Stát draze buduje informační systémy, které nepotřebuje a nepoužívá

Státní správa pořizuje a provozuje za velmi vysoké částky izolované systémy, které nezajišťují sdílení dat napříč orgány veřejné správy. V důsledku nepřipravenosti projektů pak navíc ještě dodatečné náklady na jejich úpravy a rozvoj několikanásobně převyšují počáteční investice.

Kverulant není sám, kdo kritizuje předražené a nepotřebné IT zakázky ať jde o Národní elektronický nástroj či o největší tunel v dějinách českého IT Centrální registr administrativních budov.

Ředitel Národního kontrolního úřadu Miloslav Kala nedávno zaslal prezidentu Miloši Zemanovi dopis ve kterém kritizuje špatný stav státní správy. Část pochmurného psaní je věnována také informačním technologiím.

V sekci nazvané Stát v kleštích dodavatelů informačních technologií se píše:

V České republice existuje 7700 informačních systémů veřejné správy. Jejich pořízení stálo 110 mld. Kč a na jejich provoz je ročně vynakládána částka 25 mld. Kč. V roce 2017 dosáhly výdaje na ICT jenom u ministerstev téměř 13 mld. Kč, ale skutečná hodnota výdajů je ještě vyšší.

Nadále přetrvávají problémy se závislostí na konkrétním dodavateli, což následně vede ke zvýšeným nákladům na rozvoj a k problémům s přechodem k jinému dodavateli. Systémy jsou uživatelsky nepřátelské, dodavatelé investují spíše do udržení svého monopolního postavení než do poskytování kvalitních služeb.

Vybudování Centrálního registru administrativních budov (CRAB) stálo více než 550 milionů Kč, přesto tento registr neposkytuje kompletní, správné a srovnatelné údaje, které by bylo možné využít při rozhodování v oblasti správy nemovitého majetku státu. Celkové náklady na pořízení, provoz a rozvoj nového informačního systému pro správu prostředků z fondů EU (systém MS2014+) překročily 870 mil. Kč. Systém je komplikovaný a neposkytuje vždy spolehlivé a úplné informace, což snižuje efektivnost řízení a koordinaci čerpání prostředků.

Dalším příkladem budování informačního systému, který nenaplňuje očekávané přínosy, je Centrální úložiště elektronických receptů. Přestože náklady na vybudování CÚER dosáhly min. 318 mil. Kč, představoval počet vydaných elektronických receptů za období od srpna 2011 do října 2016 pouze 1,6% z celkového počtu vydaných receptů.

V současné době dokončujeme kontrolu informačních systémů Ministerstva práce a sociálních věcí, v jejím průběhu bylo podáno trestní oznámení a připravujeme další. Provoz ekonomického informačního systému MPSV měl původně stát 35 mil. Kč, úhrady za úpravy a změnové požadavky byly zaměstnanci resortu vyčísleny na dalších 94 mil. Kč.