logo Nadační fond proti korupci

Senátní paskvil návrhu zákona o registru smluv

Když už se zdálo, že konečně se podařilo prosadit funkční registr smluv, Senát změnil původní návrh zákona do zcela nepoužitelné podoby a vyšel vstříc snahám o to, aby bylo obtížné vidět, jak hospodaří stát a samospráva.

Nyní se rozhodne, zdali bude přijat senátní paskvil, původní poslanecký funkční model registru či případně budou zamítnuté obě tyto varianty. Z tohoto důvodu neúnavně gradují snahy nevládních organizací sdružených v Rekonstrukci státu o obranu původního konceptu registru, který v podobné podobě již efektivně funguje na Slovensku. Registr smluv je jednoduchý a vysoce efektivní protikorupční nástroj, jehož prosazení je některými politiky již 4 roky úspěšně blokováno.

V říjnu 2011 se uskutečnila tisková konference TOP 09 a STAN, které se zúčastnil rovněž předseda správní rady Fondu Karel Janeček a Hana Marvanová (představitelka Veřejnosti proti korupci).

Tehdy byl Janem Farským (STAN) představen koncept registru smluv s naivní představou účinnosti již na počátku roku 2012! Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se celá řada budoucích poslanců zavázala v prohlášení Rekonstrukce státu k přijetí funkčního modelu registru smluv a právě nyní bude možné doložit pravou tvář těchto politiků.

Buďto splní své sliby a podpoří opatření, které je klíčové pro omezení rozkrádání veřejných rozpočtů anebo podlehnou klientelistickým strukturám, které na nefunkčnosti tohoto opatření mají enormní zájem.

"Senátoři, kteří chtěli tuto změnu, jsou buďto naprosto hloupí a nevědí, co dělají anebo pravděpodobně jsou zmanipulovaní či zkorumpovaní," komentuje senátní variantu Karel Janeček, jeden ze zakladatelů a předseda správní rady NFPK.

Senátní varianta v prvé řadě ruší pravidlo „nezveřejněná smlouva je neplatná smlouva“. Jedná se tedy o pravidlo, které bez problémů funguje na Slovensku a zajistí zveřejnění všech smluv veřejné správy.

Tento princip podpořil rovněž předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který sdělil, že "je jediným vskutku účinným prostředkem před snahami transparenci smluvního jednání veřejných institucí obcházet."

Tento zákon se totiž týká 8000 povinných subjektů, které ročně zveřejní 1,5 milionu smluv za 600 miliard Kč. Senát navrhuje kontrolu ze strany ÚOHS, která rozhodně nemůže fungovat.

Předně tedy ÚOHS již teď působí značně přehlceným dojmem - nezřídka vydává rozhodnutí s nemalým zpožděním a příliš se nevěnuje ani kontrole zveřejňování dokumentů na profilu zadavatele. Tato další kontrolní pravomoc by ve výsledku byla bezzubá a především zcela zbytečnou administrativní zátěží.

Důležitým problémem senátního návrhu je rovněž fakt, že těm, kteří tento zákon budou porušovat, prakticky žádné riziko nebude hrozit a pokuty vyměřené úřadem za nezveřejnění smlouvy zaplatí ve výsledku daňový poplatník.

Navíc Senát zavedl neodůvodněnou výjimku pro prodej majetku státu a obcí. Senátní návrh je zkrátka paskvilem, přináší právní nejistotu a je zřejmé, že sleduje zcela jiné zájmy než protikorupční.

Článek Nadační fond proti korupci ze dne 24. listopadu 2015 - úterý

Další články Nadační fond proti korupci