20 let Internetu v České republice

13.2. 1992 se Česká republika a spolu s ní celá tehdejší československá federace oficiálně připojily k Internetu. Slavnostní akt proběhl v posluchárně číslo 256 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze-Dejvicích (FEL ČVUT). Po 20 letech se na stejné půdě koná společné setkání - 13.2. 2012, posluchárna č. 209 Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze na adrese Technická 2, Praha-Dejvice.

Ve stejné budově se koná i setkání, které přesně po dvaceti letech - tedy 13.2. 2012, společně pořádají sdružení vysokých škol a Akademie věd České republiky CESNET, správce české národní internetové domény - sdružení CZ.NIC a České vysoké učení technické v Praze.

Smyslem setkání je zrekapitulovat dosavadní rozvoj Internetu v České republice a zároveň nastínit jeho budoucnost. Na setkání vystoupí přední osobnosti českého i slovenského Internetu a akademické sféry: rektor ČVUT Václav Havlíček, ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Ondřej Filip, Jaroslav Bobovský ze společnosti BESET, který se výrazně zasloužil o vznik slovenské akademické sítě SANET, či zakladatel prvního českého internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff.

Jako hosté se setkání zúčastní přední zástupci státní, akademické i komerční sféry. Prostřednictvím videokonference všechny přítomné pozdraví jeden z tvůrců Internetu, profesor Vinton Cerf, který nyní působí ve funkci viceprezidenta a Chief Internet Evangelist společnosti Google, a také předseda představenstva mezinárodní neziskové organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN) Stephen Croker. ICANN má pro fungování Internetu zásadní význam, když dohlíží na přidělování doménových jmen a IP adres.

Skromné začátky

Vše začalo před více než dvaceti lety iniciativou asi desetičlenné skupinky lidí z okruhu odborníků ČVUT, které spíše ze zájmu než z profesní povinnosti zajímal Internet a technologie vůbec. Díky svým dobrým kontaktům s pracovníky univerzity v rakouském Linci, kam tehdy vedl datový okruh o kapacitě 9,6 kb/s využívaný pro provoz tamější počítačové sítě EARN (European Academic and Research Network), se nejdříve odhodlali k prvnímu experimentu. Spočíval v realizaci vytáčeného přístupu do Lince; v podstatě ale šlo jen o mezinárodní hovor nevelké kvality, který byl navíc velmi drahý.

Poté přišla nabídka americké nadace George Mellon Foundation, která českým vědcům poskytla prostředky na nákup modemů, umožňujících navýšit rychlost na 19,2 kb/s. Díky tomu se mohlo prostřednictvím uzlu v Linci připojit na Internet pevným datovým okruhem první československé pracoviště. Polovina kapacity byla tehdy využita na připojení do sítě Internet, druhá na připojení do později zaniklé sítě BITNET (Because Itʼs Time NETwork). Psal se 13. únor 1992 a tím připojeným pracovištěm bylo výpočetní centrum ČVUT v Praze.

Hlavní slovo před dvaceti lety patřilo Stevenu Goldsteinovi, zástupci americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která jakožto provozovatel tehdy jediné páteřní sítě Internetu rozhodovala o tom, kdo se k němu může připojit. Zásadní podmínkou bylo, že musí jít výhradně o akademickou instituci, komerčním zájemcům byl totiž svět Internetu ještě zapovězen. Realizací prvního připojení bylo pověřeno Oblastní výpočetní centrum vysokých škol, konkrétně Oddělení informačních soustav. V jeho čele stál Ing. Jan Gruntorád, CSc., dnešní ředitel sdružení CESNET. Právě Jan Gruntorád byl také jedním z těch, kdo na slavnostním aktu v roce 1992 promluvil za tehdy ještě československou stranu. Jan Gruntorád osloví i hosty letošního shromáždění.

Moderátorem letošní akce je přední internetový odborník a publicista Jiří Peterka, který historii Internetu v České republice podrobně mapuje od samých počátků. Díky jeho záznamům známe i skutečné detaily, třeba to, že onoho čtvrtka 13.2. 1992 v Praze panovalo krásné slunečné počasí: "Byl to jeden z těch dnů, kdy se mohlo stát něco opravdu významného. Znáte to, podle hesla že jednoho krásného dne. A také se skutečně stalo: tehdejší Československo či vlastně Česká a Slovenská Federativní Republika rukou společnou a nerozdílnou vstoupily do celosvětového Internetu. Byl to slavnostní akt, jakési vítání nového človíčka v online světě, ale bez pompézních a okázalých gest. Vše se odehrálo před několika desítkami nadšenců, povětšinou z akademického světa, a za účasti několika hostů ze zahraničí, ponejvíce také z akademické sféry."

