Evropská komise představila návrh nového nařízení o digitálních sítích

Návrh nahrazuje dosavadní Evropský kodex pro elektronické komunikace. Cílem je podpořit rozvoj optických a mobilních sítí nové generace, posílit odolnost digitální infrastruktury a zlepšit fungování jednotného trhu. Jeho cílem je modernizovat a nastavit nový regulační rámec pro elektronické komunikace v EU. Schválení se očekává nejdříve kolem roku 2028.

Dne 21. 1. 2026 Evropská komise (EK) uveřejnila dlouho očekávaný legislativní návrh nařízení o digitálních sítích (Digital Networks Act, DNA), který má nastavit nový regulační rámec pro sítě a služby elektronických komunikací.

Spolu s ním EK představila také hodnocení dopadů obsahující vyhodnocení fungování současného regulačního rámce pro elektronické komunikace (EECC), jehož základem je směrnice Rady (EU) 2018/1972 - Kodex pro elektronické komunikace.

Následně uveřejnila také hodnocení fungování Sdružení evropských regulačních úřadů pro elektronické komunikace BEREC a Úřadu BEREC (BEREC Office, BO).

Uveřejněním návrhu zahájila EK standardní legislativní proces v EU, proceduru spolurozhodování. To znamená, že nyní musí návrh projednat Rada EU a Evropský parlament (EP) a zaujmout k němu pozice, což obnáší ještě řadu jednání.

EK také otevřela veřejnou konzultaci, kde se k návrhu může vyjádřit veřejnost, a ovlivnit tak směr, jakým instituce budou v projednávání postupovat. Stanoviska lze EK posílat do 30. 4. 2026.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v úzké spolupráci se svými spolugestory v čele s ČTÚ nyní připravuje rámcovou pozici ČR pro jednání v Radě EU. Dne 26. 2. 2026 proto ČTÚ a MPO společně uspořádaly workshop pro asociace podnikatelů v sektoru.

S ohledem na komplexitu návrhu je třeba počítat s tím, že projednání v institucích EU bude dokončeno nejdříve koncem roku 2028. V rozmezí 6 až 18 měsíců po uveřejnění schváleného předpisu ve všech jazykových mutacích v Úředním věstníku EU začne být většina ustanovení nařízení přímo účinná v celé Unii.

Uveřejněním ve věstníku ale také začnou běžet lhůty pro adaptaci vnitrostátních předpisů - např. pro udělení kompetencí regulačním úřadům či orgánům pro rozhodování sporů.

Teprve po této adaptaci bude celý regulační rámec plně použitelný.

Digital Networks Act - obsah

Akt o digitálních sítích představuje komplexní legislativní návrh pro oblast elektronických komunikací, který slučuje a mění několik existujících předpisů. Zejména nahrazuje stávající směrnici Evropský kodex pro elektronické komunikace (EECC).

Nahrazuje také nařízení o BEREC, rozhodnutí o programu politiky rádiového spektra (Radio Spectrum Policy Program, RSPP), a také části nařízení o otevřeném internetu a směrnice ePrivacy.

Jedná se tedy o velice obsáhlý návrh, který sestává z 210 článků, 416 úvodních ustanovení a několika doprovodných dokumentů (např. hodnocení dopadů).

Záměrem EK je modernizace pravidel, která by měla z pohledu EK podpořit kompletní přechod na optické sítě, rozvoj vysoce kvalitních mobilních sítí (5G a 6G), odolnost a prosperitu sektoru elektronických komunikací.

V širším kontextu by měl dle EK nový regulační rámec být základem pro dobré fungování šířeji pojatého ekosystému digitálních sítí a zejména pro dotvoření jednotného trhu. V tomto kontextu pak není překvapením, že EK navrhuje mnoho unifikačních ustanovení a zmocnění pro centrální rozhodování.

Obecně lze říci, že DNA co do obsahu pravidel nepřináší příliš mnoho úplných novinek, byť některé nové instituty, které shrneme níže, navrženy jsou.

Velmi významnou je ovšem změna formy evropské úpravy ze směrnice na nařízení. Nařízení bude přímo aplikovatelné v členských státech, a proto klade mnohem vyšší nároky na jazykovou přesnost a konzistentnost terminologie, jednoznačnost a srozumitelnost všech pravidel. V tomto ohledu návrh bude vyžadovat podstatné zlepšení.

