopas.

Abychom mohli tento model plně využít, je potřeba si oblast řízení IT rozdělit na dvě části - technologickou a lidskou.

V případě technologické části si lidé často myslí, že se jedná o nástroje automatizace. Jenže ty jsou až druhotné. Abychom je mohli použít, musíme nejprve přizpůsobit architekturu našeho informačního systému. Tady se často mluví o dvou oblastech.

Jádro (core) skládající se z fyzické infrastruktury (datová centra atd.) a aplikační nadstavba skládající se z tzv. microservices.

V případě lidské části mluvíme o DevOps týmech. Aby tyto týmy fungovaly rychle a efektivně, přestáváme je budovat na základě odbornosti a začínáme je budovat na základě produktu, za který jsou odpovědní. To znamená, že začínáme míchat dohromady analytiky, vývojáře, testery a administrátory.

Jenže jak už to bývá, jednotlivé procesy nejsou v průběhu času využíváné rovnoměrně. Někdy je potřeba víc analytiků a někdy zase někdo jiný. Aby byli všichni členové týmu využíváni rovnoměrně, musí se umět do určité míry zastupovat. Musí vedle své specifikace umět i něco jiného. Tady se často mluví o tzv. T-shape profilu. Co to znamená?

Znamená to, že kadžý má sice svou specializaci, ale musí mít i základní znalosti práce těch ostatních. Zjednodušeně řečeno vývojář si musí občas umět nainstalovat server a admin si musí umět napsat nějaký ten skript. A přesně takový systém certifikace je potřeba.

Je potřeba, aby systém certifikace podporoval začlenění pracovníka do DevOps týmu. Aby podporoval široké základy, na kterých se dá stavět uričá specializace.

Bohužel velmi často můžeme narazit na certifikace typu DevOps system engineer, DevOps project manager, DevOps architect, DevOps product owner apod. To je ale zase cesta specializace. Daný člověk se naučí určitou část velmi dobře, jenže pak mu může chybět něco jiného.

Jeden z mála systémů certifikace, který se tomuto trendu vymyká, je DASA competence model. Tento model definguje 12 oblastí znalostí a 5 úrovní znalostí. V rámci 12 oblastí je 8 tvrdých oblastí a 4 měkké.

Oblasti modelu DASA:

Architecture and design
Business analysis
Business value optimization
Continuous delivery
Continuous improvement
Courage
DevOps leadership
Infrastructure engineering
Programming
Security, risk and compliance
Teambuilding
Test specification

5 úrovní znalostí:

Novice
Competent
Proficient
Expert
Master

Systém certifikace

Systém certifikace postavený na tomto modelu je pak takový, že každý pracovník by měl mít znalosti na druhém stupni pro všechny oblasti (DASA DevOps Fundamentals). Aby dobře zapadl do libovolného DevOps týmu, měl by mít měkké znalosti na třetím stupni (DASA DevOps Practitioner).

Celý systém certifikace je pak i doplněný možností self-assessmentu, kde si každý zájemce může ověřit, jak na tom je, kterým směrem se vydat a co všechno se naučit tak, aby našel dobré uplatnění v libovolné organizaci.

Gopas je firma akreditovaná pro poskytování jak oficiálních kurzů, tak i certifikací podle tohoto modelu. Pro ty, kteří zatím o DevOps moc neslyšeli, je pak určený neakreditovaný kurz DevOps Introduction bez certifikace.