V muzeu českého Internetu dodnes najdeme přepis vystoupení Stevena Goldsteina, v němž kvantifikoval rozmach tehdejšího Internetu: tvořilo jej na 4500 sítí ve 39 státech světa, mezi kterými už nechyběly ani země bývalého východního bloku, například Polsko či Maďarsko. Takzvaný hostcount, tedy počítání dostupných uzlů na Internetu, tehdy hlásil číslo 727000. Počet uživatelů Steven Goldstein nezmínil, ale tehdejší odhady se pohybovaly mezi třemi a sedmi miliony. Jen pro srovnání - v roce 2010 překonal počet uživatelů na celém světě hranici dvou miliard a toto číslo neustále roste.

Zajímavé je i porovnání technických parametrů prvního připojení v roce 1992 se současným stavem. Zatímco rychlost prvního připojení dosahovala 19,2 kb/s, naše dnešní nejvýkonnější infrastruktura - akademická síť CESNET2 - je s mezinárodním Internetem spojena linkami o kapacitě 10 Gb/s. Ve srovnání s prvním připojením tak jde o milionkrát vyšší rychlost. Páteř sítě CESNET2 je už dnes navíc připravená na realizaci přenosů o rychlosti 100 Gb/s. Za zmínku stojí i počítač, který byl před dvaceti lety připojen - šlo o sálový počítač firmy IBM vážící několik tun.

Klíčová role akademické sféry

Pro další vývoj Internetu v České republice jsou významné události, které následovaly po oficiálním připojení země. Začátky byly obtížné, protože neexistovala infrastruktura, která by umožnila rozšířit síť na více míst v zemi. Zásadní roli při šíření Internetu hrála akademická sféra. Rozhodlo se o rozvoji celostátní páteřní sítě spojující akademické instituce, které dále rozváděly Internet do metropolitních sítí.

Začal vznikat projekt FESNET, později rozdělený na CESNET (Czech Educational and Scientific Network) a SANET (Slovak Academic Network). CESNET měl ze začátku hvězdicovou topologii a už v březnu 1993 disponoval uzly v jedenácti českých městech. Kromě linky do Lince CESNET zřídil také propojení s Amsterodamem a později s Banskou Bystricou. Typickými službami té doby byla elektronická pošta, přenosy souborů po FTP a vzdálené přihlášení Telnetem. Web sice již existoval, ale v podstatě se o něm nevědělo. Ještě před ním se rozmohl Gopher, který byl ale webem záhy překonán a vytlačen.

Větší rozmach Internetu v České republice umožnila dohoda tehdejších rektorů, kteří podpořili propojení svých vysokých škol. Díky tomu byly z rozpočtu vysokých škol vyčleněny prostředky, které umožnily vznik sdružení CESNET jakožto zastřešující organizace projektu budování stejnojmenné páteřní sítě. Sdružení bylo založeno v roce 1996 a od té doby je lídrem technologického pokroku v zemi, kterou navíc reprezentuje v nejpokrokovějších internetových projektech dneška, jakým je například budování panevropské gigabitové sítě GÉANT spojující vědce a výzkumníky z celého kontinentu.

V polovině 90. let minulého století se Internet zároveň začal otevírat také komerčním poskytovatelům a především uživatelům z řad podnikové i soukromé sféry - vydal se na cestu do jednotlivých kanceláří a domovů.

Na konci roku 2011 bylo podle měření projektu NetMonitor v České republice více než 6 milionů uživatelů Internetu.

20 let Internetu v České republice - rok po roce:

