Jan Dvořák

Ředitel Počítačové školy Gopas

IT patří mezi obory, kde znalosti zastarávají výrazně rychleji než dříve. To, co bylo aktuální před pěti lety, dnes často nestačí. Firmy proto hledají lidi, kteří se dokáží adaptovat, průběžně se vzdělávat a reagovat na nové nástroje i trendy. Typickým příkladem je nástup generativní umělé inteligence.

Ještě před několika lety šlo o okrajové téma, dnes se znalost AI nástrojů objevuje v řadě pracovních pozic od vývoje přes marketing až po zákaznickou podporu. Stejně tak roste význam cloudových platforem, automatizace nebo práce s daty.

Zaměstnavatelé si proto stále častěji kladou jinou otázku než dříve: ne kde člověk studoval, ale zda umí nové technologie skutečně používat.

TechEd každoročně přivádí na jedno místo přední české i zahraniční odborníky. Ani letošní ročník nebude výjimkou. Program nabídne desítky odborných přednášek zaměřených na aktuální technologické výzvy i praktické scénáře z reálných projektů.

Důraz bude kladen zejména na využití umělé inteligence v praxi, automatizaci, moderní vývoj aplikací a efektivní práci s daty.

Konference AI Day 2026 je určena širokému spektru účastníků - od manažerů a vedoucích pracovníků přes specialisty až po administrativní a podpůrné role.

Zkrátka pro každého, kdo chce pochopit, jak může umělá inteligence zrychlit práci, zjednodušit procesy a otevřít nové příležitosti bez nutnosti programování.

Experimentální studie v oblasti psaní pak ukazují, že uživatelé, kteří nekriticky spoléhají pouze na generativní AI, vykazují nižší kognitivní zapojení a při následné práci bez nástroje podávají horší výkon.

Podobný efekt je dlouhodobě znám i z jiných oblastí automatizace, kdy uživatel ztrácí schopnost rychle a kvalitně zasáhnout v okamžiku, kdy automatizovaný systém není k dispozici.

Z dlouhodobého hlediska tak hrozí, že se výkon pracovníků stane více závislým na dostupnosti nástroje než na jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti.

Digitální intenzita už není vnímána primárně technickými parametry. Mnohem víc se zdůrazňuje, že jde o kulturní charakteristiku - o to, zda lidé umí technologie přirozeně používat, zda jsou procesy nastavené tak, aby podporovaly spolupráci, a zda je vedení schopné vytvářet prostředí, ve kterém se digitální nástroje stávají oporou práce, nikoli bariérou.

Zahrnuje tak nejen infrastrukturu, ale i digitální kompetence zaměstnanců, kvalitu vzdělávání, otevřenost inovacím a schopnost adaptace. Firmy s vysokou digitální intenzitou mají často plynulejší spolupráci mezi týmy, lepší organizaci práce a rychlejší reakce na změny.

Lidé se v nich nemusí prokousávat složitou administrativou, protože mají k dispozici nástroje, které jim práci zjednodušují a dávají větší autonomii.