Obsahově je návrh rozdělen na osm hlavních částí.

Digital Networks Act - hlavní části

I. Rozsah, cíle a definice

Část I. obsahuje nové obecné cíle regulačního rámce. Jejich počet se oproti EECC rozšiřuje ze čtyř na osm. Do pozadí ustupuje cíl ochrany hospodářské soutěže a více důrazu je kladeno na konkurenceschopnost, investice do gigabitových sítí a dotvoření jednotného trhu.

Nově je přidán také cíl zajištění odolnosti sítí a služeb a podpory environmentální udržitelnosti. Zachován je cíl zajištění vysoké úrovně ochrany koncových uživatelů, s důrazem na ochranu zranitelných skupin spotřebitelů.

Dále jsou v této části návrhu uvedeny definice klíčových pojmů. Za významnou změnu lze označit nahrazení pojmu sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN) za pojem gigabitové sítě, a to ve všech souvisejících předpisech, kde je pojem VHCN použit, resp. kde se odkazuje na dnes existující definici v EECC.

II. Odolnost

Část II. je zcela nová a dotýká se potřeby zajistit vysokou míru odolnosti sítí a služeb elektronických komunikací v obecnějším kontextu nutného zvýšení úrovně připravenosti EU na krize. Obsahuje jednak povinnosti a mechanismy spolupráce, které mají zajistit dostupnost a funkčnost sítí a služeb ve významných krizových situacích, a to zejména pro kontinuitu krizové a tísňové komunikace a systémů veřejných výstrah.

Dále je ale také navrhováno vytvoření Unijního plánu připravenosti pro digitální infrastruktury, který by měl obsahovat doporučení pro všechny zúčastněné aktéry. V jeho přípravě by mělo významnou roli hrát Sdružení BEREC. Tato část je provázána s unijními předpisy pro kybernetickou bezpečnost, zejména směrnicí NIS2, a unijní sítí pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONE).

V souvislostí s odolností a bezpečností sítí a služeb je nutné také zmínit, že nařízení DNA má být úzce provázáno s připravovaným Aktem o kybernetické bezpečnosti (tzv. CSA2), jehož návrh byl vydán 20. 1. 2026. Splnění podmínek stanovených v CSA2 má být jednou z podmínek pro oprávnění podnikat v sektoru elektronických komunikací.

III. Oprávnění k podnikání (autorizace a jednotný pas)

Oprávnění k podnikání na vnitřním trhu je řešeno v části III. a nově je představen tzv. jednotný pas (single passport) pro podnikání. Zjednodušení systému oznamování podnikání na základě všeobecného oprávnění vidí Komise v tom, že podnikatelé budou moci svůj záměr zajišťovat sítě či poskytovat služby elektronických komunikací oznamovat jedním úkonem v jedné zemi a pouze označí země, pro které je jejich oznámení platné.

Návrh DNA ale neupravuje detaily tohoto systému, které skrývají mnohá úskalí, zejména v oblasti dohledu nad trhem. Proto v této oblasti očekáváme delší diskusi.

IV. Zdroje (rádiové spektrum a číslování)

Část IV. se věnuje správě vzácných zdrojů - rádiovému spektru a číslovacím zdrojům. Jde o oblast, kde EK navrhuje asi nejvýznamnější posílení role unijního rozhodování. Celý koncept se odráží od toho, že v obou případech má jít principiálně o společné evropské zdroje. Na této bázi pak EK staví nová pravidla pro správu těchto zdrojů.

EK navrhuje harmonizovat pravidla pro všeobecná oprávnění i udělování individuálních oprávnění. Navrhuje také, aby sdílené využívání rádiového spektra bylo jedním ze základních principů.

S cílem podpory investic navrhuje nastavení délky trvání licencí na dobu neurčitou, popřípadě velmi dlouhou (až 40 let) s mechanismem výpovědních lhůt, záruk a výjimek.

Do jisté míry je tedy naznačena flexibilita pro řešení specifických situací v jednotlivých zemích, nicméně dozor nad finálním rozhodováním si EK chce zajistit skrze právo veta na návrhy některých opatření ve správě spektra na národní úrovni.

