Procesní versus funkční řízení podniku

Zásadním rozdílem mezi procesním a funkčním řízením je stanovení jednotky řízení, k níž se vztahuje odpovědnost, rozpočet a data. V procesím řízení je touto jednotkou proces, ve funkčním řízení je to organizační úvar.

Téma "procesní řízení podniku" bylo už odborné veřejnosti předloženo tolikrát, že je skutečně s podivem, v jakém měřítku v českých společnostech stále přetrvává řízení funkční. Po mnohla letech praxe s implementací procesního informačního systému můžeme zodpovědně říci, že neexistuje podnik, pro nějž by procesní řízení bylo nevhodné.

To plyne z podstaty procesního řízení samotného - na každou činnost v realitě můžeme nahlédnout jako na proces - tedy na sled navazujících činností, jehož účelem je přeměna nějakého vstupu na nějaký výstup. Procesně tedy můžeme popsat činnost každého podniku.

Tady možná nastává kámen úrazu, a tou je neochota zaměstnanců, ale i managementu, ke změnám, nechuť k narušení poklidné rutiny a oprávněná obava z vyšší odpovědnosti za užitečnost své práce.

"V rámci procesní analýzy činnosti podniku jsou totiž popsány všechny firemní procesy, které jsou v podniku vykonávány. Cílem je vytipovat procesy, v nichž leží těžiště společnosti. To jsou ty, které přinášejí nejvyšší obrat, zisk, případně nejvyšší náklady nebo jsou nositeli firemního know-how. Nazýváme je "klíčovými business procesy" a jim je třeba se věnovat s největší péčí a důsledností, neboť souvisejí s hlavní podnikatelskou činností firmy a na jejich procesních bedrech leží hlavní úspěch nebo neúspěch podniku," upřesňuje Jaroslav Janda, ředitel společnosti BM Servis.

Často jsou však také identifikovány procesy, jejichž výstupy v podstatě nikomu k ničemu nejsou, a už vůbec nijak nepřispívají k hlavnímu účelu vlastního podnikání. Tyto firemní procesy mají původ kdesi v historii, "protože se to vždycky tak dělalo" a úředníci (ale i manažeři!) jejich vykonáváním především vykazují vlastní horečnatou činnost.

Užitečnost eliminace těchto zbytečných procesů je nasnadě - a nechuť k tomuto odhalení u řady zaměstnanců a někdy i vedení společnosti bohužel také.
Dalším důsledkem implementace procesního řízení je odpovědnost za úspěch procesu, na němž se zaměstnanci podílejí. V procesně řízené společnosti nelze budovat "vlastní písečky" jednotlivých útvarů a úspěch vlastního útvaru stavět na úkor útvaru "konkurenčního" bez ohledu na celkový prospěch firmy.

Úspěšnost procesního řízení musí být podpořeno loajalitou zaměstnanců k firmě, jasnou vizí vedení společnosti a schopností změnit zavedené návyky ve prospěch společného cíle.

Informační systém pro procesní řízení Bílý Motýl

Ne všechny informační systémy, které se deklarují jako procesní, mají procesní pohled a procesní uspořádání informací v podstatě své architektury. Procesním řízením nelze nazývat pouhé propojení operací prováděných různými organizačními útvary, kdy výstup z jedné operace se stává vstupem operace následující.

V procesním informačním systému, jakým je například Bílý Motýl, je možné řetězit jakékoli operace do jakékoli uživatelem zvolené posloupnosti. To umožní zcela přizpůsobit funkčnost informačního systému požadovaným firemním procesům.

Zároveň to dává možnost pružně reagovat na změny reality a při změně nebo potřebě nového firemního procesu upravit procesní strukturu v informačním systému bez nutnosti programování.

Článek BM Servis s.r.o. ze dne úterý 26. května 2015

Další články od BM Servis s.r.o.