logo

V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru

Podle analýzy BSA je nejvíc nelegálního softwaru ve společnostech do padesáti zaměstnanců. Příčinou je nezájem manažerů situaci řešit a snaha ušetřit na nákupu licencí. Více než polovinu manažerů vůbec nezajímá, jaký software se ve firmě užívá. Nejméně se pirátský software vyskytuje ve firmách s 250 a více počítači.

Jste zaměstnáni ve firmě s méně než padesáti zaměstnanci ve výrobní oblasti či službách ? Pak je možné, že pracujete s nelegálním softwarem. I tak se dá stručně shrnout analýza protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která zjišťuje, jaké firmy jsou nejvíce vystaveny riziku kontroly kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru. "Jde nejčastěji o firmy do 50 zaměstnanců, podnikající ve výrobních oblastech či službách. Další kategorií jsou specializované firmy z kreativních oborů - například architekti, reklamní agentury, designéři, inženýrské společnosti," vyjmenoval závěry analýzy tiskový mluvčí BSA Jan Hlaváč. Analýza BSA vychází z evidence případů softwarového pirátství za posledních deset let.

Zjištění BSA potvrzuje i studie analytické společnosti IDC.* Ta jako největší hříšníky vyhodnotila firmy vlastnící pět až sto počítačů. Řada z nich si podle analytiků není vědoma toho, že by u nich docházelo k užívání softwaru nelegálním způsobem. Nejlépe jsou na tom podle studie IDC firmy s více než 250 počítači, kde jsou zpravidla zavedeny dobře fungující kontrolní mechanismy. "Mezi ně patří důsledná správa užívaného softwaru, přehled o nákupu počítačového vybavení, existence interních pravidel pro práci se softwarem a proškolování zaměstnanců," dodal Jan Hlaváč.

Chaos a hamižnost podporují pirátství

Zatímco výrobní firmy nejsou na softwaru přímo závislé a používají jej hlavně pro vedení nutné administrativy, pro specialisty je software životně důležitý. "Výrobní firmy využívají počítače a software hlavně pro podporu podnikání: administrativu, e-mailovou komunikaci či účetnictví. Výpočetní technice proto věnují málo pozornosti a nelegální software mohou užívat i neúmyslně. Nejčastější příčinou pirátství v těchto firmách je instalace více kopií softwaru, než kolik povoluje zakoupená licence," řekl Jan Hlaváč. Dalším zdrojem nelegálního softwaru jsou svévolné instalace softwaru ze strany zaměstnanců a stahování z internetu.

Specializované firmy naopak užívají nelegální software úmyslně, ve snaze ušetřit peníze. Software pro vytváření a úpravu grafiky, kreslení CAD výkresů nebo projektové dokumentace totiž cenou odpovídá užitné hodnotě. "Licenční poplatek za jednu instalaci takového programu se může pohybovat v řádech desítek tisíc korun. Někteří profesionálové se proto snaží provozní náklady snížit nelegálními instalacemi potřebného softwaru," řekl Jan Hlaváč. Nicméně i v těchto firmách může být pirátské užívání softwaru důsledkem nedbalosti a dlouhodobého nezájmu legálnost softwaru hlídat.

Nejčastěji nelegálně užívaným softwarem jsou kancelářské balíčky společnosti Microsoft a antivirové programy, například od společnosti Symantec. V oblasti kreativních oborů patří mezi nejpoškozovanější společnosti firmy Adobe a Corel (grafický software) a Autodesk (inženýrské CAD systémy). Podle poslední studie analytické společnosti IDC se v Česku již druhým rokem nelegálně užívá 39 procent softwaru, což tuzemskému softwarovému odvětví způsobilo jen za loňský rok ztráty ve výši 2,9 miliardy korun.

Nezájem manažerů zvyšuje riziko postihů

Ztráta nebo chybějící přehled o užívaném softwaru mohou během několika let způsobit, že se množství nelegálně instalovaných programů vyšplhá až do stovek tisíc korun, vyplývá ze statistik BSA. Neznalost a neochotu aktivně kontrolovat, jaký software firma užívá, odhalila také říjnová anketa BSA, které se zúčastnilo 300 manažerů z řad malých firem. "Více než polovina respondentů (53 %) nevěděla, kdo je ve firmě za software zodpovědný, a další polovina (56 %) uvedla, že se doposud nezajímala o to, jak se softwarem správně hospodařit," vyjmenoval hlavní závěry ankety Jan Hlaváč.

Existuje jednoduchý způsob, jímž lze ověřit, zda ve firmě panuje prostředí podporující šíření pirátského softwaru. Manažeři by si měli položit následující čtyři otázky. Pokud na většinu z nich nebudou znát odpověď, BSA doporučuje zabývat se vzniklou situací. "Existuje totiž reálné riziko, že firma je v ohrožení. Ideální je ihned podniknout technická a administrativní opatření, která nelegální software z pracoviště vytlačí," řekl Jan Hlaváč.

Jak poznat, že se ve firmě vyskytuje nelegální software :

  1. Kdy byla naposledy provedena kontrola licencí ?
  2. Kdo má oprávnění instalovat programy a kdo za případné nežádoucí instalace ponese odpovědnost? 
  3. Existují závazná pravidla pro využívání výpočetní techniky a internetu ?
  4. Mají zaměstnanci v pracovní smlouvě definovánu spoluodpovědnost za užívání softwaru a výpočetní techniky vůbec ?