Posíleny jsou také mechanismy pro přeshraniční koordinaci nebo pro řešení škodlivé interference mezi zeměmi, včetně zemí mimo EU.

Ve správě spektra se posiluje role RSPG (skupiny pro politiku rádiového spektra - Radio Spectrum Policy Group), která se mění na RSPB (sdružení pro politiku rádiového spektra - Radio Spectrum Policy Body).

DNA vyžaduje také vytvoření strategie EU pro správu spektra a příslušné plánovací dokumenty, aby byla zajištěna předvídatelnost, včasná dostupnost a sladění se širšími politickými cíli EU.

V Hlavě II této části návrh zavádí zvláštní rámec pro satelitní sítě a služby v EU. Centrální roli ve správě spektra pro satelitní sítě a služby má hrát EK.

Tato část návrhu také obsahuje pravidla pro správu číslovacích zdrojů. Nově operuje s panevropskými číslovacími zdroji a řeší zajištění jejich efektivní správy, dostupnosti a možnosti přeshraničního využití v celé EU.

V. Přechod na optické sítě, fungování trhu a soutěž

Část V. se věnuje klasické ex ante regulaci, resp. fungování trhu a hospodářské soutěži. Stávající mechanismy symetrické regulace a regulace podniků s významnou tržní silou jsou v podstatě zachovány. Nicméně EK si také v této oblasti vyhrazuje právo veta na návrhy nápravných opatření ze strany národních regulátorů.

DNA zde představuje nový mechanismus přechodu na optické sítě, který reflektuje základní cíl stanovený EK: dosažení stavu, kdy připojení v pevném místě bude dostupné do všech prostor koncových uživatelů prostřednictvím optických sítí (FTTH).

Jde o poměrně komplexní mechanismus zahrnující řadu úkolů, např. povinnost členských států připravit plány pro přechod na optické sítě, povinnost zmapovat oblasti, kde jsou provozovány sítě na bázi mědi a uveřejnit jejich seznam, zkoumat proveditelnost vypnutí měděných sítí v těchto oblastech, definovat záruky pro koncové uživatele atd., ale také povinnost provozovatelů měděných sítí připravit na základě rozhodnutí regulátora plány pro jejich vypnutí a případně k určitému datu tyto sítě vypnout.

Základní termín pro vypnutí všech sítí na bázi mědi v Unii je stanoven na rok 2038. Mechanismus do značné míry vychází z předpokladu EK, že provozování sítí na bázi mědi je brzdou rozvoje optických sítí.

VI. Služby

Část VI. obsahuje pravidla pro poskytování služeb koncovým uživatelům. Najdeme zde také revidovaná pravidla pro poskytování univerzální služby nebo přenesení pravidel pro otevřený přístup k internetu.

Tato část zatím nepřináší významné změny, ale spíše bude potřeba vyjasnit, jak budou pravidla v praxi fungovat na základě přímo účinného nařízení. Nově je také zdůrazněna potřeba spolupráce a harmonizace v boji proti podvodům skrze služby elektronických komunikací.

VII. Institucionální nastavení

Část VII. upravuje institucionální nastavení, přičemž potvrzuje roli nezávislých vnitrostátních regulačních úřadů. DNA usiluje o sjednocení minimálního souboru jejich pravomocí tak, aby mohly na zásadních aspektech regulace dobře spolupracovat v rámci BEREC a také nového uskupení RSPB (Sdružení pro politiku rádiového spektra).

Administrativní zázemí pro BEREC a nově i pro RSPB má zajišťovat agentura ODN (Office for Digital Networks) coby nástupce nynějšího BEREC Office. DNA dává ODN také další úkoly, o kterých jistě také bude diskuse a týkají se zejména sběru a zpracování dat.

VIII. Obecná a závěrečná ustanovení

Poslední část návrhu, část VIII., obsahuje obecná a závěrečná ustanovení. Kromě formálních částí předpisu jde ale také např. o pravidla pro sběr dat od podnikatelů či pro rozhodování sporů.

V neposlední řadě je zde zakotvena úplná novinka: Spolupráce ekosystému. Jde v podstatě o mechanismus moderace vyjednávání mezi operátory sítí elektronických komunikací a podnikateli v jiných úzce souvisejících sektorech.