WiFi Free jen na vlastní nebezpečí

Češi mají velkou důvěru k bezplatnému internetovému připojení, současně si ale ve své většině nejsou vědomi bezpečnostních hrozeb. Sedm pravidel a doporučení nabádá, jak se chovat v bezplatných nezabezpečených WiFi sítích.

Nejvíce důvěřivé jsou ženy a nejmladší generace ve věku 18 až 29 let. Zda je WiFi síť, ke které se přihlašují, zabezpečená, kontroluje pouhá pětina dotázaných Čechů (21%). Další třetina (33,0%) přiznává, že to provádí jen někdy. Ve srovnání s Čechy jsou Slováci o něco obezřetnější - na zabezpečení veřejné sítě dbá čtvrtina oslovených (24,9%). 

Pro bezmála polovinu Čechů (47,3%) je největší překážkou pro to, aby svá mobilní počítačová zařízení mohli používat na cestách, nedostatek bezplatného internetového připojení. Absence hotspotů s internetovým připojením zdarma je o něco palčivějším problémem pro muže (49,8%) a mladší respondenty ve skupině 18 až 29 let (53,2%).

Podobná situace je i na Slovensku, kde značku Free WiFi ve veřejném prostoru nedočkavě vyhlíží dokonce 50,3% oslovených Slováků; bezplatný internet více postrádají ženy (51,3%) a generace třicátníků (53,5%).

Výsledky přinesl průzkum společnosti Intel, který mezi více než dvanácti sty uživateli tabletů, notebooků a zařízeních "dva v jednom" v České republice a na Slovensku zkoumal, do jaké míry má jejich chování vliv na bezpečnost jejich dat.

Sedm pravidel pro chování v bezplatných WiFi sítích:

1. Lidé často považují za samozřejmé bezplatné WiFi připojení na veřejných místech a nepátrají, komu vlastně patří. Zprostředkovatelé bezplatných sítí by na název WiFi sítě měli upozornit ideálně nápisem, pokud tak neučiní, uživatel by měl ověřit dotazem.
2. Provozovatel WiFi či nezvaný host v síti - hacker - může vidět vaše data, pokud je nemáte zašifrovaná. Řešením je tedy šifrovat citlivé údaje, jako jsou přístupová hesla k důležitým účtům či e-mailu anebo je mít pod heslem.
3. Pro připojení do firemního účtu používejte síť VPN, která je bezpečná díky digitálním certifikátům, ověřování uživatelů a šifrování komunikace. Na stránkách vyžadujících vyplnění osobních údajů používejte zabezpečený protokol HTTPS.
4. Při prvním připojení do WiFi sítě se systém Windows automaticky ptá, zda chcete povolit, či zakázat sdílení. Vždy volte zakázat.
5. Vypněte WiFi připojení, jakmile ho již nepotřebujete. Minimalizujte čas, aby se se někdo naboural do vašeho zařízení.
6. Používejte komplexní program ochrany mobilního zařízení, který zabrání stažení viru či neznámého souboru.
7. Základním pravidlem v síti, která je nedůvěryhodná anebo nezabezpečená, je nezadávat žádné údaje, u nichž nechceme, aby se dostaly do nepovolaných rukou.

Češi a Slováci jsou zranitelní, jazyková bariéra je nechrání

Zneužití citlivých osobních údajů hrozí i uživatelům mobilních zařízení z České republiky, která se tak stává atraktivním cílovým trhem pro podvodníky tohoto druhu. Kyberzločin je do značné míry mezinárodní - týká se to zejména komoditních položek, jako jsou čísla platebních karet či přístupová data k účtům, kde jsou domácí uživatelé právě tak zranitelní jako kdokoli jiný. Rozhodně je nechrání žádná jazyková bariéra.

Důvodem je, že ekosystém počítačové kriminality je dnes velmi komplexní a zahrnuje prodej prakticky všeho "as a service". Data jsou předmětem obchodování a jejich kupec nemusí mít obzvláštní technické znalosti ani infrastrukturu. Jakmile se osobní data dostanou do nepovolaných rukou, zvyšuje se pravděpodobnost dalších cílených kybernetických útoků.

Současným trendem na poli internetového zločinu je například zneužívání různých předplacených internetových služeb v oblasti hudby, videa či věrnostních programů. I tyto zdánlivě bezcenné informace dokážou kyberzločinci zpeněžit a vytěžit ve svůj prospěch.

Free WiFi mají svá rizika

Dbát pokynů bezpečného chování ve veřejných sítích by měli zejména uživatelé, kteří pravidelně ale i třeba jen příležitostně mimo domov, na cestách či na dovolené zadávají své citlivé údaje včetně hesel, osobních identifikačních údajů (PIN) pro online bankovnictví či platby kartou přes internet. Z průzkumu společnosti Intel vyplynulo, že se takto chovají čtyři z deseti respondentů v České republice. Mezi Slováky je situace velmi podobná a týká se více než třetiny dotázaných (35,1%)

Každý, kdo využívá internetového připojení zdarma, by měl vyhodnotit důvěryhodnost konkrétního poskytovatele této služby, protože tak činí na vlastní nebezpečí. U nedůvěryhodných provozovatelů Free WiFi hostspotů se uživatel vystavuje nebezpečí odposlechu či zneužití dat.

Stejné riziko mu hrozí tam, kde je zabezpečení WiFi sítě nedostatečné anebo dokonce zcela chybí. Základním pravidlem v síti, která je nedůvěryhodná anebo nezabezpečená, je nezadávat žádné údaje, u nichž nechceme, aby se dostaly do nepovolaných rukou.

Cena osobních dat

Nejcennější jsou samozřejmě údaje umožňující online řízení jednotlivých účtů, tj. na příklad pro správu platební karty. Online se obchoduje i s prakticky celými osobními identitami, které mohou obsahovat také zdravotní záznamy. Ty mohou mít řádově vyšší cenu než čísla kreditních karet a často se přímo nikdy nepoužijí, ale slouží k vydírání.

Jak dokazuje studie společnosti Intel Security (dříve McAfee), jež vychází ze systematického monitoringu podsvětí stejně jako z dlouholeté spolupráce s policejními složkami při potírání internetové kriminality, osobní údaje mají na černém trhu konkrétní nezanedbatelnou hodnotu.

Obchoduje se především s údaji typu:

• rodná čísla - číslo sociálního pojištění, číslo řidičského průkazu
• data používaná v ověřovacích otázkách
• fyzické i e-mailové adresy
• data narození

Co se týče jednotlivých položek, ceny za on-line přístupové údaje k bankovním účtům na černém trhu začínají kolem 190 dolarů. Ceny za kreditní a debetní karty se také pohybují ve velmi širokém rozpětí, od 5 do 30 dolarů, a to v závislosti na typu karty nebo zemi, kde byla vydána.

Článek Intel Czech Tradings, Inc., organizační složka ze dne středa 25. listopadu 2015

Další články od Intel Czech Tradings, Inc., organizační složka