Role nařízení DSA při ochraně dětí v České republice

Digitální technologie a online platformy představují významnou součást každodenního života dětí a dospívajících. Sociální sítě, videoplatformy a online hry jim umožňují snadný přístup k informacím, zábavě i sociální interakci. Současně však tyto služby přinášejí řadu rizik, která mohou mít nepříznivý dopad na psychický, sociální i fyzický vývoj dítěte.

Na tato rizika reaguje evropské nařízení o digitálních službách - DSA, jehož cílem je posílit ochranu uživatelů digitálních služeb, včetně nezletilých, a zvýšit odpovědnost poskytovatelů online platforem, a to i v podmínkách České republiky.

Online platformy představují pro nezletilé uživatele významné příležitosti, avšak současně i řadu systémových rizik. Nařízení DSA, zejména jeho článek 28 včetně doprovodných Pokynů Evropské komise, vytváří důležitý právní rámec pro posílení ochrany dětí v online prostředí i v České republice.

Nedílnou součástí tohoto rámce zůstává systematická edukace celé společnosti, zahrnující nejen děti, ale rovněž rodiče, pedagogy a další dospělé osoby. Právě kombinace účinné regulace, institucionálního dohledu a rozvoje digitální gramotnosti všech věkových skupin je klíčovým předpokladem pro bezpečnější fungování online prostředí.

Závislostní chování a nadměrné užívání digitálních služeb

Platformy založené na krátkém videoformátu a principech nepřetržitého přehrávání obsahu využívají mechanismy, jejichž cílem je maximalizovat dobu strávenou uživatelem na platformě. U dětí a dospívajících to může vést ke vzniku závislostních vzorců chování, narušení spánkového režimu, zhoršení školní výkonnosti a omezení fyzických i sociálních aktivit.

V herním prostředí se současně objevují rizika spojená s mikrotransakcemi a vytvářením nevhodných finančních návyků.

Koordinátor digitálních služeb v ČR a podávání podnětů

V souladu s nařízením DSA je v každém členském státě Evropské unie ustanoven koordinátor digitálních služeb. V České republice tuto roli plní ČTÚ a odpovídá za dohled nad uplatňováním DSA, koordinaci s evropskými institucemi a spolupráci s dalšími vnitrostátními orgány.

Podněty týkající se možného porušení povinností stanovených nařízením DSA mohou být Českému telekomunikačnímu úřadu předkládány standardními komunikačními kanály určenými pro styk veřejnosti s orgány státní správy. Tyto podněty mohou směřovat také na otázky související s ochranou nezletilých, fungováním online platforem nebo moderací obsahu.

ČTÚ je posuzuje v rámci své působnosti a v odůvodněných případech je řeší ve spolupráci s dalšími příslušnými orgány, případně na úrovni Evropské unie.

Reklama, sběr osobních údajů a manipulativní praktiky

Nezletilí uživatelé jsou na online platformách vystaveni reklamnímu obsahu, který je často obtížně odlišitelný od běžných příspěvků. Dochází tak k nepřímému ovlivňování spotřebitelského chování dětí a k vytváření nerealistických představ o životním stylu.

Současně probíhá sběr a zpracování osobních údajů, jehož rozsahu a důsledkům nezletilí ani jejich zákonní zástupci často plně nerozumějí.

Rizika online her a komunikace s neznámými osobami

Online hry se stále častěji stávají prostředím sociální interakce. Prostřednictvím textové či hlasové komunikace dochází ke kontaktu mezi neznámými osobami, což zvyšuje riziko manipulativního chování, včetně tzv. groomingu.

U mladších dětí je často patrné nedostatečné povědomí o těchto rizicích, přičemž herní prostředí často podporuje dlouhodobou a opakovanou komunikaci, která může zvyšovat zranitelnost nezletilých uživatelů.

Vystavení nevhodnému a škodlivému obsahu

Jedním z hlavních rizik online prostředí je vystavení nezletilých nevhodnému nebo škodlivému obsahu. Na video platformách a sociálních sítích se mohou dětem zobrazovat materiály obsahující násilí, sexuální podtext, sebepoškozování, extremistické projevy nebo nebezpečné výzvy.

Doporučovací algoritmy těchto služeb mohou tento typ obsahu dále zesilovat prostřednictvím automatického nabízení tematicky podobných příspěvků.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat obsahu určenému nejmladším dětem. V této souvislosti se objevují děsivé audiovizuální prvky nebo tzv. brainrot obsah, charakteristický rychlým střihem, chaotickou strukturou a nadměrnou smyslovou stimulací bez zjevné vzdělávací nebo informační hodnoty.

Tento typ obsahu může negativně ovlivňovat schopnost soustředění, emoční regulaci a celkový vývoj dítěte. Zákonní zástupci přitom často nemají dostatečný přehled o tom, jaký obsah je dětem prostřednictvím algoritmických systémů zobrazován.

Role nařízení o digitálních službách

Nařízení DSA představuje klíčový regulační rámec pro zvýšení bezpečnosti digitálního prostředí. Z hlediska ochrany nezletilých má zásadní význam článek 28 DSA, který ukládá online platformám povinnost zajistit vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany dětí.

Platformy rovněž nesmějí používat profilování při cílení reklamy na děti. Článek 25 DSA dále platformám zakazuje používat manipulativní rozhraní tzv. dark patterns.

Za tímto účelem jsou platformy povinny přijmout přiměřená a účinná opatření ke snížení rizik, kterým mohou být nezletilí vystaveni, včetně úprav designu služeb a fungování doporučovacích systémů.

Kyberšikana a online obtěžování

Online platformy vytvářejí prostor pro komunikaci a sdílení obsahu, avšak zároveň umožňují výskyt kyberšikany a dalších forem online obtěžování. Nezletilí mohou být vystaveni urážlivým komentářům, zesměšňování, výhrůžkám či šíření ponižujících materiálů.

Charakteristickým rysem kyberšikany je její nepřetržitost a možnost anonymního jednání, což zvyšuje riziko závažných negativních dopadů na psychiku obětí, včetně úzkostných a depresivních stavů.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne pondělí 26. ledna 2026

Další články od Český telekomunikační úřad