logo ESET software spol. s r. o.
Ondřej Novotný

Ondřej Novotný

Kyberbezpečnostní analytik pražské výzkumné pobočky společnosti ESET

nic

Není velkým překvapením, že lidé v Česku volí ke komunikaci nejvíce WhatsApp. Úplně nejoblíbenější je podle výsledků v Praze, na Moravě zase vede právě Facebook Messenger. Aplikace WhatsApp dlouhodobě vychází jako jedna z těch bezpečnějších variant pro komunikaci, i díky silnému šifrování a nabídce bezpečnostních nástrojů, které nadále rozšiřuje.

Letos v lednu například společnost Meta představila nové přísné nastavení účtu, které po zapnutí automaticky blokuje média a přílohy od neznámých odesílatelů, ztiší hovory z neznámých čísel, vypne náhledy odkazů a aktivuje omezení pro zprávy od neznámých kontaktů.

Právě kybernetické podvody, které nezřídka míří i přímo na české uživatele jsou naopak něčím, co tuto platformu dlouhodobě sužuje a v kontrastu s její oblibou přestavuje riziko.

Jak ukazují naše analýzy, ani mobilním zařízením se kyberútoky bohužel nevyhýbají. Útočníci se nás dlouhodobě snaží přimět ke stažení škodlivých falešných aplikací řady známých služeb, institucí či her, a kromě reklamního malwaru se můžeme setkat i s bankovním nebo špionážním škodlivým kódem.

Mobilní telefony jsou terčem i pokročilých útoků využívajících techniky sociálního inženýrství, jako je phishing, vishing či smishing.

Kyberbezpečnostní software může přitom plnit roli jakési pojistky, upozornit nás na nebezpečné odkazy či aplikace a včas zastavit malware v jeho škodlivé činnosti.

Podvody, které sledujeme pod označením Phishing.Gen, jsme zachytili ve velkém počtu případů již letos na jaře. I když se jejich objem výrazně zmenšil, pořád šlo ve třetím kvartálu letošního roku o dominantní typ podvodné aktivity v Česku.

Tyto útoky sice nejsou výlučně zacílené na české uživatele, ani zprávy v jiném než českém jazyce ale nemusí vzbudit podezření. Řada z nás využívá služby zahraničních poskytovatelů, kteří nám čas od času legitimní zprávu v cizím jazyce zašlou.

Cílem těchto útoků jsou naše přihlašovací údaje do různých účtů. Útočníci je pak přeprodávají na černém trhu nebo na jejich základě staví další phishingové kampaně.