Nadměrné využívání AI nástrojů může vést k dekvalifikaci zaměstnanců

Používání nástrojů založených na umělé inteligenci může vytvářet iluzi kompetence, kdy je uživatel schopen dodat zdánlivě kvalitní výstup, aniž by plně rozuměl jeho logice, vzniku nebo správnosti. Práce se tak posouvá od aktivního řešení problému k pasivnímu přijímání a mírnému upravování návrhů generovaných AI.

S rostoucím využíváním nástrojů založených na umělé inteligenci v kancelářských profesích se vedle nárůstu produktivity stále častěji objevuje otázka oslabování pracovních dovedností - tzv. deskilling (dekvalifikace).

Výzkumy napříč obory ukazují, že dlouhodobé spoléhání na AI může vést ke změnám v kognitivních procesech, pracovních návycích i kvalitě samostatného výkonu.

"Experimentální studie v oblasti psaní pak ukazují, že uživatelé, kteří nekriticky spoléhají pouze na generativní AI, vykazují nižší kognitivní zapojení a při následné práci bez nástroje podávají horší výkon. Podobný efekt je dlouhodobě znám i z jiných oblastí automatizace, kdy uživatel ztrácí schopnost rychle a kvalitně zasáhnout v okamžiku, kdy automatizovaný systém není k dispozici. Z dlouhodobého hlediska tak hrozí, že se výkon pracovníků stane více závislým na dostupnosti nástroje než na jejich skutečné odborné znalosti a dovednosti," říká Jan Dvořák, výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.

Kognitivní offloading a úbytek kritického myšlení

Jedním z nejčastěji popisovaných mechanismů je tzv. kognitivní offloading - přenášení mentální práce z člověka na technologii. Studie ukazují, že čím více uživatelé důvěřují výstupům AI, tím méně je kriticky ověřují a tím méně zapojují vlastní analytické uvažování.

Kvantitativní výzkum Gerlicha (2025) navíc potvrzuje negativní vztah mezi intenzitou používání AI nástrojů a skóre kritického myšlení, přičemž právě kognitivní offloading funguje jako klíčový mediátor tohoto efektu.

Rizika deskillingu v kancelářských pracích

Rizika deskillingu v kancelářských pracích nespočívají primárně v samotné existenci AI, ale ve způsobu jejího používání. Nejčastějšími riziky jsou omezení kritického myšlení, oslabení schopnosti pracovat bez podpory, povrchní porozumění úlohám a snížení diverzity řešení.

Výzkumy zároveň ukazují, že vhodné nastavení práce s AI - např. důraz na kontrolu, vysvětlování a aktivní zapojení uživatele, může tato rizika významně zmírnit.

Článek GOPAS, a.s. ze dne pondělí 19. ledna 2026

Další články od GOPAS, a.s.