Základní digitální práva spotřebitelů

Když zazní spojení digitální práva, mnoho spotřebitelů to nezaujme - přitom se v současnosti jedná o velmi důležité téma. Aby spotřebitelé mohli svá práva vymáhat, musí je v první řadě znát. Co se tedy pod tímto spojením skrývá a jak s tím souvisí digitální služby?

Internet nemá striktní hranice, proto nedává příliš smysl, aby si každý stát vytvářel v oblasti digitálních práv vlastní úpravu. Z tohoto důvodu se digitální práva řeší hojně zejména na unijní úrovni. Zde dochází k tvorbě sjednocených předpisů - formou nařízení, ale také k harmonizaci - zejména formou směrnic, které pouze určí cíl, kterého mají státy vlastní úpravou dosáhnout, ale nechávají jim určitou volnost v konkrétním způsobu.

"Mezi základní unijní zásady patří ochrana lidí a podpora demokracie zajištěním odpovědného a bezpečného chování všech aktérů. Ačkoliv zní tato zásada velmi obecně a nezáživně, můžeme z ní poté vycházet v rámci ochrany před nezákonným a škodlivým obsahem, neboť odpovědnost má v tomto případě nejen osoba, která tento obsah vytvořila, ale také za určitých okolností např. provozovatel sociální sítě a ve výjimečných případech i osoby, které obsah dále sdílí. Další důležitou zásadou je zásada solidarity a začleňování, což zahrnuje přístup k internetu, digitálním veřejným službám a spravedlivým podmínkám. Opomenout nelze ani možnost kontroly nad vlastními údaji,“ říká Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Kontrola nad vlastními údaji

Neopomenutelnou součástí digitálních práv je kontrola nad vlastními údaji. To zahrnuje pro běžné spotřebitele především dvě části - právo znát údaje, které jsou shromažďovány, a právo na úpravu a výmaz těchto údajů. Toto právo lze uplatnit nejen vůči soukromým provozovatelům online platforem, ale také vůči státu.

V rámci státního aparátu samozřejmě výmaz nebude ve velkém množství případů možný, nicméně občan může uplatnit např. právo na poskytnutí informace o změně údajů vedených o své osobě v registrech nebo informačních systémech neprodleně po jejich změně do datové schránky.

Zjednodušeně to znamená, že změnu uvidí nejen úředník, který ji zadává, ale i občan, kterého se tato změna týká.

Tento proces by měl vést k nižší chybovosti, protože umožňuje si údaje zkontrolovat opětovně v klidu a zároveň by měl podpořit možnost předávání dat v rámci státní správy, což by mělo vést i k urychlení procesů.

Ideálním výsledkem by tak mohlo být heslo "obíhají data, nikoliv občan", které má vystihovat smysl zákona o právu na digitální služby.

Svoboda volby

Svoboda volby je další velmi důležitou zásadou, neboť odráží snahu o to, aby měl každý prospěch ze spravedlivého online prostředí. Toho lze dosáhnout zejména nastavením mechanismů, které umožní činit na internetu vlastní informovaná rozhodnutí. To je opět spojeno s ochranou před škodlivým a nezákonným obsahem, který by toto svobodné rozhodnutí mohl ovlivnit.

Spotřebitelé by měli mít možnost přístupu ke všem informacím, které s rozhodnutím souvisí, a to např. pomocí komunikace novými a vyvíjejícími se technologiemi. Mezi tyto technologie lze zařadit mimo jiné umělou inteligenci.

Tato zásada tedy zahrnuje i možnost rozhodnutí, zda danou platformu budeme využívat či nikoliv, případně jakým způsobem.

Příkladem může být rozhodnutí, zda se připojíme na danou sociální síť nebo zda nakoupíme na daném e-shopu.

Článek dTest, o.p.s. ze dne pátek 13. června 2025

Další články od dTest, o.p.s.