logo

Zpracování osobních údajů a jejich ochrana v době pandemie koronaviru

V současné mimořádné situaci vyvstávají otázky týkající se zpracování osobních údajů o zdravotním stavu potenciálních šiřitelů nákazy, včetně lokalizace a trasování jejich pohybu pro dohledání dalších osob, které s nimi byly ve styku. A může zaměstnavatel zjišťovat údaje o zdravotním stavu zaměstnanců např. při nástupu do práce?

Úřad se vyjadřuje k rozsahu, ve kterém mohou orgány ochrany veřejného zdraví shromažďovat, analyzovat a uchovávat údaje o nakažených osobách.

Věnuje se i tématu tzv. trasování, kdy je za pomoci telefonních operátorů monitorován pohyb osob.

Mohou orgány ochrany veřejného zdraví vyžadovat a pracovat s údaji o pohybu těchto osob, např. vyplývajících z lokalizačních údajů mobilního telefonu či dotazem u telekomunikačních operátorů? Na základě čeho mohou operátoři trasovat pohyb nakažených osob?

V současné době platí nouzový stav, který byl vyhlášen usnesením vlády. Jedná se o období, kdy je možné na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit některá práva a svobody. Tzv. trasování je umožněno usnesením vlády č. 250 ze dne 18. 3. 2020 k zajištění zvýšené ochrany obyvatel.

Usnesení vlády č. 250 k zajištění zvýšené ochrany obyvatel - trasování:

Pokud je to nezbytné ke zjištění ohniska nákazy, mohou orgány ochrany veřejného zdraví požadovat u telekomunikačních operátorů údaje o pohybu osob vyplývající z lokalizačních údajů zjištěných z mobilního telefonu. Dotčené osoby však musí být o takovém opatření informovány.

Zároveň musí být respektovány obecné zásady shromažďování osobních údajů včetně přiměřenosti těchto opatření a omezení doby trvání takového opatření na nezbytnou dobu.

V jakém rozsahu mohou orgány ochrany veřejného zdraví za současného stavu nouze shromažďovat, analyzovat a uchovávat citlivé údaje o prokazatelně nebo pravděpodobně nakažených či nemocných osobách?

Pravidla stanovená obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) na takovouto mimořádnou situaci pamatují v článku 9 odst. 2 písm. i), podle kterého lze zpracovávat údaje o zdravotním stavu osob, jestliže je to nezbytné z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví a ochrany před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami.

Konkrétní situace zahrnující zpracování osobních údajů, jejich rozsah a dobu ukládání upravuje zákon o ochraně veřejného zdraví.

Příslušné orgány ochrany veřejného zdraví jsou oprávněny provádět epidemiologická šetření zaměřená zejména na ověření diagnózy a zjištění ohniska nákazy.

Osoby jsou povinny sdělit příslušnému orgánu na jeho výzvu okolnosti důležité v zájmu podobných šetření.

Může zaměstnavatel v současné situaci zjišťovat údaje o zdravotním stavu zaměstnanců např. při nástupu do práce?

Zákoník práce obecně ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

V konkrétních situacích je zaměstnavatel povinen postupovat tak, aby předcházel rizikům, odstraňoval je nebo minimalizoval, mluví se o tzv. prevenční povinnosti. Zaměstnavatel je tedy v situaci ohrožení povinen přijmout potřebná ochranná opatření odpovídající daným okolnostem.

Je přirozeně vhodné postupovat v součinnosti s orgány ochrany veřejného zdraví, kterým je také zaměstnavatel v některých situacích povinen ohlásit skutečnosti stanovené právní úpravou.

Zaměstnavatelé musí také v rámci preventivní povinnosti informovat o rizicích vhodným způsobem ostatní zaměstnance. Takové riziko může spočívat v tom, že na pracovišti se vyskytuje nebo vyskytovala nakažená osoba. Tehdy zaměstnavatel postupuje tak, že učiní veškerá nezbytná opatření.

Skutečnosti o konkrétní osobě sděluje zaměstnavatel pouze v rozsahu nezbytném k ochraně zdraví, vždy tak aby nebyla dotčena důstojnost a integrita této osoby.

Článek ze dne 21. března 2020 - sobota

Další články od Úřad pro ochranu osobních údajů

Pozor na phishing po telefonu jménem ÚOOÚ

Porušení nařízení GDPR po hackerském útoku

Mapování využití cloudových služeb ve veřejném sektoru

Jak se bránit nevyžádanému telemarketingu

Změna právní úpravy pro cookies

Výklad nových pravidel pro marketingové hovory

Při povinném testování se zaměstnavatel dostává do role správce osobních údajů

Pokuty za spam do soukromých datových schránek

Měření teploty zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů

Stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů

Zpracování osobních údajů a jejich ochrana v době pandemie koronaviru

Jak na zpracování osobních údajů získaných prostřednictvím kamer a videozařízení

Pokyny Evropského sboru ke kamerovým systémům

Nevyžádaný telemarketing - prevence a obrana

Reakce ÚOOÚ na podnět dTestu ke shromažďování dat o poloze uživatelů

Jak odstranit osobní údaje získané z veřejných rejstříků ze soukromých databází na internetu

Pokuta 1,5 milionu korun za nedostatečné zabezpečení osobních dat

Přímý elektronický marketing v éře GDPR

Cookies a jejich košer použití v éře GDPR

Priority ÚOOÚ v legislativním procesu návrhu zákona o zpracování osobních údajů

Pokuta 3,6 mil. Kč pro T-Mobile za nedostatečnou ochranu zákaznických dat

ÚOOÚ jmenoval nové inspektory

Den ochrany osobních údajů

Zákaznické karty: veřejná diskuse na webu ÚOOÚ

Jarní konference evropských komisařů ochrany dat a soukromí

Den ochrany osobních údajů

Moje soukromí, nekoukat, nešťourat

Lhůta uchování čísla mobilu při nákupu SMS jízdenky se zkracuje z 10 let na 3 měsíce

ÚOOÚ připomenul Den ochrany osobních údajů

ÚOOÚ připomenul Den lidských práv

Kamerový systém v boji proti zakázané pouliční prostituci v Chomutově

Úřad pro ochranu osobních údajů varuje

Výroční zpráva za rok 2007

Výroční zpráva za rok 2007

Evropská cena pro Úřad pro ochranu osobních údajů

Vyjádření ÚOOÚ k instalaci kamerového systému v prostorách nemocnice v Jihlavě