Protipirátská organizace BSA (Business Software Alliance), která sdružuje přední výrobce softwaru, odstartovala kampaň zaměřenou na boj proti softwarovému pirátství v malých a středně velkých firmách. V polovině listopadu se BSA obrátí na management a majitele více než 15 tisíc firem po celém Česku. BSA chce tímto krokem přispět k dalšímu snížení tuzemské míry pirátství. Podle studie analytické společnosti IDC se v Česku nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobuje ztráty ve výši 2,5 miliardy korun.
"Manažery upozorníme na rizika spojená s užíváním nelegálního softwaru a poradíme jim, jak se s pirátstvím důsledně vypořádat. Majitelé firem a manažeři si často mylně myslí, že jsou zbaveni jakékoli odpovědnosti, pokud nelegální software sami neinstalovali či jeho užívání nenařídili. Na tento mýtus již mnoho z nich doplatilo," řekl tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel – ať už aktivně například jeho instalací či pasivně třeba tím, že jeho šíření toleroval či například schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.
BSA se v kampani zaměří na malé a střední firmy napříč všemi sektory s důrazem na kreativní obory. "Ve firmách podnikajících v oborech, jakými jsou projekční činnost, reklama, návrh konstrukcí, design či konzultační služby, se podle našich analýz vyskytuje nejvíce nelegálního softwaru," dodal Hlaváč. BSA bude detailně informovat o způsobech, jimiž se obvykle nelegální software do firmy dostane a jak tomu účinně zabránit. Protipirátskou kampaň začátkem listopadu odstartovaly informační bannery s titulem "Nenechte se chytit do sítě".
Scénář průběhu případů, které policie v Česku vyšetřuje, je většinou téměř totožný. Jde téměř vždy o firmy, které nijak nemonitorují, co se v jejich počítačové síti děje. "Během krátké doby se ve firemní síti podle její velikosti může nashromáždit nelegální software v hodnotě i několika statisíců korun. Nejčastější příčinou je instalace více kopií softwarů, než na kolik má firma podle zakoupené licence nárok," vysvětlil Jan Hlaváč. Ve snaze ušetřit si firmy například pořídí pět licencí potřebného softwaru, ale v závěru je nainstalují třeba do 20 i více počítačů.
Nejčastěji jsou nelegálně užívány kancelářské balíky Microsoft Office, operační systém Windows a dále antivirové programy a v domácnostech počítačové hry. V oblasti odborného softwaru se nelegálně instalují například grafické programy společnosti Adobe či konstrukční software například od firem Autodesk či Siemens PLM Software (dříve UGS).
Policejní razie ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí. "Takových oznámení dostáváme ročně mnoho desítek, a pokud jsou věrohodná, podáváme na takové firmy trestní oznámení. Lidé se ale mnohdy obracejí přímo na policii," řekl Hlaváč. Důvodem takového oznámení bývá nejčastěji osobní msta, ale i nesouhlas s nelegálním počínáním firmy.
Rostoucí počet oznámení je stále častěji motivován i vyostřeným konkurenčním bojem, a to zejména mezi architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. "Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. Pokud konkurence užívá takový software nelegálně, může výrazně snížit ceny služeb. To se poctivým firmám samozřejmě nelíbí, a pokud o takových praktikách vědí, informují nás," řekl Jan Bucek, manažer společnosti Autodesk, jejíž populární software pro provádění technických výkresů se hojně pirátsky kopíruje.
Značné procento nelegálního softwaru či jiných autorských děl – filmů či hudby – zavlečou do firmy sami zaměstnanci. Stahují a ukládají na firemní síť nelegální software pro soukromé účely, ale často jej pak nesmažou. "Tím zaměstnavatele ohrožují, protože i pokud se policii při případné prohlídce nepodaří najít viníka, který nelegální obsah do firemní sítě zavlekl, obecná občanskoprávní odpovědnost padá obvykle na zaměstnavatele," řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.
