Bilance softwarového pirátství

Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru, která loni činila 240 tisíc korun, letos pravděpodobně vzroste. Přibývá i nelegálního softwaru na internetu, který distribuují organizované gangy.

Letos se budou muset stovky tuzemských firem a fyzických osob zodpovídat ze softwarového pirátství. Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance) loni obdržela několik set oznámení na firmy, které pro podnikání využívají nelegální software. Na seznamu jsou i osoby distribuující nelegální software. "Loni jsme obdrželi zhruba dva tisíce oznámení na různé subjekty, která nyní prověřujeme. Poté učiníme patřičné právní kroky," řekl tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč.

Loňský rok byl ve znamení vyhroceného konkurenčního boje, který bude pokračovat i letos. Pravděpodobně pod tlakem hospodářské krize některé firmy neváhaly podat oznámení na nekalou konkurenci. V některých oborech je software klíčovým výrobním prostředkem : "Instalací nelegálních kopií tak třeba konstruktéři mohou ‚ušetřit‘ ročně stovky tisíc korun," vysvětlil Jan Hlaváč. Nejvíce oznámení BSA obdržela od technicky zaměřených společností - konstruktérů, architektů, designérů či grafiků. "Informace od informátorů samozřejmě ověřujeme, než podnikneme právní kroky," dodal Hlaváč.

Pokud se podezření z pirátství prokáže, firmy za to draze zaplatí. Loni podle statistik BSA odškodné vzrostlo o 20 procent. "Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se loni vyšplhala na 240 tisíc korun. Letos pravděpodobně vzroste, protože poškození výrobci softwaru chtějí maximálně uplatnit své právní nároky," řekl Hlaváč. Výrobci softwaru mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť. "Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. Nikdo nechce mít záznam v rejstříku trestů," dodal Jan Hlaváč.

Internetová mafie je stále nebezpečnější

Přituhne také na internetu, kde se softwarové pirátství stalo organizovaným. Jednotlivce vytlačily pirátské gangy, které si co do sofistikovanosti nezadají s obávanou mafií. "Své oběti lákají na podezřele levný software. Letos se dá předpokládat, že takových lákavých nabídek bude přibývat. Podvodníci navíc nabízejí různé možnosti plateb včetně zákaznické podpory," řekl Jan Hlaváč. Kradený nelicencovaný software prodávají prostřednictvím falešných internetových obchodů a aukčních portálů typu eBay. "Počet dotazů na legálnost softwaru prostřednictvím protipirátské infolinky 224 811 748 se během roku zvýšil o 27 procent. Nejčastěji se lidé dotazují na to, jak poznají, že je software legální," řekl Jan Hlaváč.

Množství nelegálního softwaru šířeného internetem je enormní. Protipirátská organizace BSA loni během půl roku na výměnných (P2P) a torrentových sítích identifikovala nelegální software v hodnotě překračující 18 miliard korun (celosvětově). Avšak tato částka je pouze kapkou v moři. "Gangy se rovněž angažují i v další trestné činnosti, například jde o zneužívání identifikačních údajů platebních karet, krádež identity či šíření pornografie," dodal Hlaváč.

Pirátského softwaru v Česku moc neubude

V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 38 procent softwaru nelegálně. Oproti předchozímu měření došlo k poklesu o procentní bod. Nová míra pirátství za rok 2009 bude vyhlášena v květnu : "Pokles o další procentní bod by byl obrovský úspěch. Stejně jako v minulých letech bude mít na míru pirátství vliv hlavně tempo šíření pirátského softwaru v domácnostech, kde se nachází nejvíce pirátského softwaru," řekl Hlaváč.

Česko patří ve snižování míry pirátství k nejúspěšnějším zemím v regionu a patří mezi 30 zemí s nejnižším výskytem nelegálního softwaru. Ztráty tuzemského softwarového odvětví nicméně stále rostou a představují zhruba 3,3 miliardy korun. Průměrná míra pirátství v Evropské unii činí 35 procent.

ČR patří mezi 30 zemí s nejvyspělejším IT odvětvím

Česko se loni umístilo na 26. místě v celosvětovém Hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví, které vypracovali analytici organizace Economist Intelligence Unit (EIU). Mezi třicítku nejvyspělejších zemí s konkurenceschopným IT odvětvím Česko vynesla dobrá úroveň obchodního a právního prostředí. Naopak nejhůře hodnoceny byly tuzemské podmínky pro výzkum a vývoj. "To, jestli si svoji relativně dobrou pozici Česko letos udrží, bude záležet hlavně na investicích do vzdělání, výzkumu a vývoje," řekl Jan Hlaváč. Ze studie vyplývá, že právě tyto tři oblasti patří mezi tahouny prosperity a konkurenceschopnosti.

Technologický sektor může být tahounem oživení ekonomiky a pohánět dlouhodobý ekonomický růst, vyplývá ze studie EIU. Pro úspěch je ale třeba vytvořit vhodné podmínky : "Málokterá země může doufat, že vybuduje silný IT sektor bez zdravého obchodního a právního prostředí, talentované pracovní síly, podpory inovací a širokého využití technologií napříč celou společností," řekl Denis McCauley, ředitel divize mezinárodních technologických průzkumů organizace Economist Intelligence Unit.

Nejvyšší konkurenceschopnosti dosahuje IT odvětví ve Spojených státech, Finsku, Švédsku a Kanadě. Česká republika patří mezi nejkonkurenceschopnější IT trhy v postkomunistických státech střední a východní Evropy, mezi nimiž zaujímá 2. místo. První příčku obsadilo Estonsko. V tomto regionu je Česko rovněž skokanem roku, protože si loni polepšilo o dvě příčky. Naopak Slovensko se v porovnání s předchozím rokem umístilo o dvě příčky níže - na 7. pozici.