Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

Digitální intenzita už není vnímána primárně technickými parametry. Mnohem víc se zdůrazňuje, že jde o kulturní charakteristiku - o to, zda lidé umí technologie přirozeně používat, zda jsou procesy nastavené tak, aby podporovaly spolupráci, a zda je vedení schopné vytvářet prostředí, ve kterém se digitální nástroje stávají oporou práce, nikoli bariérou.

Zahrnuje tak nejen infrastrukturu, ale i digitální kompetence zaměstnanců, kvalitu vzdělávání, otevřenost inovacím a schopnost adaptace. Firmy s vysokou digitální intenzitou mají často plynulejší spolupráci mezi týmy, lepší organizaci práce a rychlejší reakce na změny.

Lidé se v nich nemusí prokousávat složitou administrativou, protože mají k dispozici nástroje, které jim práci zjednodušují a dávají větší autonomii.

Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

Firmy často řeší vzdělávání až ve chvíli, kdy se něco stane. Typické je, že majitelé považují školení za náklad, který není potřeba, dokud nedojde k incidentu. Teprve poté, co firma zažije výpadek, ztratí část dat nebo naruší provoz, začínají zaměstnanci procházet výukou. Přitom právě pravidelný trénink dokáže odhalit většinu nejběžnějších útoků - často ještě dřív, než škoda vůbec vznikne. Hackeři tento deficit velmi dobře znají.

Vědí, že malé firmy necvičí, a proto využívají jednoduché, ale psychologicky účinné techniky - falešné faktury během účetních závěrek, e-maily od údajného dopravce v předvánoční špičce, zprávy vydávající se za majitele firmy v době, kdy je na cestách.

Lidé, kteří školením neprošli, v těchto situacích reagují impulzivně. Zkušeným útočníkům pak stačí jediný klik, aby získali přístup do firemní sítě a spustili škodlivý kód.

Ondřej Ševeček

Produktový manažer kurzů oblasti Microsoft servery a systémy Počítačové školy Gopas

Že nejde o vzdálenou hrozbu, ukázal loňský případ značky Ecovacs v USA, kdy se hackerům podařilo převzít kontrolu nad několika modely robotických vysavačů. Incident vzbudil pozornost nejen kvůli bizarním projevům strojů, ale hlavně kvůli tomu, že přístup útočníků umožnila kombinace softwarové chyby a nedostatečného zabezpečení bezdrátového rozhraní.

Pokud je podobný scénář možný v domácím prostředí, o to vyšší je riziko v provozech, kde roboti pracují s citlivými daty nebo jsou propojeni s vnitropodnikovými systémy. Firmy, které uvažují o zavedení nebo rozšíření robotického úklidu, by měly věnovat bezpečnosti stejnou pozornost jako u jiných prvků své IT infrastruktury.

Základem je výběr zařízení s jasně deklarovanými bezpečnostními standardy, pravidelné aktualizace, silná hesla a oddělení provozní sítě robotů od zbytku firemní infrastruktury.

Důležitou roli hraje i školení personálu, aby nedocházelo k běžným chybám - například používání sdílených přístupů nebo neautorizovaných aplikací.

Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

Podle mého názoru zaměstnance umělá inteligence v dohledné budoucnosti nenahradí. Mohou je ale nahradit lidé, kteří ji v práci umějí používat. Kdo se bude AI bránit, může o práci přijít - ne kvůli tomu, že ho nahradí stroj, ale proto, že bude méně produktivní než jeho kolegové. AI je dnes dostupná i úplným začátečníkům, mimo jiné díky hlasovému ovládání, které snižuje vstupní bariéry.

V běžné praxi pomáhá s přípravou textů, přepisem hovorů, prací s tabulkami a rychlými analýzami. U složitějších úloh záleží na kvalitě zadání a porozumění nástrojům. Pokročilé pokládání dotazů dokáže výrazně zlepšit výsledky, které od AI dostanete.

Naučí vás přesně definovat cíl, dodat potřebný kontext, vymezit rozsah a určit požadovaný formát výstupu. Když zadání postupně zpřesňujete, přidáváte příklady a ověřujete, co vám AI vrací, model pracuje rychleji, spolehlivěji a s menší chybovostí.

Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

HackerFest dlouhodobě mapuje nejnebezpečnější praktiky současných útočníků a dává firmám praktické návody, jak se jim bránit. Program letošního ročníku opět spojuje špičkové odborníky a konkrétní know-how.