Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

TechEd každoročně přivádí na jedno místo přední české i zahraniční odborníky. Ani letošní ročník nebude výjimkou. Program nabídne desítky odborných přednášek zaměřených na aktuální technologické výzvy i praktické scénáře z reálných projektů.

Důraz bude kladen zejména na využití umělé inteligence v praxi, automatizaci, moderní vývoj aplikací a efektivní práci s daty.

Konference AI Day 2026 je určena širokému spektru účastníků - od manažerů a vedoucích pracovníků přes specialisty až po administrativní a podpůrné role.

Zkrátka pro každého, kdo chce pochopit, jak může umělá inteligence zrychlit práci, zjednodušit procesy a otevřít nové příležitosti bez nutnosti programování.

Experimentální studie v oblasti psaní pak ukazují, že uživatelé, kteří nekriticky spoléhají pouze na generativní AI, vykazují nižší kognitivní zapojení a při následné práci bez nástroje podávají horší výkon.

Podobný efekt je dlouhodobě znám i z jiných oblastí automatizace, kdy uživatel ztrácí schopnost rychle a kvalitně zasáhnout v okamžiku, kdy automatizovaný systém není k dispozici.

Z dlouhodobého hlediska tak hrozí, že se výkon pracovníků stane více závislým na dostupnosti nástroje než na jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti.

Digitální intenzita už není vnímána primárně technickými parametry. Mnohem víc se zdůrazňuje, že jde o kulturní charakteristiku - o to, zda lidé umí technologie přirozeně používat, zda jsou procesy nastavené tak, aby podporovaly spolupráci, a zda je vedení schopné vytvářet prostředí, ve kterém se digitální nástroje stávají oporou práce, nikoli bariérou.

Zahrnuje tak nejen infrastrukturu, ale i digitální kompetence zaměstnanců, kvalitu vzdělávání, otevřenost inovacím a schopnost adaptace. Firmy s vysokou digitální intenzitou mají často plynulejší spolupráci mezi týmy, lepší organizaci práce a rychlejší reakce na změny.

Lidé se v nich nemusí prokousávat složitou administrativou, protože mají k dispozici nástroje, které jim práci zjednodušují a dávají větší autonomii.

Firmy často řeší vzdělávání až ve chvíli, kdy se něco stane. Typické je, že majitelé považují školení za náklad, který není potřeba, dokud nedojde k incidentu. Teprve poté, co firma zažije výpadek, ztratí část dat nebo naruší provoz, začínají zaměstnanci procházet výukou. Přitom právě pravidelný trénink dokáže odhalit většinu nejběžnějších útoků - často ještě dřív, než škoda vůbec vznikne. Hackeři tento deficit velmi dobře znají.

Vědí, že malé firmy necvičí, a proto využívají jednoduché, ale psychologicky účinné techniky - falešné faktury během účetních závěrek, e-maily od údajného dopravce v předvánoční špičce, zprávy vydávající se za majitele firmy v době, kdy je na cestách.

Lidé, kteří školením neprošli, v těchto situacích reagují impulzivně. Zkušeným útočníkům pak stačí jediný klik, aby získali přístup do firemní sítě a spustili škodlivý kód.