Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí

Přísnější postoj výrobců softwaru vůči nelegálnímu užívání jejich programů, nárůst softwarového pirátství v domácnostech a stoupající počet podvodů realizovaných prostřednictvím internetu, to budou podle protipirátské organizace BSA letos klíčové trendy v oblasti softwarového pirátství.

V českých i evropských domácnostech letos opět přibude počet nelegálních instalací softwaru. Naopak ve firmách má jejich počet klesat. Firmy se totiž snaží dlouhodobě snižovat rizika spojená s užíváním pirátského softwaru, jakými jsou možné právní postihy, ohrožení zabezpečení počítačové sítě a ztráta firemních dat.

"Podle šetření mezi auditory softwaru legálnost užívaných programů pravidelně ověřuje zhruba polovina tuzemských firem. Naopak domácí uživatelé si často s původem a legálností softwaru hlavu vůbec nelámou. Nezdráhají se uchýlit i k vědomé krádeži," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední výrobce softwaru, jakými jsou například společnosti Adobe, Autodesk, Corel či Microsoft.

Stoupající míra softwarového pirátství v domácnostech je také důsledkem pádu cen výpočetní techniky a jednodušeji dostupného nelegálního softwaru prostřednictvím internetu. "Méně zkušení domácí uživatelé se mohou o to snadněji chytit do sítí softwarových pirátů, kteří za úplatu nabízejí nelegální kopie populárních softwarových titulů. Firmy mohou letos očekávat pokračující tlak ze strany výrobců softwaru na ověřování legálnosti užívaného softwaru," shrnul letošní trendy tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

V Česku se v současnosti nelegálně užívá 39 procent softwaru, přičemž průměr Evropské unie činí 36 procent. Nově naměřenou míru softwarového pirátství BSA oznámí letos v květnu. Tuzemským softwarovým firmám krádeže softwaru ročně způsobují škody ve výši přesahující 2,5 miliardy korun.

Falešní prodejci softwaru budou více útočit

Letos přibude počet lidí, kteří se stanou obětí podvodných prodejců podezřele "levného" softwaru, který je ve skutečnosti nelegální kopií. "Nabídek softwaru za podezřele nízké ceny ve schránkách elektronické pošty tuzemských spotřebitelů přibývá. Mnozí z nich se nechají zlákat nízkou cenou a vágním ujištěním, že se jedná o speciální akční nabídku. Instalací takového softwaru se ale vystavují řadě rizik spojených s nelegálním užíváním softwaru," řekl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Takto pořízený software může být nakažený virem či upravený tak, aby uživatelům škodil. Koupí nelegálního softwaru se navíc spotřebitel nezbavuje odpovědnosti za porušování autorského práva. "Doporučuje se takové nabídky raději ignorovat a k pořizování počítačových programů, stejně jako u napříkad spotřebního zboží, využívat důvěryhodných nebo již prověřených zdrojů," dodal Hlaváč. Podobná rizika se týkají i softwaru staženého z výměnných (peer-to-peer) sítí.

Pravděpodobnost policejních razií ve firmách se zvýší

Přestože ve firmách je nelegální software na ústupu, riziko postihu za porušování autorských práv k softwaru naopak stoupá. Za poklesem pirátství totiž podle analytické společnosti IDC dlouhodobě stojí propracovanější legislativní rámec a cílené zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství.

Tlak na firmy se bude stupňovat i letos. "Plánujeme další kampaně, které se zaměří zejména na malé a střední firmy, kde se podle dostupných analýz vyskytuje nejvíce nelegálního softwaru. Cílem je upozornit manažery na rizika plynoucí z tolerování či úmyslného užívání nelegálního softwaru. Hodláme v průběhu roku kontaktovat tisíce firem po celém Česku," upozornil tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Průměrné odškodnění se přiblíží evropským průměrům

Letos rovněž vzroste výše odškodnění, které firmy zaplatí poškozeným výrobcům softwaru. Výjimkou ale nejsou ani odškodnění dosahující statisícových či až milionových částek. Meziroční nárůst výše odškodnění představuje zhruba 25 procent. Česko tak rychle dohání evropský průměr, který činí přibližně 370 tisíc korun.

"Zákon umožňuje výrobcům žádat až dvojnásobek ceny licence každého odhaleného nelegálně užívaného softwaru, přičemž firma si musí software zakoupit, pokud jej chce nadále používat. Odškodněním se neoprávněné užívání softwaru nezlegalizuje," uvedl Jan Hlaváč.

Přitvrzuje i postoj výrobců softwarů. "Výrobci sdružení v BSA nejsou již tak vstřícní k mimosoudním dohodám, a obvinění tak stále častěji končí před soudem," řekl Jan Hlaváč. Podle statistik BSA se loni snažily s výrobci softwaru mimosoudně dohodnout zhruba dvě třetiny odpovědných zástupců firem, na které bylo podáno trestní oznámení.

Osoby obviněné z porušování autorských práv k softwaru se zpravidla snaží prostřednictvím mimosoudního vyrovnání vyhnout odsouzení a především záznamu v rejstříku trestů. Nicméně i v případech, kdy by poškození výrobci softwaru byli ochotni přistoupit na mimosoudní vyrovnání, má vždy konečné slovo státní zástupce, který nemusí na mimosoudní dohodu přistoupit.

Článek Business Software Alliance ze dne pondělí 28. dubna 2008