logo itpoint.cz

Podle policejní analýzy je v ČR počet odposlechů průměrný

Předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý z ODS ale závěry policejního materiálu zpochybňuje. "Pro mě to je moc čísel a nevěřím tomu. Vím, že se tam nechá do těch čísel spousta věcí schovat," míní a dodává, že počet odposlechů v ČR neustále roste ...

Počet odposlechů v České republice je ve srovnání s jinými evropskými státy průměrný, tvrdí policejní analýza. Některé její výsledky zveřejnila v neděli Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce.

Předseda sněmovní komise pro kontrolu použití operativní techniky Jiří Bílý z ODS ale závěry policejního materiálu v tomtéž pořadu zpochybnil. Policejní prezident Jiří Kolář v ČT uvedl, že ho výsledky analýzy nepřekvapily.

Právě kvůli stoupajícímu počtu odposlechů se Kolář nedávno stal terčem ostré kritiky. Zatímco za celý rok 2000 uvádějí statistiky policejního prezidia 5019 odposlechů, za první pololetí letošního roku to již bylo 5164.

Na odposlechy si mimo jiné stěžoval premiérovi Stanislavu Grossovi (ČSSD) i prezident Václav Klaus, kterého policisté nepřímo odposlechli v souvislosti s kauzou H-System. V říjnu pak prezident požádal Grosse o analýzu odposlechů.

Z některých jejích závěrů, které ČT zveřejnila, mimo jiné vyplývá, že v ČR bylo v období 1998 až 2000 šestnáct odposlechů na 100.000 lidí a například v Německu to bylo 15, ve Švýcarsku 33, v Rakousku devět, ve Francii 24, v Itálii 76 a v Nizozemsku 62.

Nejčastěji využívají kriminalisté odposlechy při vyšetřování drogové kriminality (26 procent), následují násilné trestné činy (24 procent), majetkové (22 procent), hospodářské (14 procent), ostatní (10 procent) a mravnostní trestné činy (čtyři procenta).

Kolář v ČT řekl, že ho příjemně překvapila efektivita odposlechů. Analýza uvádí, že v roce 2003 odposlechy přinesly skutečnosti významné pro trestní řízení ve zhruba 67 procentech případů, v nichž byly nasazeny.

V roce 2002 byly použity odposlechy na 1,1 procenta z celkových více než 370.000 případů trestných činů, o rok později bylo trestných činů asi o 20.000 méně a odposlechy příslušné orgány použily v 1,4 procenta případů. Použití prostorového odposlechu, tedy štěnic, je ještě podstatně nižší.

Kolář řekl, že ČR je v počtu odposlechů v průměru, "zcela evidentně". "Co je nestandardního na práci české policie a orgánů činných v trestním řízení? ... Já to chci slyšet!" prohlásil.

Bílý ale závěry analýzy zpochybnil. "Pro mě to je moc čísel a nevěřím tomu. Vím, že se tam nechá do těch čísel spousta věcí schovat," míní. Dodal, že počet odposlechů v ČR neustále roste.

První náměstek nejvyšší státní zástupkyně Jaroslav Fenyk v ČT uvedl, že nynější právní úprava odposlechů je v tuzemsku přísnější než v okolních zemích.

Odposlechy, respektive stížnosti politiků na odposlouchávání jejich telefonů, případně na sledování policií či tajnou službou se staly téměř běžnou součástí dění na české politické scéně. Aféry s odposloucháváním politiků, ale i podnikatelů, které plní stránky novin, zvýšily tržby firem specializovaných na ochranu před odposlechy. Jejich majitelé tvrdí, že letos výrazně vzrostl zájem podnikatelů o bezpečnostní prohlídky kanceláří i nákup speciálních mobilních telefonů, které díky šifrování hovorů nedokáže odposlouchávat ani policie.

Několik poslanců, mezi nimi i Bílý, nedávno předložilo návrh, aby sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů mohla kontrolovat nejen odposlechy povolené soudci, ale i státními zástupci. Dále chce komise právo žádat informace nejen od ministra vnitra, ale nově i od lidí, na které by se sama obrátila. Komise tvrdí, že teď jí ministerstvo vnitra toto právo upírá.

ČTK

Článek ze dne 20. prosince 2004 - pondělí

Cool letní akce datového centra Coolhousing