Kritické provozní technologie velkých firem jsou v popředí zájmu hackerů

Za útoky většinou stojí tzv. business hackeři, kteří chtějí na své činnosti vydělat peníze. Zaměřují se na krádeže dat, průmyslovou špionáž či prolomení do interních systémů firmy. Konečným důsledkem je pak vydírání, aby zcizená data či cenné informace nezveřejnili.

Cíle útočníků při napadení velké či nadnárodní firmy mohou být velice rozmanité. Útok může být veden např. jen proto, aby si útočník dokázal, že dokáže ochranu konkrétní společnosti prolomit. Výjimkou nejsou ani útoky na provozní technologie - např. výrobní linky, řídící nebo logistické systémy, které se hackeři snaží vyřadit z provozu a následně tak firmu vydírat, nebo odcizit know-how či jiné utajované informace.

Největší procento útoků je vedeno s cílem finančního zisku. Toho dosáhnou útočníci např. tím, že zašifrují veškerá data společnosti, která si tímto vezmou za své rukojmí, a za jejichž dešifrování následně požadují vysoké výkupné. Zašifrování dat není ale jedinou cestou, jak mohou útočníci po zdárném útoku získat finanční prospěch.

Někdy jim stačí odcizení důvěrných dat, která následně zpeněží jejich prodejem, nebo vydíráním společnosti výhružkami, že pokud nedojde k zaplacení požadované částky, dojde ke zveřejnění odcizených dat. A hackeři sázejí na to, že velké společnosti budou ochotny zaplatit mnohem vyšší částky.

Útoky na servery a provozní technologie

Standardním scénářem hackerského útoku je napadení některé uživatelské stanice, ze které se útok následně rozšiřuje na ostatní zařízení v síti, hlavně pak na servery. Pokud je cílem útočníků zašifrování dat, pak se útočníci primárně snaží o přístup k datovým úložištím a systémům, na nichž jsou uchovávány zálohy.

Mimo obvykle přestavitelné IT útočí hackeři i na provozní technologie - tedy libovolné systémy řízení technologických procesů, výrobních linek, na obráběcí systémy, snímače teploty a tlaku a jejich řízení, bezpečnost na železnicích a MHD, třídění zásilek v logistice nebo třeba sledování a řízení letového provozu - ty se pak snaží vyřadit z činnosti, a tak firmu vydírat.

Jak se bránit

Co se týče možné obrany před hackerským útokem, pak záleží na typu útoku, motivaci a možnostech útočníka. Samozřejmě existují mechanismy, které útočníka mohou detekovat, či dokonce zastavit.

V této souvislosti jde o funkční integrované řešení, simulování útoků, proaktivní hledání kybernetických hrozeb, správu privilegovaných účtů či bezpečný vývoj aplikací. Je však třeba si uvědomit, že pokud je daný cíl pro útočníka atraktivní, bude zkoušet nové a nové techniky.

Zvláště organizované skupiny mívají ve svých řadách špičkové experty a platí pořekadlo, že není otázka, jestli na společnost někdo zaútočí, ale kdy se tak stane.

Je vhodné být připraven a mít vypracovanou precizní analýzu rizik, která hodnotí aktiva, jejich hodnotu, míru a pravděpodobnosti jednotlivých rizik a mají z toho vyplívající konkrétní plány pro řízení incidentů.

Být připraven co nejlépe na očekávatelné a tím zmenšit nejistotu v okamžiku incidentu a být ještě lépe připraven na neočekávatelné tím, že máme alespoň připraveny obecné postupy a správné kontakty.

Klíčovou součástí obrany jsou pak dlouhodobá školení a vzdělávání všech zaměstnanců. Aktiva jsou vždy nejlépe chráněna organizačními opatřeními, tedy dodržováním správných postupů znalými a uvědomělými pracovníky.