Udání stále patří mezi nejčastější impulzy pro policejní prohlídky

Značné procento případů v registru BSA vyšetřovaných policií vzniklo na základě udání či vyostřeného konkurenčního boje. "Policejní prohlídky ve firmách podezřelých z užívání nelegálního softwaru se uskuteční nejčastěji na základě oznámení někoho zevnitř firmy či z jejího okolí - například nespokojeného zaměstnance či přímé konkurence," potvrdil Jan Hlaváč.

Konkurenční boj je tradičně patrný zejména mezi architekty, projektanty či návrháři průmyslových konstrukcí a strojů. "Konstrukční software je pro tyto obory klíčovým nástrojem podnikání a jeho cena může tvořit podstatnou část nákladů firmy. Každým rokem roste počet oznámení na firmy projektující pomocí nelegálně užívaného softwaru. Stojí za nimi většinou firmy, které si naopak licence poctivě kupují," řekl Jan Bucek, manažer společnosti Autodesk, jejíž populární software pro provádění technických výkresů se hojně pirátsky kopíruje.

Stíhán může být i ten, kdo se na pirátství podílel nepřímo

Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. "Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let," dodal Jan Hlaváč.

Náhrady škod způsobeným výrobcům softwaru se mohou vyšplhat do závratných výší. Poškození výrobci se totiž mohou domáhat vysokých finančních kompenzací až ve výši dvojnásobku ceny nelegálně užívaného softwaru. "Velmi často se tak odškodnění vyšplhá i přes milion korun. Chce-li dotyčná firma příslušný software nadále užívat, musí jej samozřejmě řádně zakoupit. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení," uzavřel tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA Jan Hlaváč.

* Zdroj : Studie IDC Piracy Segmentation Study, 2007, která se zaměřila na Českou republiku

Další články k tématům - analýza - BSA - CAD - IDC - nelegální - programy - software - studie - užívání - Jan Hlaváč

Článek ze dne 15. prosince 2008 - pondělí

Další články od Business Software Alliance

Digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního digitálního obchodu

Globální cloud computing omezuje protichůdná legislativa států

V Praze a na Ústecku se řeší nejvíc případů softwarového pirátství

Česko ztrácí konkurenceschopnost v oblastech IT

Téměř polovina Čechů si pořizuje software nelegálním způsobem

Pozor na klamavou fakturou s nabídkou Office 2011

Finanční postih a ztráta bezúhonnosti odrazují od softwarového pirátství

V Česku je instalováno 36 procent softwaru nelegálně

BSA podezírá 12 tisíc českých firem z možného užívání nelegálního softwaru

Za nelegální software v roce 2011 firmy zaplatí 260 tisíc korun

Před Vánocemi roste zájem o nákup legálního SW

BSA řeší 1600 nových případů pirátství

Snižování míry softwarového pirátství má pozitivní dopady na ekonomiku státu

Průměrná výše odškodného za softwarové pirátství je 240 tisíc korun

Vyjádření BSA k mylné interpretaci softwarového pirátství jaka daňového úniku

Softwarové pirátství jako daňový únik

SW pirátství v ČR je na ústupu

BSA začíná řešit 3500 oznámení o užívání nelegálního SW

Bilance softwarového pirátství

Čtvrtina pirátských stránek obsahuje škodlivý software

McAfee je členem protipirátské organizace BSA

20 tisíc firem dostane obsílku kvůli softwarovému pirátství

Česko obsadilo 26. příčku v celosvětovém hodnocení konkurenceschopnosti IT odvětví

Tuzemské firmy jsou v ohrožení kvůli nelegálním písmům

Protipirátská organizace BSA posílila o tři nové členy

Na pirátském softwaru vydělává stále více mafie

Pirátského softwaru v Česku ubylo Češi užívají 38 procent softwaru nelegálně

BSA zavřela 18 tisíc pirátských aukcí

Za softwarové pirátství firmy průměrně zaplatí odškodné ve výši 240 tisíc korun

Bilance v oblasti softwarového pirátství za rok 2008

V jakých firmách je nejvíce pirátského softwaru

Dvanáct softwarových firem se přidalo do boje s pirátstvím

17 tisíc firem dostalo upozornění kvůli softwarovému pirátství

Česko je na 29. místě v celosvětovém Indexu konkurenčního prostředí IT odvětví

BSA opět osloví 15 tisíc firem kvůli softwarovému pirátství

Mnoho firem užívá v počítačích písmo nelegálně

Pirátského softwaru v Česku neubývá, 39 procent se stále užívá nelegálně

Postihy softwarových pirátů letos přitvrdí

Snížení míry softwarového pirátství přinese Česku miliardy korun

Manažeři svádějí pirátství nejčastěji na kolegy

BSA rozhodila sítě mezi softwarové piráty

BSA provedla největší mezinárodní zásah proti softwarovému pirátství

USA a Japonsko mají v oblasti informačních technologií nejvíce konkurenční prostředí, zjistila agentura Economist Intelligence Unit

České soudy přitvrdily proti softwarovým pirátům

České firmy za užívání nelegálního softwaru zaplatí průměrně 200 tisíc korun