IoT jako zdroj hodnotných dat pro nové obchodní příležitosti firem

Mnoho organizací již IoT revoluci odstartovalo a se zájmem sbírají a analyzují data ze své provozní činnosti. Snímače odesílají hodnotné informace v mnoha odvětvích, od zjišťování teploty těžebních nástrojů až po detekci rychlosti větrné turbíny.

IoT je síť fyzických objektů opatřených snímači. Ty umožňují těmto zařízením vzájemně komunikovat a analyzovat či sdílet data o svém okolí pomocí síťových prostředků a zejména pomocí nových programových řešení. Všichni se shodují, že první vlna IoT ovlivní a do značné míry změní průmysl. V blízké budoucnosti bude Internet věcí pro obyčejné lidi spíše zajímavost, inovace a možná zábava.

Opravdovou hnací sílou v oblasti IoT budou velké i menší společnosti, které hledají nové obchodní příležitosti a snaží se na jedné straně optimalizovat náklady a na druhé usnadnit zákazníkům život a dopřát jim plnohodnotný zážitek.

Chytrá zařízení dobývají domácnosti

Zařízení se díky IoT stávají tzv. chytrými. Stále větší procento Čechů vlastní chytrou televizi, chytré mohou být vaše hodinky, osobní váha, kamera, která hlídá váš byt nebo třeba zásuvka, kterou je možno na dálku zapnout či vypnout. Jakkoli u nás zatím k podobným zařízením - alespoň v domácnostech - panuje lehká nedůvěra, objevují se ve stále větším množství bytů nebo třeba osobních automobilů.

Připojit se k řadě těchto zařízení je možné prostřednictvím chytrého telefonu. Předpokladem pro plné využití IoT je proto právě vlastnictví smartphonu schopného komunikovat přes internet s ostatními přístroji. Jak jsme na tom tedy v Česku s využíváním mobilního internetu?

Podle Českého statistického úřadu u nás v roce 2015 internet v mobilu využívalo 40% populace starší 16 let. Bylo to sice o téměř 10% více než o rok dříve a o více než 18% více v porovnání s rokem 2013, přesto Češi zůstávají v této statistice téměř na chvostu EU.

Unijní průměr totiž tvoří 52%, nejvíce internet v mobilu využívají Dánové a Švédové, nejméně pak možná trochu překvapivě Italové. Pokud byste takto nízké číslo přisuzovali jižanské mentalitě, možná byste se spletli. V mentálně srovnatelném Španělsku totiž internet v mobilu využívá 65% lidí, v Portugalsku pak 41%.

Pokud se týká celkového využívání internetu (nejen toho mobilního), jsou Češi dokonce nad unijním průměrem. Ten činí 79%, v Česku internet využívá 81% populace starší 16 let. Oproti roku 2011 jde zhruba o 10% nárůst.

Internet nás provází i na cestách

Internet věcí dnes už možná využíváme, aniž bychom si to sami uvědomovali. Například stále populárnější navigace Waze, která řidičům pomáhá najít objížďky právě ucpaných úseků nebo je varuje před silničními kontrolami, je založena na odesílání dat z telefonů jednotlivých řidičů.

Na podobném principu funguje i zobrazování aktuální dopravní situace v mapách společnosti Google. Připojení svého nového modelu Kodiaq k internetu pomocí zabudované SIM ohlásila i automobilka Škoda. Zlepšení a zkvalitnění služeb prostřednictvím IoT už využívají značky Volkswagen, Audi, BMW, Volvo či Tesla.

U nového Kodiaqu tak bude možné zjistit, kde je vůz zaparkován, má-li zavřená všechna okýnka a všechny dveře a dokáže online upozornit na spuštění alarmu. Rovněž bude moci při nehodě vyslat nouzové volání nebo svému majiteli na základě dat ze všech aut stejného typu připomenout servisní prohlídku dříve, než by mohlo dojít k závadě. S postupem času budou podobné vymoženosti integrovány díky SIM kartám do většiny automobilů.

Právě Škoda je na našich silnicích zdaleka nejrozšířenější značkou. V roce 2015 se v Česku prodalo celkem 73927 jejích aut, což tvoří přes 32% z celkového počtu téměř 231 tisíc prodaných aut v ČR.

IoT v železniční dopravě

Finské dráhy (VR Group) používají analytické řešení od společnosti SAS založené na senzorických datech pro zlepšení dodržování přesně stanoveného jízdního řádu. Pro pověst podobné firmy totiž není nic horšího než neočekávané či dlouhotrvající zpoždění. To je také důvod, proč železniční dopravci po celém světě využívají výhody vyhodnocení dat.

Ve Finsku panují velmi tvrdé přírodní podmínky a na strojích se to často projevuje neplánovanými opravami, které vedou ke zpoždění pravidelných vlakových linek. VR Group začala v posledních letech umisťovat senzory do množství systémů a subsystémů k monitorování ukazatelů indikujících chyby z opotřebení.

Senzory sbírají pouze syrová data, přidanou hodnotu pak přináší analýza těchto dat, často v reálném čase. To umožňuje společnosti rychlou reakci na vzniklou situaci.

Původně dopravce části vlaků opravoval dvěma způsoby. Tím prvním byla plánovaná oprava, tím druhým oprava vynucena nastalou situací, která často už přicházela pozdě. Proto si dopravce vyvinul matematické modely predikující, kdy nastává u jednotlivých částí soupravy největší pravděpodobnost poruchy.

Díky tomu mohou být tyto části vyměněny předem a vlaky jezdí dle předem stanoveného jízdního řádu.