1992 - oficiální připojení země k Internetu
1993 - zahájen provoz páteřní republikové sítě CESNET
1994 - v Praze se koná prestižní konference INET 94/JENC, na níž se scházejí špičky světového Internetu; jde o důležitý impuls, který dalšímu vývoji dodává nezbytnou dynamiku
1995 - konec monopolu společnosti Eurotel na veřejné datové služby, který znamená začátek liberalizace internetového trhu
1996 - na českém Internetu se objevují první komerční vyhledávače včetně Seznamu Iva Lukačoviče i první zpravodajské portály, např. Neviditelný pes Ondřeje Neffa
1997 - spuštěna internetová verze obchodního zákoníku, v prostorách televizního vysílače na pražském Žižkově je zprovozněn neutrální peeringový uzel NIX.CZ propojující tuzemské poskytovatele
1998 - vznik sdružení CZ.NIC spravujícího národní doménu
1999 - hnutí Internet proti monopolu vyvíjí úspěšný tlak na dominantní SPT Telecom, který vede ke snížení cen internetového připojení, společnost Video OnLine přichází s nabídkou Internet zdarma
2000 - sdružení CESNET prodává firmě Contactel svou komerční síť za 645 milionů korun a svou další činnost pojí výhradně s akademickými úkoly
2001 - plná liberalizace telekomunikačního trhu v České republice, CESNET zprovozňuje v národní výzkumné síti CESNET2 první gigabitové trasy a propojuje ji s panevropskou gigabitovou sítí GÉANT
2002 - síť CESNET2 se propojuje se sítí společnosti 6COM; jde o vůbec první propojení na území České republiky, které je uskutečněno prostřednictvím síťového protokolu nové generace IPv6
2003 - na trhu se objevují první nabídky komerčních poskytovatelů na připojení technologií ADSL (Asymmetric Digital Subsciber Line)
2004 - sdružení CESNET začíná v národní výzkumné síti CESNET2 využívat technologii DWDM (Dense Wavelength Division Multiplex), která umožňuje přenášet po jednom optickém vlákně několik nezávislých signálů a otevírá páteřní infrastruktuře zcela nové možnosti
2005 - mobilní operátoři zavádějí služby na sítích třetí generace, které umožňují takřka plnohodnotné využívání Internetu v mobilních telefonech
2006 - společnost Telefónica O2 spouští první televizní vysílání přes Internet v České republice
2007 - u příležitosti 15. výročí připojení České republiky k Internetu vystupuje v Praze na FEL ČVUT jeden z tvůrců Internetu, viceprezident a Chief Internet Evangelist společnosti Google Vinton Cerf
2008 - sdružení CESNET posiluje páteřní síť CESNET2 o nejvýkonnější směrovač na světě Cisco CRS-1
2009 - sdružení CESNET úspěšně testuje 40Gb/s technologii na síti CESNET2; v České republice dosud žádná jiná síť datový přenos realizovaný takovou rychlostí nezkoušela
2010 - na největším fyzikálním experimentu všech dob, při kterém evropští vědci napodobují podmínky v počátcích rozpínání vesmíru a simulují tzv. velký třesk, se prostřednictvím národní sítě CESNET2 podílejí i čeští odborníci
2011 - v síti CESNET2 probíhají úspěšné testy 100Gb/s přenosů; na konci roku má český Internet podle měření projektu NetMonitor přes 6 milionů uživatelů

Historie českých internetových domén

Domény s českou národní koncovkou se registrují od roku 1991. Tehdy šlo o dnes už neexistující federální doménu .cs. Dnešní národní doména .cz nastoupila po rozpadu Československa v roce 1993. Původní poměrně přísná pravidla pro udělování domén se uvolnila v roce 1997, kdy se otevřela možnost registrace doménových jmen i pro fyzické osoby a navíc se přestal zkoumat vztah žadatele k registrovanému doménovému jménu.

Se zvyšujícím se počtem doménových jmen, silnější pozicí Internetu v komerční sféře a také se vzrůstajícími náklady na provoz systému bylo nutné proces registrace institucionalizovat. Proto v roce 1998 významní poskytovatelé internetových služeb zastoupení ve sdružení NIX.CZ založili zájmové sdružení právnických osob CZ.NIC. V září 1999 sdružení CZ.NIC oficiálně převzalo správu domény .cz.

V roce 2002 došlo k přechodu na efektivnější decentralizaci správy domény - do procesu registrace se tak vedle CZ.NIC mohly zapojit i další subjekty. Decentralizovaný systém začal fungovat na podzim roku 2003 a ihned do něj vstoupili první komerční registrátoři.

O čtyři roky později, na podzim roku 2007, byl zprovozněn Decentralizovaný Systém Domén nové generace (DSDng) postavený na softwaru FRED, který přinesl okamžitý pokles velkoobchodních cen, zjednodušení pravidel pro registraci domény .cz a výrazný růst počtu registrovaných domén. Jen za tři týdny provozu DSDng se zaregistrovalo 10 tisíc nových domén a po půl roce už měl český Internet 400 tisíc domén s koncovkou .cz.

Na podzim roku 2008 sdružení CZ.NIC spustilo ostrý provoz zabezpečovací technologie DNSSEC, která představuje jeden z mála způsobů ochrany před útoky zneužívajícími bezpečnostní nedostatky systému doménových jmen DNS (jakéhosi "telefonního seznamu" IP adres).

K 31.1. 2012 letošního roku bylo zaregistrováno 894 033 domén s českou národní koncovkou .cz, přičemž 314888 z nich využívalo zabezpečení DNSSEC.