Eduarda Hekšová

Ředitelka spotřebitelské organizace dTest

Ačkoliv se může zdát, že by prodejci mohli na rozmanitých výhodách, službách a slevách poskytovaných členům věrnostních programů a zákaznických klubů tratit, není tomu tak. Právě skrze tyto bonusy lákají prodejci spotřebitele, aby se do programů či klubů registrovali, a tím jim poskytli nejen své osobní údaje, ale také možnost monitorovat jejich chování spojené s nákupy.

Pokud si totiž spotřebitel při nákupu např. aktivuje zákaznickou kartičku, prodejce je schopen přesně identifikovat daného spotřebitele a sledovat jeho nákupní historii. Prodejce tím získá přesná data o tom, co, kdy, kde a za kolik spotřebitel nakupuje.

Z těchto informací lze posléze odhadnout třeba i to, zda a kolik má spotřebitel dětí či domácích mazlíčků, popřípadě pro kolik členů domácnosti nakupuje.

Reklamní algoritmy neustále sledují naši aktivitu na internetu, analyzují, jaké stránky navštěvujeme, jaké produkty si prohlížíme, na jaké reklamy klikáme nebo jak dlouho se zdržíme u určitého obsahu. Na základě těchto údajů se nám zobrazují reklamy odpovídající našim zájmům.

Pokud nehlídáme, jaká data o sobě sdílíme, můžeme se snadno dostat do situace, kdy algoritmy vědí víc, než bychom chtěli, a přizpůsobují nám nabídky způsobem, který nemusí být vždy v náš prospěch.

Proto je důležité věnovat pozornost tomu, jaké souhlasy udělujeme a jak spravujeme své soukromí v online prostředí - např. prostřednictvím nastavení cookies, správy reklamních preferencí nebo využívání anonymního režimu prohlížeče.

I digitální obsah nebo služba mohou trpět vadou, proto jej občanský zákoník umožňuje reklamovat. Spotřebitel může primárně požadovat odstranění vady za předpokladu, že je to možné a odstranění není nepřiměřeně nákladné. V případě, že spotřebitel vadu digitálního obsahu či služby reklamuje, má poskytovatel povinnost vadu odstranit v přiměřené době.

Pokud poskytovatel vadu neodstraní, vada se projeví i po odstranění nebo se jedná o podstatné porušení smlouvy, může spotřebitel požadovat přiměřenou slevu nebo odstoupit od smlouvy.

Volba zaplať, nebo souhlas, kterou Meta vnutila spotřebitelům, je kouřovou clonou, která má zakrýt skutečný problém nezákonného zpracování osobních údajů. Různá soudní rozhodnutí a rozhodnutí úřadů pro ochranu osobních údajů přiměla společnost Meta ke změně právního základu pro shromažďování a zpracování údajů spotřebitelů.

Společnost Meta usoudila, že tímto právním základem má být souhlas uživatelů. Jenže vynucený souhlas, který Meta od většiny uživatelů získala, nemůže být v souladu s GDPR, protože volba, kterou uživatelům ukládá, nemůže vést k jejich svobodnému a informovanému souhlasu.

Spotřebitelům se tyto kategorie mohou zdát příliš technické a v podstatě nesrozumitelné. Takové online služby propojují uživatele s obsahem, produkty a službami jiných osob, než je osoba poskytovatele zprostředkovatelské služby. Příkladem mohou být online tržiště nebo nákupní galerie, sociální sítě, platformy pro sdílení obsahu, online platformy pro cestování a ubytování, a internetové vyhledávače.

Nejsou to tedy všechny online služby, protože ten, kdo poskytuje vlastní služby a vlastní obsah, neposkytuje zprostředkovatelské služby.