Průzkum využívání maloobchodních služeb přístupu k internetu v pevném místě

Cílem bylo zjistit rozsah a způsob využívání předmětných služeb koncovými uživateli a jejich preference z pohledu využívaných technologií připojení i dalších aspektů spojených s užíváním služby. Nezávislý průzkum pro ČTÚ realizovala v květnu 2026 agentura MEDIAN na reprezentativním vzorku 1535 respondentů z řad domácností, živnostníků a malých firem.

Dalším cílem bylo zjistit způsob vnímání vzájemné zastupitelnosti předmětných služeb, získat informace o preferencích uživatelů při změně poskytovatele a pokusit se zmapovat důvody případného nevyužívání místně dostupného připojení prostřednictvím optické sítě.

Získané poznatky využije ČTÚ v rámci analýzy relevantního trhu č. 1 - velkoobchodní služby s místním přístupem poskytovaným v pevném místě, kterou aktuálně v měsíci červenci2026 zahájil.

"Výsledky průzkumu potvrzují, že pevný internet zůstává pro většinu domácností i podnikatelů klíčovou službou. Současně ale ukazují výrazné rozdíly v dostupnosti moderních technologií mezi velkými městy a menšími obcemi. Takové informace jsou důležité nejen pro spotřebitele, ale také pro sledování dalšího rozvoje vysokorychlostních sítí v České republice," říká Marek Ebert, předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu.

Trh ovládají tři velcí operátoři, lokální poskytovatelé si ale drží silnou pozici

Český trh služeb přístupu k internetu v pevném místě je značně fragmentovaný a tím vysoce konkurenční- až 40 % zákazníků využívá podle výsledků průzkumu služeb některého z široké řady menších či regionálních poskytovatelů.

Zbylý podíl zhruba 60 % si rozdělila trojice O2, T-Mobile a Vodafone, dominující zejména v sídlech nad 100 tis. obyvatel.

Optika vede, její dostupnost ale část lidí vůbec nezná

Nejvíce domácností (34 %) využívá k přístupu k internetu optickou síť, existují však značné rozdíly podle velikosti místa bydliště- v nejmenších obcích do 500 ob. jde o 11 %, zatímco ve městech s 20 až 100 tis.obyvatel skoro polovina (47 %).

Necelá čtvrtina domácností (24 %) je připojena přes bezdrátovou síť, která naopak výrazně dominuje v malých obcích a s rostoucí velikostí sídla klesá podíl uživatelů (48 % respondentů z obcí do 500obyvatel, 10 % z měst nad 100 tisíc obyvatel).

Roli hraje rovněž věk, nejstarší respondenti (55 - 75 let) významně častěji uváděli xDSL (25 %) než mladí lidé ve věku25 - 34 let (14 %).

U zákazníků z řad živnostníků a malých firem je zastoupení jednotlivých technologií vyrovnanější, významná část malých firem využívá také xDSL. Pro uživatele přitom není samotná technologie připojení podstatná, při změně poskytovatele by pouze 13 % respondentů preferovalo určitou technologii.

Průzkum zároveň odhalil, že třetina respondentů neví, zda je na jejich adrese dostupná optická síť. 17 % dotázaných, kteří nemají optiku dostupnou nebo o tom nevědí, by na ni přešlo i pokud by to znamenalo změnu poskytovatele, 20 % by pak přechod zvažovalo, pokud by optické připojení bylo výrazně rychlejší a 27 % v případě výrazně nižší ceny.

Naopak 14 % respondentů je spokojeno se svým stávajícím připojením a na optiku by nepřešlo.

Internet bývá součástí balíčku, nejčastější cena je do 400 korun

Více než polovina respondentů (53 %) využívá pevné připojení k internetu jako součást balíčku společně s dalšími službami elektronických komunikací.

Nejčastější měsíční cena služby je udávána mezi 301 a 400 korunami. Ve stejném rozmezí se pohybuje i cena, kterou uvedlo nejvíce OSVČ/firem (26 %).

16 % malých firem však za pevné připojení utratí měsíčně více než 800 Kč, což je významně více než OSVČ (4 %) i domácnosti (5 %).

Nějakou formu slevy využívá 45 % zákazníků, přičemž častěji ji získávají podnikatelé než domácnosti.

Sleva je nejčastěji poskytována obyvatelům Prahy, případně firmám, které v Praze mají sídlo (56 %). Uživatelé, kteří jsou k internetu připojeni prostřednictvím kabelové televize (58 %), xDSL (55 %) nebo mobilních 4G/5G sítí (54 %), dostávají slevu také častěji než ti, kteří využívají k připojení bezdrátovou síť (30 %).

Rychlost svého připojení nezná minimálně třetina uživatelů

Nejvíce respondentů uvedlo rychlost stahování dat (download) u své stávající služby mezi 100 a 299 Mbit/s (upload pak 30 až 99 Mbit/s). Současně se ukázalo, že řada uživatelů rychlostní parametry svého připojení nezná- více než třetina respondentů nedokázala uvést rychlost stahování, v případě uploadu to bylo přes 40 %, naopak 24 % dotázaných uvedlo, že je pro ně rychlost odesílání rozhodně důležitá.

Z hlediska rozložení rychlostních intervalů pak panují logicky rozdíly v závislosti na velikosti sídla a související úrovní dostupnosti infrastruktury.

Rychlost stahování dat se výrazně liší podle použité technologie. Mezi respondenty, kteří svou rychlost znají, jsou nejčastěji uváděny rychlosti v rozmezí 100 až 299 Mbit/s, a to zejména u kabelové televize (26 %), optických sítí (21 %) a xDSL připojení (21 %).

Nejvyšší podíl respondentů s rychlostí 1 Gbit/s+ vykazují optické sítě (17 %) a kabelová televize (13 %).

Ve všech skupinách je zároveň poměrně vysoký podíl respondentů, kteří rychlost downloadu neznají, nejčastěji u mobilního internetu (57 %), satelitního připojení (55 %) a 4G/5G sítí (48 %).

Převládá spokojenost, mobilní internet alternativou

Se svým současným internetovým připojením je spokojeno 78 % uživatelů, nespokojenost vyjádřilo pouhých 7 %. Nespokojení zákazníci pak nejčastěji udávají jako důvod nízkou rychlost přenosu dat, případně časté výpadky či nestabilitu připojení.

Nejvyšší spokojenost vykazují uživatelé optických sítí, zatímco nejnižší podíl spokojených byl zaznamenán u připojení prostřednictvím technologie xDSL, a také prostřednictvím bezdrátových a mobilních sítí.

Zároveň 60 % dotázaných vnímá jako plnohodnotnou náhradu pevného připojení mobilní internet.

Rozhoduje stabilita, rychlost a cena

Pokud by poskytovatel stávající služby zvýšil cenu o deset procent, pro plných 39 % respondentů by to nepředstavovalo důvod ke změně. Z těch, kteří by změnu zvažovali, by 33 % preferovalo nabídku se stejnými rychlostními parametry a nižší cenou, 18 % by naopak za podobnou cenu hledalo vyšší rychlost.

Téměř polovina by pak podmínila přechod odpuštěním instalačního poplatku ze strany nového poskytovatele.

Článek Český telekomunikační úřad ze dne čtvrtek 10. září 2026

Další články od Český telekomunikační úřad