Věrnostní sleva nesmí být skrytou smluvní pokutou

Případné doúčtování rozdílu mezi standardní a věrnostní cenou je třeba posuzovat jako smluvní pokutu - vyplývá to z pravomocného rozhodnutí ČTÚ ve sporu mezi UPC a jeho zákazníkem. Pro posouzení právní povahy ujednání není rozhodný užitý právní pojem, ale obsah ujednání, z něhož je zřejmé, k čemu směrovala vůle stran.

Operátor se domáhal uhrazení částky v celkové výši 303 Kč s příslušenstvím za položku "Rozdíl standard / věrnostní cena Digital" a "Rozdíl standard/věrnostní cena Internet".

V řízení následně UPC argumentovalo, že rozdíl mezi standardní a věrnostní cenou není pokutou, ale cenou za službu elektronických komunikací, přičemž nárok na věrnostní cenu klientovi vznikne až při splnění podmínek (čerpání služby po celé věrnostní období).

V praxi tak často docházelo k paradoxu, že čím déle klient u operátora setrval a tyto služby se zvýhodněnou cenou čerpal, tím vyšší doplatek mu UPC následně účtovalo při ukončení smlouvy před uplynutím věrnostního období.

V ceníku k věrnostní slevě operátor uvedl:

Pokud jste si vybrali a chcete využívat službu z věrnostního portfolia, podmínky pro poskytnutí slevy splníte po době uvedené ve smlouvě, jinak po 12 měsících řádného užívání služeb (věrnostní období). Sleva se však projeví ve vyúčtování již od počátku, to znamená od aktivace (instalace) služby z věrnostního portfolia. Pokud však nesplníte podmínky pro poskytnutí slevy, zašleme Vám opravné vyúčtování ceny. V opravném vyúčtování Vám doúčtujeme cenu služeb ve standardní výši, a to od počátku probíhajícího věrnostního období.

Z ujednání je nepochybné, že případné doúčtování rozdílu mezi standardní a věrnostní cenou má zajišťovací (resp. utvrzovací) povahu, tj. má zákazníka pod hrozbou ztráty sjednané výhody a v podobě peněžité sankce (doúčtování rozdílu cen) motivovat k řádnému plnění smluvních povinností, zejména řádně a včas hradit sjednanou cenu, jakož i dodržet sjednanou dobu trvání smlouvy, kdy poskytnutí věrnostní slevy je vázáno na řádné užívání služeb po dobu 12 měsíců.

Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3092/2011, není pro posouzení právní povahy ujednání rozhodný užitý právní pojem, nýbrž obsah ujednání, z něhož je zřejmé, k čemu směřovala vůle stran.

Z dokazování je zřejmé, že vůle účastníků řízení směřovala k tomu, že pokud bude zákazník řádně hradit sjednanou cenu po dobu 12 měsíců, nebude sankcionován smluvní pokutou rovnající se rozdílu mezi standardní a věrnostní cenou, resp. zákazník získá "předčasně výhodu" věrnostní ceny.

Jestliže by však účastník své povinnosti porušil (např. od smlouvy odstoupil před uplynutím 12 měsíců), byl by operátor oprávněn uplatnit nárok na zaplacení smluvní pokuty rovnající se rozdílu mezi tzv. standardní a věrnostní cenou.

Příslušnost ČTÚ k rozhodování o smluvní pokutě vyplývá i z usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008-7: "o smluvní pokutě za porušení či nesplnění povinnosti vyplývající ze smlouvy rozhoduje ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti samotné."

Na daný případ je dále možné aplikovat nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, který v rámci spotřebitelských smluv zásadně nepřipouští ujednání zakládající smluvní pokutu mimo vlastní tělo smlouvy, tedy dokument, který zákazník podepisuje. Je-li toto ujednání součástí všeobecných obchodních podmínek, pak je v případě spotřebitelských smluv neplatné.

Vzhledem k tomu, že operátor skryl ujednání o smluvní pokutě do všeobecných podmínek, zpronevěřil se zásadě poctivého obchodního styku a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.

Spotřebitel jako slabší smluvní strana nemá možnost ovlivnit, která ujednání budou ve smlouvě a která budou obsažena ve všeobecných obchodních podmínkách nebo ceníku.

V posuzovaném případě smlouva (listina s podpisem zákazníka) neobsahuje ujednání o slevě, a všechny podmínky zásadní pro poskytování slevy jsou upraveny ve všeobecných podmínkách a v ceníku služeb UPC.

ČTÚ proto uzavřel, že předmětná smluvní pokuta byla sjednána v rozporu s citovaným nálezem Ústavního soudu a z tohoto důvodu UPC nárok nepřiznal.