Postihy za softwarové pirátství mohou být přitom velmi tvrdé. Pachatelům hrozí vysoké peněžité tresty, propadnutí věci, či dokonce trest odnětí svobody. "Často je třeba uhradit statisícové finanční kompenzace poškozeným softwarovým firmám, a to až dvojnásobek licenčních poplatků. Tuzemské firmy za způsobené škody v průměru zaplatí 200 tisíc korun. Meziročně tato částka roste o 25 procent," dodal Hlaváč. Autorský zákon totiž umožňuje poškozeným softwarovým firmám požadovat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.
Pirátství však lze účinně předcházet prevencí. Při dodržování základních pravidel hospodaření se softwarem a prováděním pravidelných kontrol – takzvaných softwarových auditů – se riziko výskytu nelegálního softwaru minimalizuje. BSA podrobné informace poskytuje prostřednictvím informační linky 224 811 748. K dispozici je rovněž webová stránka www.ZeptejteSeSama.cz věnovaná hospodaření se softwarem – takzvanému softwarovému managementu.
Česká republika se podle květnové studie analytické společnosti IDC zařadila mezi 20 zemí s nejnižší mírou softwarového pirátství. Za snížením tuzemské míry pirátství o jeden procentní bod podle analytiků IDC stojí lepší legislativa, dobře prováděná osvěta a cílené zátahy policie ve firmách, které se dopouštěly softwarového pirátství.
Ukázky soudních případů z evidence BSA :
Článek ze dne 7. listopadu 2007 - středa
Digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního digitálního obchodu
Globální cloud computing omezuje protichůdná legislativa států
V Praze a na Ústecku se řeší nejvíc případů softwarového pirátství
Česko ztrácí konkurenceschopnost v oblastech IT
Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem
Pozor na klamavou fakturou s nabídkou Office 2011
Finanční postih a ztráta bezúhonnosti odrazují od softwarového pirátství
V Česku je instalováno 36 procent softwaru nelegálně
BSA podezírá 12 tisíc českých firem z možného užívání nelegálního softwaru
Za nelegální software v roce 2011 firmy zaplatí 260 tisíc korun
Před Vánocemi roste zájem o nákup legálního SW
BSA řeší 1600 nových případů pirátství
Snižování míry softwarového pirátství má pozitivní dopady na ekonomiku státu
Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun
Vyjádření BSA k mylné interpretaci softwarového pirátství jaka daňového úniku
Softwarové pirátství jako daňový únik
SW pirátství v ČR je na ústupu
BSA začíná řešit 3500 oznámení o užívání nelegálního SW
Bilance softwarového pirátství
Čtvrtina pirátských stránek obsahuje škodlivý software
McAfee je členem protipirátské organizace BSA
20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství
Česko obsadilo 26. příčku v celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví
Tuzemské firmy jsou v ohrožení kvůli nelegálním písmům
Protipirátská organizace BSA posílila o tři nové členy
Na pirátském softwaru vydělává stále více mafie
Pirátského softwaru v Česku ubylo Češi užívají 38 procent softwaru nelegálně
BSA zavřela 18 tisíc pirátských aukcí
Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí odškodné ve výši 240 tisíc korun
Bilance v oblasti softwarového pirátství za rok 2008
V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru
Dvanáct softwarových firem se přidalo do boje s pirátstvím
17 tisíc firem dostalo upozornění kvůli softwarovému pirátství
Česko je na 29. místě v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví
BSA opět osloví 15 tisíc firem kvůli softwarovému pirátství
Mnoho firem užívá v počítačích písmo nelegálně
Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně
Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí
Snížení míry softwarového pirátství přinese Česku miliardy korun
Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy
BSA rozhodila sítě mezi softwarové piráty
BSA provedla největší mezinárodní zásah proti softwarovému pirátství
České soudy přitvrdily proti softwarovým pirátům
České firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun