logo

Měření teploty zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů

Měření teploty, kterým někteří zaměstnavatelé v období současné pandemie podmiňují vstup příchozích osob na pracoviště, je doposud málo vídaným zásahem do lidského soukromí. Vinou současné mimořádné situace se však stává legitimním účelem pro zajištění bezpečného pracovního prostředí pro ostatní zaměstnance.

Ne vždy je tento krok posuzován z pohledu ochrany osobních údajů - pokud není naměřená teplota zaznamenána ve spojení se jménem nebo jinými údaji umožňujícími identifikaci dané osoby, nejde o zpracování osobních údajů ve věcné působnosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).

Měření a zpracování tělesné teploty zaměstnanců není výslovnou právní povinností. Ve smyslu GDPR ho však s přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením lze považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele.

To umožňuje zpracování údaje vypovídajícího o zdravotním stavu pro výkon zvláštních práv v oblasti pracovního práva, a napomůže zaměstnavateli dostát svým povinnostem při předcházení ohrožení zdraví ve stávajících výjimečných podmínkách, včetně kontaktování zdravotníků či hygieniků.

Detailní výklad

Měření tělesné teploty zaměstnanců, případně i dalších osob vstupujících na pracoviště, pomocí termokamer či rámů obsahujících senzor na měření teploty, je určitým a dosud bezprecedentním zásahem do osobní integrity člověka s možným dopadem do osobnostních práv v případě nevpuštění do objektu.

Ustanovení § 101 a § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, upravují předcházení ohrožení života a zdraví při práci a ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Tato povinnost se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Režim zpracování osobních údajů a působnost pravidel jejich ochrany nastává, pokud zaměstnavatel hodlá zaznamenávat prováděná měření a dále pracovat s údaji o zvýšené tělesné teplotě ve spojení s dalšími údaji umožňujícími identifikaci osoby, které byla tělesná teplota změřena.

Ani v době nouzového stavu, případně v době trvání mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, není zpracování tělesné teploty zaměstnance výslovnou právní povinností, lze ho však s přihlédnutím k nutným hygienickým a protiinfekčním opatřením považovat za oprávněný zájem zaměstnavatele ve smyslu článku 6 odst. 1 písm. f) ve spojení s článkem 9 odst. 2 písm. b) GDPR, který umožňuje zpracování údaje vypovídajícího o zdravotním stavu pro výkon zvláštních práv v oblasti pracovního práva, a napomůže zaměstnavateli dostát svým povinnostem při předcházení ohrožení zdraví ve stávajících výjimečných podmínkách, včetně kontaktování zdravotníků či hygieniků.

Pokud zaměstnavatel na základě zjištění zvýšené teploty následně učiní další opatření a dohodne se zaměstnancem např. výkon práce z home office, jedná se z pohledu pravidel ochrany osobních údajů o oprávněný postup.

Nezbytnost měření teploty a zpracování osobních údajů ukládáním zjištěného údaje, byť v minimálním rozsahu, vypovídajícího o zdravotním stavu, však musí správce průběžně posuzovat, z hlediska charakteru pracoviště, počtu a koncentrace zaměstnanců, případně dalších osob přítomných na pracovišti i aktuálního vývoje pandemie.

Tedy přinejmenším obdobně jako i v případech bez sběru a dalšího zpracování osobních údajů by tak měl zaměstnavatel postupovat po předběžné konzultaci se zdravotníky ohledně specifik prostor, počtu osob a vhodnosti a účinnosti měření teploty v konkrétních podmínkách.

Závěrem je vhodné zdůraznit, že opatření, která lze v mimořádné situaci považovat za nezbytná, budou po návratu k normálnímu stavu postrádat důvodnost a jejich znovuzavedení by mohlo přicházet v úvahu pouze v případě, že by se taková situace opakovala.

Článek ze dne 14. května 2020 - čtvrtek

Další články od Úřad pro ochranu osobních údajů

Pozor na phishing po telefonu jménem ÚOOÚ

Porušení nařízení GDPR po hackerském útoku

Mapování využití cloudových služeb ve veřejném sektoru

Jak se bránit nevyžádanému telemarketingu

Změna právní úpravy pro cookies

Výklad nových pravidel pro marketingové hovory

Při povinném testování se zaměstnavatel dostává do role správce osobních údajů

Pokuty za spam do soukromých datových schránek

Měření teploty zaměstnanců z pohledu ochrany osobních údajů

Stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů

Zpracování osobních údajů a jejich ochrana v době pandemie koronaviru

Jak na zpracování osobních údajů získaných prostřednictvím kamer a videozařízení

Pokyny Evropského sboru ke kamerovým systémům

Nevyžádaný telemarketing - prevence a obrana

Reakce ÚOOÚ na podnět dTestu ke shromažďování dat o poloze uživatelů

Jak odstranit osobní údaje získané z veřejných rejstříků ze soukromých databází na internetu

Pokuta 1,5 milionu korun za nedostatečné zabezpečení osobních dat

Přímý elektronický marketing v éře GDPR

Cookies a jejich košer použití v éře GDPR

Priority ÚOOÚ v legislativním procesu návrhu zákona o zpracování osobních údajů

Pokuta 3,6 mil. Kč pro T-Mobile za nedostatečnou ochranu zákaznických dat

ÚOOÚ jmenoval nové inspektory

Den ochrany osobních údajů

Zákaznické karty: veřejná diskuse na webu ÚOOÚ

Jarní konference evropských komisařů ochrany dat a soukromí

Den ochrany osobních údajů

Moje soukromí, nekoukat, nešťourat

Lhůta uchování čísla mobilu při nákupu SMS jízdenky se zkracuje z 10 let na 3 měsíce

ÚOOÚ připomenul Den ochrany osobních údajů

ÚOOÚ připomenul Den lidských práv

Kamerový systém v boji proti zakázané pouliční prostituci v Chomutově

Úřad pro ochranu osobních údajů varuje

Výroční zpráva za rok 2007

Výroční zpráva za rok 2007

Evropská cena pro Úřad pro ochranu osobních údajů

Vyjádření ÚOOÚ k instalaci kamerového systému v prostorách nemocnice v Jihlavě